Každý den se nyní na firewallech routerů Turris zachytí přibližně 6 milionů paketů, které nejsou propuštěny do routerů ani do vnitřních sítí, které tyto routery obsluhují. Zachycování nežádoucího provozu zvenčí firewallem je přitom běžnou vlastností (správně nakonfigurovaných) routerů, specialitou routerů Turris potom je to, že jsou záznamy o těchto zablokovaných přístupech odesílány na naše servery a podrobeny další analýze. V tomto provozu je totiž možné najít mnoho zajímavých informací, díky kterým můžeme například odhalovat šířící se malware nebo chránit uživatele routerů před průniky útočníků zvenčí. Protože ale škodlivý provoz představuje jen malý zlomek ze všech těchto záznamů, museli jsme najít způsob, jak oddělit zrno od plev, tedy jak vytěžit tyto cenné informace z množství dat, která se zachytávají na firewallu při běžném provozu.

Na Internetu existuje mnoho stránek a nástrojů, pomocí kterých si můžete změřit rychlost svého připojení do Internetu. Zde může být ale nevýhodou fakt, že pro přesné změření rychlosti potřebujete server, který má alespoň stejně rychlou přípojku, jako je rychlost té Vaší – a to se týká i všech prvků na trase od Vás na vzdálený server. Ačkoliv to v dnešní době nebude ve většině případů problémem, je tuto skutečnost potřeba brát v potaz, zejména pokud máte nadstandardně rychlou přípojku (tedy řádově stovky Mbit/s).

V rámci projektu Turris jsme se rozhodli použít odlišnou metodiku, která měření rychlosti provádí pasivně. Pasivní měření má tu výhodu, že je možné provádět ho bez jakéhokoliv zbytečného vytěžování linky – data získáváme „zadarmo“ během sledování provozu, který přes router přirozeně protéká – tímto způsobem také dostáváme informaci, jakou rychlost připojení router skutečně využívá, na rozdíl od „aktivních“ metod, které informují o tom, jakou rychlost router může teoreticky využívat. K pasivnímu měření rychlosti se na routeru Turris potom používá jedna z mnoha sond našeho nástroje ucollect. Tato sonda se jmenuje Bandwidth.

V nejnovějším kole našeho testování routerů, jehož výsledky už můžete najít v Katalogu routerů, jsme sice prověřili jen pár zařízení, přesto jsme narazili na několik zajímavostí. Nejvíce nás překvapilo kouzlení s údaji o rychlosti bezdrátové sítě. Routery inzerují rychlosti Wi-Fi až 300 Mbps (v jednom případě dokonce až 750 Mbps) a v propagačních materiálech vyzdvihují bleskové stahování fotek a přehrávání filmů. Už ovšem nezmiňují, že ethernetové porty, na kterých se většinou datové zdroje nacházejí (jako např. domácí NAS nebo modem), mají rychlost jen 100Mbps.

Projekt Turris asi není třeba na našem blogu představovat. V dnešním krátkém příspěvku nebudeme překvapivě informovat ani o vývoji hardware, ani o software, ale budeme řešit otázku smluv.

Velké úsilí věnujeme v rámci projektu Turris tomu, aby byl náš hardware co nejkvalitnější a co nejlépe sloužil jeho budoucím uživatelům. Pro domácí síť je jistě jednou z nejdůležitějších součástí Wifi, které šetří náklady na síťovou infrastrukturu, ale zejména umožňuje připojování mobilních zařízení jako jsou chytré telefony a tablety.

Abychom v této oblasti poskytli co nejlepší funkci, rozhodli jsme se pro řešení založené na velice kvalitním chipsetu od firmy Qualcomm Atheros, které nabízí 3×3 MIMO (multiple in, multiple out), laicky tři antény, a to jak v běžném pásmu 2,4 GHz (802.11b/g/n), tak v pásmu 5 GHz (802.11a/n), které není zdaleka tak zarušené. Uživatel si tak může podle vlastní potřeby vybrat, které pásmo mu z hlediska jeho vlastností a lokální situace lépe vyhovuje.

U Wifi ale kvalita spojení závisí nejen na použité elektronice, ale výrazně také na kvalitě použitých antén. Pokud uvažujeme běžné domácí použití, tak jsou nejpraktičtějším řešením všesměrové antény. Ty mají při běžných velikostech (do 20 cm) zisk mezi 2 a 5 dBi a pro běžný provoz v domácnosti jsou většinou naprosto dostačující.

Z výše zmíněných důvodů jsme plánovali dodávat s routerem Turris tři všesměrové antény, ideálně dvoupásmové, tedy schopné pracovat v pásmech 2,4 i 5 GHz. Tady jsme ale bohužel narazili na problém – nabídka dvoupásmových všesměrových antén je velice omezená a ceny dost vysoké. Je to pravděpodobně dané tím, že Wifi v pásmu 5 GHz zatím není příliš rozšířené a pro domácí použití, kde jsou vhodné všesměrové antény, není tak univerzálně použitelné (signál se hůře ohýbá a prostupuje stěnami, pro vnitřní použití je vhodnější ve velkých otevřených prostorách).

Z tohoto důvodu jsme se rozhodli obrátit na naše čtenáře s prosbou o pomoc. První prosba míří na případné výrobce nebo dodavatele antén, kteří by nám byli schopni nabídnout kvalitní antény odpovídající výše zmíněným parametrům. Budu rád, pokud se mi ozvete na adresu bedrich.kosata@nic.cz. Druhá prosba je určená širší veřejnosti, zejména již předregistrovaným zájemcům o router Turris. Pomocí Google Drive jsme připravili krátkou anktetu ohledně plánovaného použití Wifi a budeme rádi, pokud nám jejím vyplněním pomůžete vybrat nejlepší řešení.

Bedřich Košata

Perlička na závěr

Jako jeden z možných způsobů, jak obstarat vhodné antény za rozumnou cenu, jsme se obrátili přímo na několik čínských výrobců antén. Zatím se nám podařilo otestovat vzorky od jednoho z nich a výsledky byly tristní – v pásmu 5 GHz fungovala jejich „dvoupásmová“ anténa hůře, než anténa určená jen pro 2,4 GHz. Když jsme anténu rozebrali, zjistili jsme proč – v cca 15 cm těle je ukrytá maličká anténa konstrukcí podobná tomu, co se běžně používá jako interní anténa v levnějších Wifi routerech.

Na následujícím obrázku vidíte pro srovnání (zleva do prava) rozebranou standardní 2.4 GHz anténu, 5 GHz anténu, kvalitní dvoupásmouvou anténu (zde je bohužel vidět jen malá část, většina antény je součástí plastového krytu) a výše zmíněnou testovanou anténu. Je asi zřejmé, proč poslední uvedená v testech příliš neuspěla. (Obávám se, že pokud bychom si objednali místo 5 dBi verze 8 dBi, dostali bychom stejný produkt jen v delším plastovém obalu za vyšší cenu).