Při čtení všech možných diskuzí, které se strhly okolo IDN, mě napadlo jedno takové slovo: „Latinkocentrismus“. Jeden příklad takového komentáře za všechny:
„Počítač by měl ovládat člověk, který dokáže opsat písmena psaná latinkou.“
Zkusme si tedy na chvíli odmyslet, že internet (a počítače) vzniknul za Atlantikem, a představme si, že vzniknul třeba v Indii (ať furt dokolečka neomíláme Čínu) a třeba zrovna v oblasti, kde se mluví Tamilsky.
A teď vám dám za úkol: Zajděte za nějakým svým starším nebo i mladším příbuzným a řekněte mu, že Internet je skvělá věc a aby se podíval na vaše nové internetové stránky (ano, i takové stránky v dřevních dobách internetu vznikaly a snad jste nedostali po návštěvě epileptický záchvat).
A jen tak mimochodem zmiňte, že aby se na ty stránky dostal, tak se bude muset naučit Tamilskou abecedu. Ostatně je to přece jenom 31 nových písmenek. To musí zvládnout každý… Nebo snad ne?
Vraťme se zpátky do naší české kotliny a do světa, kde internet vzniknul v zemi, kde nejsložitejší kódování bylo US-ASCII (a mimochodem vzpomeňte si, jaké byly a dosud někde jsou problémy s tím, že nějaký programátor zapomněl, že můžou existovat i nějaké jiné písmenka než A-Z). A teď to nejdůležitější – přestaňte myslet lokálně a začněte myslet globálně. Internet je otevřená síť a musí být otevřená i pro lidi, kteří neovládají latinku. Z našeho evropského pohledu se to představuje docela špatně, ale takoví lidé existují a i nadále v budoucnu existovat budou. A v tom spočívá hodnota IDN – zpřístupnit internet opravdu všem a to bez ohledu na to jaká je hodnota IDN pro doménu .cz (tato debata není obsahem ani cílem tohoto článku). A raději podotýkám, že to ovšem neznamená, že dostupný obsah bude přístupný všem. Situace se nezmění, ostatně ruku na srdce, kolik z vás je schopno přečíst si stránky např. ve švédštině.
Ondřej Surý
Evropská unie aktivně podporuje IPv6
Česká média informovala poprvé v úterý 27. května o tom, že Evropská komise navrhla kroky, které mají předejít tomu, aby nebyly v blízké budoucnosti vyčerpány internetové adresy současného internetového protokolu IPv4. Výkonný orgán Evropské unie chce více motivovat uživatele internetu k přijetí novějšího a v podstatě neomezeného internetového protokolu IPv6. Současný protokol vydrží podle některých odborníků už jen tři roky. Evropská komise si podle tiskových informací stanovila za cíl prosadit, aby do roku 2010 čtvrtina úřadů, průmyslových podniků a domácností využívala nový protokol IPv6.
Na problém, který znamená stále se snižující počet IP adres a pomalé zavádění nového internetového protokolu, upozorňuje sdružení CZ.NIC již delší dobu. Proto prohlášení zástupců Evropské unie vítá a slibuje si od něj především větší zájem o téma, které je stále aktuálnější. Na konferenci Internet a technologie 08, která se konala minulý týden v Praze, věnovali organizátoři tomuto tématu jeden samostatný blok. V něm a v následné panelové diskusi zmínili přednášející nejen současnou situaci, ale také třeba i velice pravděpodobné výhledy do budoucna.
Podle některých zdrojů nebudou současné IP adresy dostupné již v roce 2011. Neznamená to ale konec internetu, ani omezení jeho fungování. Dojde „pouze“ k tomu, že ho nebude možné dále rozšiřovat a rozvíjet.
Sdružení CZ.NIC, které spravuje registr domén .CZ a ENUM, je jako jedna z mála tuzemských institucí na přechod na nový protokol připraveno.
Ondřej Surý
Reportáž psaná na IPv6
Již nějakou dobu se pravidelně účastním konferencí RIPE, kde se schází lidé okolo internetu a diskutuje se nad jeho dalším vývojem. Centrálním tématem několika posledních konferencí bylo vždy IPv6. To, že IPv4 adresy dochází, víme už nějakou dobu. Přesnější výpočty lze najít třeba na stránkách Geoffa Hustona – http://ipv4.potaroo.net/. Zajímavé je pozorovat trend. S každou další konferencí se počet prezentací o přechodu na IPv6 zvyšuje a zvyšuje se i intenzita naléhání, aby ISP, poskytovatelé obsahu i další velcí hráči byli na IPv6 připraveni. CZ.NIC svoji síť už od začátku plánoval jako dual stack, jinými slovy v naší síti až na výjimky běží všechno na IPv4 i IPv6 zároveň.
A proč reportáž psaná na IPv6? Sedím teď na RIPE 56 v Berlíně a posledním trochu experimentálním krokem bylo vypnutí IPv4 přístupové sítě od 10:00 do 11:00. To znamená, že jsem teď připojený pouze přes IPv6. Na servery CZ.NICu se dostanu nativní IPv6 konektivitou a do zbytku (zaostalého :-)) IPv4 světa se dostávám přes mechanismus NAT-PT, který zajišťuje přístup IPv6 klientům do sítě IPv4.
Pokud budeme brát vážně statistiky z potaroo.net (a to bychom měli), tak nám do doby, kdy už nebude možné alokovat další IPv4 adresy zbývá tři roky a pár měsíců. A to je setsakramentsky krátká doba na řádné otestování již v existující síti. Pokud jste LIR a zatím nemáte přidělený blok IPv6 a nemáte ani plán nasazení IPv6 ve vaší síti, tak bych vám doporučil začít přemýšlet nad tím, jak IPv6 do vaší sítě nasadíte. A to dříve než bude pozdě a budete to muset dělat hodně narychlo. Rok 2011 neznamená konec světa ani konec internetu. Znamená to však, že většina z vás, kdo ještě ten krok směrem k IPv6 neudělala, ho bude muset udělat.
Ondřej Surý z RIPE 56
Černé díry internetu
O teleskopu Hubble, který hledá černé díry ve vesmíru, jste už asi slyšeli. Existuje ale ještě jeden Hubble, který také hledá černé díry. Je to projekt University of Washington a hledá černé díry na internetu. Zkoumá v reálném čase prefixy IP sítí a to, zda jsou tyto sítě dosažitelné pomocí cesty, která je o nich propagována v BGP. Pokud je cesta k prefixu propagována, ale nelze se po ní dostat do cíle, končí pakety v jakési virtuální černé díře. Dobrá zpráva je, že v naší místní „hvězdné soustavě“ zvané Česká republika se žádná taková černá díra nenachází. Zda se situace nezměnila můžete ověřit na stránkách projektu Hubble.
Ondřej Surý
IPv6 v kořenové zóně
O IPv6 se diskutuje už dlouhá léta. Někdy okolo roku 1992 začalo být IETF jasné, že IPv4 adresy dochází a byla nastartována iniciativa IPng (první RFC na toto téma bylo RFC 1550). Přibližně o tři roky později byl vybrán návrh IPv6 (základní specifikace IPv6 se nachází v dokumentu RFC 2460). Proces, který následoval v běžném světě, bych označil jako: „Jak se vyhnout nasazení IPv6.“ Masivní nasazení technologie překladu adres (NAT/PAT) postupné ubývání IPv4 adres zpomalil, ale nezastavil. Velmi pěkné pojednání o tom, kdy IPv4 adresy dojdou má na svých stránkách Geoff Huston. Podle jeho posledního modelu nám dojdou adresy někdy v roce 2011-2012.
Nicméně rozhodně nelze sedět a čekat, až IPv4 adresy dojdou. Přechod na IPv6 nejde udělat přepnutím jednoho přepínače a internetová infrastruktura na tento přechod musí být připravena. Všechny systémy provozované sdružením CZ.NIC jsou v tuto chvíli provozovány na IPv4 i IPv6 adresách, včetně našich DNS serverů.
Z pohledu IPv6 došlo minulý týden k důležitému kroku na straně serverů obsluhující kořenovou (root) zóny. IANA přidala do této zóny IPv6 záznamy pro polovinu (přesněji šest ze třinácti) DNS serverů – A,F,H,J,K a M.
Běžného uživatele se tato změna nejspíš nedotkne, i když vím o minimálně jedné komunitní síti, která má (a možná, že už to opravili) IPv6 routing natolik rozbitý, že by to mohlo dělat problémy. Nicméně z pohledu další budoucnosti je to výrazný signál, že je potřeba začít IPv6 brát vážně.
Krátká poznámka na závěr. Pokud provozujete BIND jako resolver a zároveň používáte IPv6, budete asi chtít zaktualizovat named.root soubor. Stáhnout si jej můžete z Internicu.
Ondřej Surý