Rok 2020 nebyl jen rokem covidových zákonů, opatření, vyhlášek a nařízení. I přes první a druhou vlnu se vláda snažila držet svého „legislativního jízdního řádu“ resp. Plánu legislativních prací na rok 2020. Plán legislativních prací je veřejný dokument a celkem dobře dává člověku přehled, co se chystá v oblasti zákonodárné. Bohužel nebo bohudík – záleží, na které straně barikády se zrovna pohybujete, to není výčet kompletní, protože ministerstva mohou samozřejmě předkládat i jiné návrhy, které nejsou součástí legislativního plánu (i když by tento fakt měly nějak odůvodnit).
Existuje i Plán nelegislativních prací vlády, bohužel tento dokument veřejný není.
Pojďme si zkusit udělat na konci roku malou inventuru. Z celého plánu jsem vybral návrhy, které směřují do digitálního světa. Pokud by vám zde nějaká legislativní iniciativa chyběla, napište, dohledám a přidám do seznamu. A malý spoiler na začátku – o zahrádkářském zákonu už psát nebudu.
|
Plánovaný měsíc projednání |
Název |
Předkladatel |
Stav |
| Leden | Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů | Ministr průmyslu a obchodu | Návrh vláda projednala 5. října 2020. V Poslanecké sněmovně je projednáván pod číslem sněmovního tisku 1047. Tedy měl by být projednáván, bohužel do dnešního dne neprošel do prvního čtení.
|
| Návrh zákona o službách platforem pro sdílení videonahrávek a o změně zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání a o změně některých zákonů (zákon o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání), ve znění pozdějších předpisů | Ministr kultury | Návrh vláda projednala 17. srpna 2020. V Poslanecké sněmovně je projednáván pod číslem sněmovního tisku 981. Tedy měl by být projednáván, bohužel do dnešního dne neprošel do prvního čtení. | |
| Návrh stavebního zákona
|
Ministryně pro místní rozvoj | Návrh vláda projednala 24. srpna 2020. V Poslanecké sněmovně je projednáván pod číslem sněmovního tisku 1008. Jednání ve výborech byly v prvním čtení přerušeny, pokračování je naplánováno 6. ledna 2021 na Hospodářském výboru. | |
| Březen | Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů | Ministr průmyslu a obchodu | Návrh vláda projednala 9. listopadu 2020. V Poslanecké sněmovně je projednáván pod číslem sněmovního tisku 1084. Tedy měl by být projednáván, bohužel do dnešního dne neprošel do prvního čtení. |
| Září | Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů | Předseda vlády a ředitel NÚKIB | Návrh vláda projednala 23. listopadu 2020. V Poslanecké sněmovně je projednáván pod číslem sněmovního tisku 1100. Tedy měl by být projednáván, bohužel do dnešního dne neprošel do prvního čtení. |
| Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů | Ministr kultury | Návrh nebyl projednán, meziresortní připomínkové řízení skončilo 7. prosince 2020. | |
| Prosinec | Věcný záměr zákona o vyvlastnění | Ministryně pro místní rozvoj | Návrh nebyl projednán, meziresortní připomínkové řízení skončilo 15. září 2020 a 29. prosince 2020 dokument přijal Úřad vlády. |
Zdá se, že ačkoliv většina novel zákonů, které jsou obsaženy a plánovány v Plánu legislativních prací vlády pro rok 2020, jsou transpozicí evropských norem, neznamená to, že mají automaticky zajištěné přednostní projednání, resp. že vůbec budou projednány včas. Přestal platit argument – jedná se o implementaci, hrozí nám pokuta za nesplnění transpoziční povinnosti. Což asi i vysvětluje snahu Evropské komise stále více návrhů předkládat formou nařízení, které mají přímý dopad a jsou méně závislé na schopnosti členských států přijmout své vlastní zákony.
Stručná rekapitulace, čeho se návrhy posunuté do Poslanecké sněmovny týkají.
Zákon o některých službách informační společnosti má adaptovat do českého právního řádu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb, kterým se stanoví vymezení obchodních vztahů mezi poskytovateli internetových zprostředkovatelských služeb a podnikatelskými uživateli jejich služeb. Po jeho schválení získá Český telekomunikační úřad novou agendu, který bude po přijetí zákona dohlížet nad dodržováním povinností z tohoto nařízení.
Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti má za cíl upravit dvě oblasti:
a) adaptace českého právního řádu na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 ze dne 17. dubna 2019 o agentuře ENISA („Agentuře Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost“), o certifikaci kybernetické bezpečnosti informačních a komunikačních technologií a o zrušení nařízení (EU) č. 526/2013 („akt o kybernetické bezpečnosti“) a
b) upravit kompetence vládního a národního CERT pracoviště.
Návrh zákona o elektronických komunikacích je předkládán z důvodu transpozice směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace („Kodex“). Tato norma přinese do českého právního řádu po přenositelnosti čísel i například změnu poskytovatele služby přístupu k Internetu, rozšíření kompetencí ČTÚ ve správě rádiového spektra nebo posílení ochrany spotřebitele dalšími povinnými náležitostmi a jejich částečného uplatnění i pro malé a střední podniky nebo neziskové organizace. Legislativní rada měla také problém s množstvím opatření obecné povahy, které považovala za maskované vyhlášky, takže v příštím roce – po přijetí novely – bude regulátor muset upravit část prováděcích právních aktů.
Dne 19. září uplynula transpoziční lhůta směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb (směrnice o audiovizuálních mediálních službách). Úprava je odůvodňována faktem měnící se situace na trhu. Asi nepočítali s neměnnou situací v (ne)projednávání v Poslanecké sněmovně.
Snaha o rekodifikaci stavebního zákona silně zaměstnávala také telekomunikační sektor, vždyť jen k původnímu návrhu přišlo přes pět tisíc připomínek. Ministerstvo pro místní rozvoj si pochvaluje, že výsledek předložený Poslanecké sněmovně je vyváženým kompromisem mezi veřejnými a soukromými zájmy, který zároveň zajistí konkurenceschopnost naší země vůči okolním státům. Současně však avizuje nutnost komplexního pozměňovacího návrhu. Tak nevím.
Kromě výše zmíněných norem explicitně zmíněných v Plánu legislativních prací vlády, zaměstnávalo naši pozornost Vojenské zpravodajství, resp. novela jejich zákona, která jim nově svěřuje kompetence v oblasti kybernetické obrany. Návrh zákona, po projednání ve výborech, kde byly načteny pozměňovací návrhy, nyní trpělivě čeká na druhé čtení po číslem sněmovního tisku číslo 800.
Na pořadu poslední schůze Poslanecké sněmovny najdeme i další legislativní aktivity, které měly ambici zasáhnout do našeho digitálního života. A teď nemyslím daňový balíček, o kterém v době psaní tohoto textu není zřejmé, zda jej prezident (neúmyslně) vetoval či nikoliv.
Sněmovní tisk 658 obsahující vládní návrh zákona o dani z digitálních služeb uvízl v září ve druhém čtení, a ačkoliv s výnosem z této daně počítá státní rozpočet na rok 2021, nevypadá to na nějaké zrychlené projednávání.
Sněmovní tisk 756 obsahuje pod krycím jménem DEPO vládní návrh zákona v souvislosti s elektronizací postupů orgánů veřejné moci. O něm se v souvislosti s automatickým zakládáním datových schránek pro fyzické osoby i podnikatele rozepsal Jiří Peterka. Návrh je samozřejmě mnohem širší a po 10 letech má ambici posunout český eGovernment o kousek dál. Bohužel opět to dělá partyzánským způsobem – vláda přijme návrh zákona, který je v podstatě jen nosič pro komplexní pozměňovací návrh, který se horečně připravuje a píše v Poslanecké sněmovně (nebo jejích kuloárech). Bohužel, jak je vidět i z tohoto přehledu, je to čím dál častější legislativní technika současné vládnoucí garnitury.
Ambici posunout Česko v hodnocení zavádění eGovernmentu má i elektronická identifikace formou bankovní identity. Ta se v roce 2020 intenzivně připravovala a v roce 2021 slibuje zpřístupnit služby eGovernmentu až 5,5 milionu uživatelů (kteří získají možnost přihlásit se k těmto službám prostřednictvím své bankovní identity). Jak ale upozornil Kamil Zmeškal na Twitteru, nemusí být situace nakonec až tak růžová a jednoznačná. Jsou banky připraveny na situaci, kdy jejich klient nebude chtít bankovní identitu? Pokud budu preferovat jiné identitní prostředky jako třeba eObčanku nebo mojeID, mohu si bankovní identitu zablokovat/nezřídit? Pamatuji si křik a správní řízení regulátora, když operátor proti vůli zákazníka zapínal nevyžádané služby.
Jsem zvědav na PR komunikaci státu o elektronické identifikaci, kde tyto důležité detaily vysvětlí (věřím, že nediskriminačně a srozumitelně). A netýká se to jen komunikace se státem, novelou zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti se bankovní identita může stát významným identitním prostředkem pro soukromoprávní operace (původní sněmovní tisk 909, vyhlášen ve Sbírce zákonů 17. prosince 2020 pod číslem 527/2020).
Na „čekačce“ jsou také Výroční zpráva českého rozhlasu za rok 2017, Výroční zpráva Českého telekomunikačního úřadu za rok 2018 a 2019, Výroční zpráva o hospodaření České televize v roce 2018 a 2019 a Výroční zpráva o činnosti České televize v roce 2018 a 2019.
Dopady řešení epidemie COVID-19 se formálně odrazily i v přechodu na DVB-T2, kdy jeho realizace musela být přerušena v období březen–červen 2020 z důvodu nouzového stavu. Protože přechod se řídil technickým plánem, který vláda přijala formou nařízení, o přerušení a restartu musela rozhodnout vláda – nařízení vlády č. 259/2020 Sb. a nařízení vlády č. 268/2020 Sb.). Celý proces byl dokončen k 31. říjnu 2020 věcně tak, jak předpokládal původní plán přechodu.
Na co se můžeme těšit v roce 2021?
Na volby. Rok před volbami zcela mění atmosféru v Poslanecké sněmovně a pokud platí, že každé zasedání zákonodárného sboru (nebo vlastně i vlády, když se podíváme na protikovidová opatření) je podnik s velmi nejistým výsledkem, v předvolebním roce to platí dvojnásobně. A snad i proto je Plán legislativních prací vlády pro rok 2021 tenčí než obvykle. K již výše zmíněným legislativním aktivitám, které nestihla vláda a Poslanecká sněmovna přijmout, můžeme přidat novelu nařízení vlády č. 109/2008 Sb., o podmínkách poskytování zvláštních cen veřejně dostupné telefonní služby (tady se můžeme dočkat i nového názvu, neboť slevu by mělo být možné uplatnit nejen na „telefonní službu“, ale i na další služby elektronických komunikací), novelu nařízení o stanovení výše a způsobu výpočtu poplatku za využívání rádiových kmitočtů a čísel (bude se zdražovat nebo zlevňovat?), novelu zákona o ochraně spotřebitele (evropská transpozice).
Dnešní Krátké vlny mají být poslední v roce 2020. Proto bych Vám chtěl na konci dnešního vysílání popřát úspěšný rok 2021, ať už úspěch počítáte v jakýchkoliv jednotkách, zdraví a vnitřní pohodu. A nám všem přeji transparentní přípravu kvalitní legislativy (tam kde je to opravdu nutné) a zdravý selský rozum v těch ostatních případech.