Stav přístupnosti webů našich zdravotnických zařízení

Přístupnost webů je důležité téma, které řeší především tvůrci webových stránek určených hlavně lidem s různými schopnostmi a zdravotními postiženími. Jsou-li webové stránky správně navrženy, vyvinuty a upraveny, pak k informacím a funkcionalitám mají přístup všichni uživatelé víceméně bez rozdílu. Dostupný web vychází vstříc různým potřebám, například vizuálním, motorickým a potřebám mobility, sluchovým, nebo kognitivním.

V současnosti je v CZ.NIC téma přístupnosti webů více než aktuální. A mimo to, že se snažíme všechny naše weby postupně učinit maximálně přístupnými, o téma jsme se začali zajímat i v širších kontextech a to také s ohledem na fakt, že CZ.NIC má zájem na zvyšování kvality českého Internetu, do čehož samozřejmě spadá též přístupnost webů.

Dali jsme si za cíl zjistit stav přístupnosti webů zdravotnických zařízení České republiky. A to za účelem vytvoření hrubé představy s přiměřenou hloubkou detailu průzkumu.

Tomu byl podřízen způsob provedení průzkumu. Vybrali jsme vzorek složený z 69 webů  zdravotnických zařízení. Zkoumány byly pouze úvodní stránky těchto webů. Jako vhodnou metodiku k ohodnocení přístupnosti jsme vybrali metodiku Blind Friendly Web 2.3, soustředili jsme se na pravidla s nejvyšší prioritou:

  • Grafické objekty, které slouží k ovládání stránky, mají definovanou textovou alternativu.
  • Informace, sdělované prostřednictvím skriptů, objektů, appletů, kaskádových stylů, obrázků a jiných doplňků na straně uživatele jsou dostupné i bez kteréhokoli z těchto doplňků.
  • Všechny tabulky dávají smysl čtené po řádcích.
  • Klikací mapy jsou vytvořeny tak, že jsou přístupné pro zrakově postižené.
  • Obsah WWW stránky se mění, jen když uživatel aktivuje nějaký prvek.
  • Rámy jsou vytvořeny tak, že jsou přístupné pro zrakově postižené.
  • Označení každého odkazu výstižně popisuje jeho cíl i bez okolního kontextu.
  • Informace sdělované barvou jsou dostupné i bez barevného rozlišení.
  • Barvy popředí a pozadí jsou dostatečně kontrastní. Na pozadí není použit vzorek, který snižuje čitelnost.
  • Předpisy určující velikost písma nepoužívají absolutní jednotky.
  • Kód webových stránek odpovídá nějaké zveřejněné finální specifikaci jazyka HTML či XHTML. Neobsahuje syntaktické chyby, které je správce webových stránek schopen odstranit.
  • Na webové stránce nebliká nic rychleji než jednou za sekundu.
  • Prvky tvořící nadpisy a seznamy jsou korektně vyznačeny ve zdrojovém kódu. Prvky, které netvoří nadpisy či seznamy, naopak ve zdrojovém kódu takto vyznačeny nejsou.
  • Každý formulářový prvek má přiřazen výstižný nadpis.

Dodržení každého pravidla jsme ohodnotili body:

  • 0 bodů – Převážně není splněno. Uživatel může mít výrazné problémy s přístupností.
  • 1 bod – Částečně splněno. Uživatel může občas mít problémy s přístupností.
  • 2 body – Převážně je splněno. Uživatel by neměl mít výrazné problémy s přístupností.

Každý testovaný web tedy mohl dosáhnout celkově 28 bodů.

Průzkum provedl zkušený tester znalý problematiky a to formou namátkové kontroly – tzn. webové stránky nebyly zkoumány dopodrobna, ale byla provedena rychlá kontrola zpravidla několika dotčených prvků.

Abychom zjistili, zda výsledky průzkumu odpovídají reálné přístupnosti, požádali jsme jednoho uživatele s těžkým zrakovým postižením, aby u zástupných webů provedl své hodnocení přístupnosti. Jednalo se o uživatele znalého problematiky. Jeho výsledky jsme porovnali s našimi. V porovnaných výsledcích nebyl zaznamenán výrazný rozdíl.

Počet dosažených bodů z 28 možných Počet webů s uvedeným dosaženým počtem bodů
0 15
11 2
12 1
13 3
14 2
15 2
16 3
17 4
18 11
19 8
20 6
21 4
22 3
25 2
26 3

Weby jsme rozdělili do pěti skupin podle předpokládané bez/problémovosti:

  • Zcela nedostupné (0 bodů) – web je zcela nedostupný, zpravidla v důsledku nějaké chyby, např. 404 Not Found, 500 Internal Server Error, „rozpracovaná“ instalace WordPressu aj. To se týkalo 15 webů (téměř 22 %)!
  • Velmi problémové (7 až 17 bodů) – web je natolik nepřívětivý k postiženému, že lze předpokládat téměř naprostou nepoužitelnost pro něj samotného. V této kategorii se ocitlo 17 (24,64 %) webů. Takové weby mají problémy prakticky v každé oblasti, vyjma možných problémů s informacemi sdělovaných barvou a možných problémů s klikacími mapami – tyto prvky se na testovaných webech nenalézají, proto s nimi nevznikají problémy.
  • Problémové (18 až 24 bodů) – 32 webů (46,38 %) obsahuje řadu nedostatků, které postiženému mohou způsobit řadu problémů s přístupem k informacím či funkcionalitám  anebo některé informace mu tak mohou být skryty. Mezi nejčastějšími nedostatky byl nevalidní kód (24 případů), potíže s formuláři (24 případů), nedostatečně značené nadpisy nebo seznamy (19 případů), nedostatečný kontrast barvy popředí a pozadí (19 případů), použití absolutních jednotek při určování velikosti písma (17 případů), proměnlivost obsahu bez podnětu uživatele (18 případů), použití odkazu nesrozumitelného bez okolního kontextu (16 případů).
  • Téměř bezproblémové (25 až 27 bodů) – pouze 5 (7,25 %) webů má z pohledu přístupnosti několik vad, které by bylo vhodné odstranit, postiženému by však použití nemělo činit výrazné problémy.  Nejčastěji tyto weby ztratily body na nedostatečně validním kódu (v 5 případech) a v nedostatečném značení nadpisů a seznamů (2 případy).
  • Bezproblémové (28 bodů) – web je z pohledu přístupnosti naprosto v pořádku. Žádný z kontrolovaných webů této kategorie nedosáhl!

Graf: Zcela nedostupné: 21,7%, Velmi problémové: 24,64%, Problémové: 46,38%, Téměř bezproblémové: 7.25%, Bezproblémové: 0%

Celkově se velmi málo používají klikací mapy. Ty byly použity na 4 webech (Z toho 1 případ problémový.).   Minoritní je také používání rámů, jejichž použití se vyskytlo na 10 webech (Z toho 9 případů problémových!) a používání barevného rozlišení pro sdělování informací, které se vyskytlo na 10 webech (Z toho 2 případy problémové.).

Pouze 4 weby obsahovaly „Prohlášení o přístupnosti“. Tyto weby dosáhly následující počet bodů: 26, 26, 22, 18.

U provedeného průzkumu je nutné zohlednit, že byly testovány pouze úvodní stránky webů. Zároveň jsme se soustředili jen na kontrolu dodržení pravidel s nejvyšší prioritou  metodiky Blind Friendly Web 2.3. Lze tak zcela reálně předpokládat, že počet nedostatků by v případě kontroly celého webu narostl. Pokud bychom průzkum prováděli také vůči pravidlům se střední a nejnižší prioritou, počet nedostatků by opět vzrostl.

Slovy diplomata, nejen s ohledem na Práva pacientů ČR musím při zjištěných informacích označit stav přístupnosti webů českého zdravotnictví za ne zcela optimální.

Petr Závodský

Autor:

Komentáře (2)

    • Martin říká:

      V tomto článku není ani jedna řadová číslovka, tak proč odkazujete, pane Petře, na odstavec o psaní řadových číslovek?

Zanechte komentář