ID4me – jednotná identifikace a domény na německý způsob

V sídle německého doménového registru DENIC se 14. srpna sešlo přes 50 zástupců internetových společností, aby se zúčastnili prvního ročníku ID4me summitu. ID4me je aktuální název projektu, který pod názvem DomainID vznikl již loni, a zmínil jsem ho krátce v prezentaci na naší loňské konferenci IT 17.2. Za jeho vznikem stojí právě správce domény .DE spolu s významným německým registrátorem 1&1 a společností Open-Xchange, provozovatelem internetových kolaborativních nástrojů. Společností, které se aktivně hlásí jako podporovatelé, je ale více a nechybí mezi nimi například britský doménový registr Nominet. Cíle, které si projekt stanovil, jsou nám poměrně známé – redukovat množství hesel a registrací při pohybu uživatelů po Internetu. Podobně jako CZ.NIC s projektem mojeID, došli autoři ID4me k závěru, že doménový svět je právě tím místem, kde je možné pokusit se těchto cílů dosáhnout.

Přechod na eliptické křivky v doméně CZ

Historie nasazení technologie DNSSEC v doméně CZ je již víc než desetiletá a v jejím průběhu došlo k několika důležitým změnám. Vezměme například rok 2010, který byl z pohledu nasazení DNSSEC přímo nabitý událostmi. V první řadě proběhlo v červenci podepsání kořenové zóny a hned vzápětí také vůbec první rotace KSK klíče se změnou algoritmu mezi doménami nejvyšší úrovně, kterou jsme v doméně CZ provedli v srpnu. Po uplynutí osmi let si tento „double“ letos zopakujeme, jen v opačném pořadí. Na říjen je naplánována odložená první rotace KSK klíče kořenového zóny (bez změny algoritmu). No a v červnu provedeme v CZ doméně již avizovanou rotaci KSK klíče, opět se změnou algoritmu. Tentokrát ale jako první správci domény nejvyšší úrovně použijeme algoritmus ECDSA založený na eliptických křivkách.

Statická registrace pro poskytovatele služeb využívající OpenID Connect

Autentizační protokol OpenID Connect, který mohou již dva roky používat poskytovatelé služeb implementující přihlášení přes mojeID, přináší nejen celkové zjednodušení implementace, ale také vyšší úroveň zabezpečení. Starší protokol OpenID 2.0 využíval pro ověření návratové adresy tzv. XRDS dokument, který poskytovatel na svých stránkách zveřejňuje a návratovou adresu do něj vyplní. Poskytovatel identity (např. mojeID) si pak před přesměrováním uživatele na návratovou adresu tento dokument stáhne a ověří její správnost. Vlastní protokol ale toto ověření nevynucuje. Nevynucuje ani HTTPS spojení při stahování zmíněného dokumentu ani zabezpečení DNSSEC, a tedy nechává bezpečnost na libovůli poskytovatele služby. OpenID Connect na to jde úplně obráceně. Programátoři, kteří implementují do systémů poskytovatelů služeb přihlášení přes mojeID pomocí tohoto nového protokolu, se v tomto blogpostu dozví, jakou změnu jsme pro ně připravili.

Online validace mojeID pomocí datové schránky fyzické osoby

Validace mojeID účtu znamená fyzické ověření totožnosti uživatele, které provádíme buď přímo u nás v CZ.NIC nebo zprostředkovaně na validačních místech a na místech, kde probíhá notářské ověření. V průběhu loňského roku jsme začali také akceptovat žádost o validaci doručenou datovou schránkou se zapnutou identifikací odesílatele. Tento způsob se ukázal ve srovnání s ostatními metodami velice populární a tak jsme se rozhodli jít ještě dál a umožnit držitelům datových schránek plnou online validaci tak, aby se pro její dokončení stačilo přihlásit do systému datových schránek a potvrdit předání údajů.

Celý článek

Druhá fáze automatizované správy DNSSEC klíčů

Na červnové konferenci IT 17 jsme informovali o spuštění nového způsobu správy DNSSEC klíčů v registru domény CZ. Jak je výstižně popsáno v blogpostu Ondřeje Filipa, naším cílem je co nejvíce minimalizovat administrativu spojenou se zavedením DNSSEC pro držitele CZ domén. S využitím nového způsobu správy DNSSEC klíčů stačí, aby správce DNS při použití správného nástroje pouze zapnul DNSSEC, nastavil jeho parametry a o nic víc se nemusí starat. Při startu projektu jsme rozdělili domény do tří skupin – na domény bez DNSSEC, na domény, které jsme novým způsobem převedli do automatizované správy, a na domény, které již DNSSEC nastaven měly.  Na konferenci jsme oznámili spuštění podpory automatizované správy DNSSEC klíčů pro první dvě skupiny domén s tím, že třetí skupinu zapojíme do projektu později. Dnes tedy plníme tento slib a spouštíme druhou fázi se zapojením také zmíněné třetí skupiny domén.

Nové přírůstky do rodiny uživatelů registračního systému FRED

Náš open source registrační systém FRED se v loňském roce uchytil v Togu, Argentině a Malawi. Zejména Argentina jakožto osmá největší země světa nás hodně potěšila. Argentina je tedy nyní největší doménový registr, který systém FRED kromě nás používá. Jelikož máme informace ze zemí, které náš systém již delší čas testují, bylo pro nás celkem překvapení, když se na začátku letošního roku ozvali z Macaa, že bez problémů zvládli instalaci, migraci a již brzy plánují produkční provoz. Registr domény .MO je tedy první asijská destinace našeho produktu. Krátce poté jsme se dozvěděli o dalším registru v Africe, který zvládl přechod na FRED. Je jím malá země Lesotho používající doménu .LS. Podívejme se na tyto nové přírůstky do komunity uživatelů systému FRED podrobněji.

Nové statistiky a růst popularity eliptických křivek v DNSSEC

Už to bude skoro půl roku, co jsme na naší konferenci IT 16.2 prezentovali záměr změnit algoritmus DNSSEC klíče zóny CZ. Kolega Zdeněk Brůna tehdy  ve své prezentaci detailně popsal výhody algoritmů založených na eliptických křivkách a to zejména algoritmu ECDSA. Nicméně vzhledem k situaci, kdy není možné tento krok provést kvůli nepodpoře tohoto algoritmu v kořenové zóně, přesunuli se naše aktivity zejména k osvětě a ke sledování dopadů osvěty na stav podpory této nové technologie. Na semináři s registrátory, který jsme měli na konci února, jsme zaznamenali pozitivní odezvu na některé vlastnosti ECDSA, jako jsou menší velikost zónového souboru nebo menší velikost DNS odpovědi. Někteří registrátoři již na místě deklarovali zájem na ECDSA přejít také. Zároveň registrátoři navrhli, abychom na našem webu zveřejnit statistiky ukazující, jak jsou různé DNSSEC algoritmy v CZ zóně používané. Tento nápad se nám líbil a tak nyní tyto statistiky zveřejňujeme.

Služba mojeID jako inspirace pro další evropské doménové registry

Jednou z důležitých vlastností služby mojeID, kterou jsme v CZ.NIC spustili před sedmi lety, je její propojení s doménovým registračním systémem. Několikastupňové ověřování poskytnutých údajů tak slouží jako jedna z metod, jak zvýšit správnost údajů o kontaktech vedených v registru .CZ domén. Jako bonus pak takto ověřené kontakty mohou používat mechanismus jednotného přihlášení pomocí autentizačních protokolů na webech, které takovou možnost nabízejí. Celkem logicky jsou mezi těmito weby také portály některých našich registrátorů, přičemž dva z nich patří v poslední době dokonce mezi top 10 služeb z hlediska počtu přihlášení. Koncept propojení doménového registru a digitální identity (eID) byl dlouhou dobu předmětem mnoha otázek od zahraničních doménových registrů a tématem mnoha prezentací na zahraničních konferencích. Nyní se zdá, že se i další zahraniční registry rozhodly tento koncept zrealizovat.

Služba mojeID získala certifikaci protokolu OpenID Connect

O protokolu OpenID Connect jsme na blogu již psali. Jedná se o nejnovější protokol pro jednotnou autentizaci z dílny organizace OpenID Foundation a tento protokol je možné použít pro implementaci přihlášení přes naší službu mojeID v libovolných internetových službách. Jednou z novinek spojenou se vznikem nového protokolu je i program certifikace implementací tohoto protokolu. Cílem certifikace je ještě více podpořit interoperabilitu služeb na Internetu, které se rozhodnou tento protokol používat. Jako první nastartovala organizace OpenID Foundation program certifikace autentizačních serverů. Do tohoto programu jsme se zapojili i my se službou mojeID a jsem rád, že můžu oznámit, že mojeID certifikaci získalo.

RDAP – nástupce WHOIS protokolu

Jsou to už čtyři roky, co jsem zde na blogu poprvé zmiňoval iniciativu na vytvoření alternativního protokolu pro službu WHOIS. Tento „vousatý“ protokol z roku 1982 přežil několik pokusů o jeho nahrazení (1995 – Whois++, 1997 – RWhois, 2005 – IRIS) a bude zajímavé sledovat, zda-li mu stávající iniciativa zasadí pověstný poslední hřebíček do rakve.