Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vydal první letošní monitorovací zprávu, která stojí za přečtení minimálně ze dvou důvodů. Seznamuje veřejnost s Plánem činnosti ČTÚ pro rok 2024 a s výsledkem Světové radiokomunikační konference organizované Mezinárodní telekomunikační unii v roce 2023.
Úkoly ČTÚ pro rok 2024
Jak se již psalo na Lupě, jedním z úkolů, který chce ČTÚ tento rok dokončit, je zabránění spoofingu (neoprávněná manipulace s identifikací volajícího). Za tímto účelem připravil návrh novely všeobecného oprávnění č. VO-S/2/07.2005-10, kterým se stanoví podmínky k zajišťování veřejných komunikačních sítí a přiřazených prostředků.
Na základě praxe v jiných evropských státech a při respektování doporučení CEPT č. (23)03 má ČTÚ za nejefektivnější způsob obrany analýzu signalizační informace volání na mezinárodním propojení v reálném čase a filtraci těch volání, která přicházejí ze zahraničí označena národním telefonním číslem.
Úřad proto chce stanovit podmínku zavedení ochranných opatření na propojení sítí elektronických komunikací spočívající zpravidla ve filtraci provozu na úrovni mezinárodního propojení a následném blokování nebezpečného volání. Jak uvádí úřad, jsou tyto propojovací body nejvhodnější pro analýzu signalizační informace jednoznačně identifikovat podezřelá volání a provádět příslušná opatření, když kromě informace o samotném telefonním čísle označujícím volajícího účastníka disponují operátoři i informací o tom, že volání přichází ze zahraničí.
K materiálu včera uspořádal workshop a relevantní připomínky úřad promítne do verze pro veřejnou konzultaci. Ale to není jediný neduh český elektronických komunikací, kterému ČTÚ vyhlásil boj. Namátkou:
- Společně s MPO bojuje prostřednictvím dotačních výzev proti nekvalitní internetové infrastruktuře (včetně̌ 5G sítí́ v rurálních oblastech, a zlepšení kvality pokrytí 5G na železničních koridorech) nebo procesem obnovy přídělů v pásmech 900 MHz/1800 MHz dvou mobilních operátorů. Za tímto účelem Úřad zřídil adresu pokryti@ctu.cz, na kterou mu mohou primárně zástupci samospráv zasílat informace o nekvalitní infrastruktuře sloužící k připojení k internetu. Lze očekávat, že měření na základě těchto podnětů se projeví i ve skvěle zpracovaném virtualizačním portálu.
- Případný nekvalitní signál DVB-T2 sítí chce ČTÚ řešit v návaznosti na stížnosti obyvatel se zástupci sektoru a požadavky operátorů vysílacích sítí.
- Na šlendrián při doručování poštovních zásilek, kdy poštovní doručoval nejenom že nezazvoní, ale ani nenechá lísteček s upozorněním ve schránce, se chce ČTÚ zaměřit ve své kontrolní činnosti.
Klasicky úřad provede hodnocení úrovně cen velkoobchodních nabídek pro virtuální operátory podle podmínek aukcí 4G a 5G, včetně zhodnocení jejich reálného dopadu na velkoobchodní trh mobilních služeb. V návaznosti na fúzi společností CETIN a NEJ.cz ČTÚ také vyslyšel volání společnosti Vodafonee a vyhodnotí v rámci svých kompetenci dopad tohoto spojení na hospodářskou soutěž na bývalém trhu 3b.
Historicky poprvé také ČTÚ plánuje své aktivity na poli připravovaného zákona o digitální ekonomice, který pověří úřad výkonem funkce tzv. Digitálního koordinátora podle DSA. Úřad chce zpracovat studii trhu relevantních poskytovatelů online zprostředkovatelských služeb, vytvořit průvodce novými povinnostmi podle DSA z pohledu poskytovatele ale i uživatele, spustit evidenci poskytovatelů služeb zprostředkování dat podle čl. 11 DGA a také rejstříku uznávaných organizací pro datový altruismus podle čl. 17 DGA.
Světová radiokomunikační konference 2023
25 dní. 163 států. Dubaj. To jsou „metadata“ poslední Světové radiokomunikační konference (WRC-23), na které se jednou za čtyři roky setkají zástupci členských států Mezinárodní telekomunikační unie a odhlasují změny v pravidlech využívání rádiového spektra. Jaké závěry přijaly členské státy ITU na setkání v Dubaji? Klíčová jednání se vedla zejména v oblasti satelitních služeb, krizové komunikace a také v rozšiřování pásem pro vysokorychlostní přístup k internetu.
Kromě jiných závěrů členské státy schválily:
- rozšíření využití VKV pásma negeostacionárními transpondéry pro zajištění rádiového spojení s řízením letového provozu v odlehlých místech a nad oceány;
- opatření k modernizaci námořního tísňového a bezpečnostního systému GMDSS určeného k zajištění bezpečnosti na moři, WRC-23 uznala družicové služby BeiDou (Čína), pro zasílání tísňových zpráv v systému GMDSS;
- nová pravidla (včetně upřesnění odpovědnosti) pro pohyblivé stanice v pevném družicové službě (ESIM). Pro další perspektivní využití této služby, která řeší také komunikaci v místech, kde byla zničena místní infrastruktura, byly ustanoveny studijní otázky pro další konference WRC-27 a WRC-31;
- využití pásma 6425 – 7125 MHz pro IMT s podmínkami pro sítě 5G a 6G současně s ochranou družicových aplikací. Jak uvádí ČTÚ, v Evropě nelze očekávat brzký rozvoj IMT v tomto pásmu, proto se zde hledá možnost hybridního využití, jak aplikacemi pro IMT, tak RLAN.
Ač velkým tématem konference byl rozvoj negeostacionárních družicových sítí na nízké oběžné dráze (tzv. LEO, Low Earth Orbit), neboť současná pravidla striktně dbají na ochranu geostacionárních sítí, nebyly schopny členské státy najít shodu na dalším postupu, tedy nejen že WRC-23 nepřijala žádnou změnu, ale ani neformulovala zadání pro studijní skupinu, která by se odrazila v programu bodu pro další zasedání WRC.
Stejně tak nebyla konference úspěšná při určování rádiových kmitočtů pro dálkové ovládání necivilních bezpilotních letadel z důvodu nesplnění podmínky použití bezpečnostních komunikací (safety of life). Určení rádiových kmitočtů pro civilní prostředky bylo úspěšnější. Kmitočty z pásma 22 GHz budou moci být využity pro bezpilotní prostředky k mapování terénu či ostraze hranic.
I přes dílčí neúspěchy v hledání kompromisu patří Světová radiokomunikační konference mezi úspěšné projekty pod hlavičkou OSN. Procesy, přípravné konference, studijní skupiny, začlenění expertů ze soukromého sektoru i akademické sféry vedou vždy k nějakému výsledku, který posouvá využívání radiokomunikačních služeb (byť si na ten výsledek musíme chvíli počkat). Na rozdíl od jiných jednání odborných organizací OSN, kdy jednání trvají i roky, resp. jsou přerušeny na celá desetiletí z politických důvodů. Pro experty na ČTÚ a MPO bývá někdy složitější vysvětlit, proč je nutné vyjet na jednání, které trvá tři týdny (obvykle v nějaké zajímavé lokaci), když je nutné šetřit. Jedním z důvodu je i fakt, že pokud svá místa uvolníme, nebudeme moci prosazovat zájmy spojené s evropským prostředím, resp. s transatlantickým okruhem. Ať už v oblasti prosazování technických standardů nebo standardů týkajících se svobodného internetu a prosazování lidských prav.