Pravděpodobně se k vám už nějak dostalo, že v pondělí bude Česko i Slovensko slavit výročí. 13. února tomu bude přesně 20 let od prvního připojení tehdejší federace k síti Internet. Oslavu k této události pořádá sdružení CESNET a pro mě je velikou ctí, že budu moci vystoupit se svým příspěvkem vedle tak skvělých lidí, kteří vykonali tolik nejen pro český Internet. Snad se ale tito vážení pánové neurazí, když dám dnes přednost jednomu z nich a detailněji představím pouze jeho. Jde o člověka, který jako jediný z fyzicky přítomných mluvčích nepochází ze států bývalé federace.

Pozornější již tuší, že mluvím o Stevu Crockerovi. Někdy mě trochu mrzí, že zatímco Vint Cerf je velmi známý a je často (a jistě právem) nazýván otcem Internetu, Steve je tak trochu v pozadí. I když jeho vztah k tomuto projektu nejlépe ilustruje jeho autorství RFC dokumentu s číslem 1, a tak trochu symbolicky i tato fotka na které je společně s Vintem a Jonem Postelem.

Ačkoliv jde o skutečnou Internetovou celebritu, mé první setkání s ním bylo velice spontánní. Prostě nám poslal do CZ.NICu e-mail, že by s námi rád zašel na večeři. Bylo to v době prvního pražského zasedání IETF, a tak jsme, Tomáš Maršálek, Ondra Surý a já, prostě šli. Tuto událost se nám podařilo zachytit na této fotografii, kterou rád používám v prezentacích při představení úplného počátku projektu DNSSEC v České republice. (Poslední na fotce je Rick Lamb z ICANNu.)

Steve, kromě toho, že je v současnosti předsedou představenstva ICANNu, se totiž od samého začátku velice zasazuje o zavádění této technologie a k nám přišel prvotní impuls právě od něj. Od té doby jsem se s nim několikrát sešel a vždycky mě překvapoval svou obrovskou skromností a velkým zájmem o rozvoj DNSSECu i v tak malé zemi, jakou Česká republika je. Proto mě už vlastně ani nepřekvapilo, že na mou prosbu, jestli by na tuto oslavu nemohl přiletět, jen skromně odepsal, že je „polichocen a poctěn“. Co dodat?

V pondělí tedy budeme mít možnost na živo vidět v Praze velkého muže, i díky kterému si čtete tento blog po síti sítí. Jaká čest!

Ondřej Filip