Určitě jste si všimli, že Laboratoře CZ.NIC již nějakou dobu vyvíjí DNSSEC Validátor pro prohlížeč Mozilla Firefox. Tento doplněk prostřednictvím rekurzivního DNS serveru kontroluje validitu DNSSEC záznamů a výsledek dává najevo zobrazením patřičné barevné ikonky v adresním řádku prohlížeče. Uživatel tak snadno zjistí, jak je na tom jeho rekurzivní DNS server a zobrazená webová stránka s DNSSEC zabezpečením.
Před několika týdny jsme vydali novou verzi doplňku 1.1.0 (a posléze další minoritní verze s drobnými opravami), která obsahuje jednu pro uživatele na první pohled neviditelnou, ale podstatnou změnu. DNSSEC Validátor byl dříve implementován jako rozšíření s binární komponentou, která zajišťovala vlastní komunikaci s DNS servery. Volání binárních funkcí se dělo přes rozhraní XPCOM, které ovšem s vývojem Firefoxu prochází nemalými změnami; udržovat doplněk funkční napříč různými verzemi prohlížeče bylo dosti pracné. Proto jsme se rozhodli udělat změnu a binární komponentu nahradit zásuvným modulem komunikujícím přes rozhraní NPAPI.
Jako framework pro tvorbu modulu jsme použili FireBreath. I když se jedná o poměrně nový projekt, jeho vývojáři na něm intenzivně pracují; čekání na opravu případně nalezeného nedostatku zpravidla nepřekročí několik dnů. Kromě Mozilla Firefoxu NPAPI rozhraní podporují i další prohlížeče (z těch známějších Google Chrome, Safari a Opera), což umožňuje provozovat binární modul DNSSEC Validátoru napříč těmito prohlížeči na dané platformě bez jakýchkoliv dodatečných úprav. FireBreath umožňuje také jednoduchou implementaci vláken, čehož jsme využili a tím odstranili kolize DNSSEC Validátoru s některými jinými současně nainstalovanými doplňky, např. Firebugem.
Po úspěšném přechodu z XPCOM na NPAPI rozhraní jsme novou verzi DNSSEC Validátoru nahráli do AMO repozitáře a čekali na schválení editorem. Jaké bylo naše překvapení, když doplněk byl zamítnut právě kvůli změně na NPAPI. I když toto rozhraní přináší mnoho výhod a ulehčuje vývoj, AMO editoři měli nějaké interní, blíže nespecifikované, nařízení striktně takovéto doplňky odmítat. Poněkud zvláštní je, že tuto informaci se vývojář na webu Mozilly nikde nedozví a potom se může divit podobně jako my. Jelikož jsme v použití NPAPI nespatřovali žádné zásadní nedostatky, nechtěli jsme se proto s nastalou situací smířit a pokoušeli se alespoň pro nás vyžádat výjimku. Po několika „dobře mířených“ e-mailech zejména na vývojáře Firefoxu se nám podařilo odmítavý postoj editorů zvrátit a vyvolat změnu v akceptaci doplňků s NPAPI moduly do AMO repozitáře. Povedlo se nám tedy více, než o co jsme usilovali, a věříme, že tuto změnu ocení i všichni ostatní vývojáři, kteří se rozhodnou NPAPI ve svých doplňcích pro Firefox využít.
Poslední verzi DNSSEC Validátoru 1.1.2, která používá zmíněný NPAPI modul a která podporuje mj. i brzo očekávaný Firefox 4.0, můžete stahovat prostřednictvím domovské stránky projektu nebo přímo z AMO repozitáře. Web AMO nabízí také docela hezké statistiky, kde se zájemce může kromě celkového počtu stažení doplňku dozvědět např. i počet aktivních uživatelů.
Aby těch novinek nebylo málo, tak prozradím, že v současné době pracujeme na verzi DNSSEC Validátoru pro Internet Explorer, takže se i uživatelé tohoto zatím nejrozšířenějšího prohlížeče můžou těšit na barevnou ikonku indikující stav jejich DNSSEC zabezpečení.
Zbyněk Michl
Zabezpečení domény scitani.cz
Český statistický úřad na stránkách scitani.cz včera upozornil na falešné sčítací komisaře. Nejen komisaři ale mohou být falešní (a prázdní? ;)). Letos poprvé – od půlnoci z 25. na 26. března – se na stránkách scitani.cz půjde přihlásit a vyplňovat formulář on-line.
Elektronickému sčítání by jistě šlo vytknout více nedostatků, já však upozorním jen na jeden: doména scitani.cz není zabezpečena technologií DNSSEC. Oblíbenost elektronické komunikace stoupá, přímo úměrný je ale počet uživatelů, jejichž povědomí o bezpečné komunikaci přes internet není, řekněme, příliš vysoké. Dá se tedy očekávat, že možnost on-line vyplnění využije značný počet osob. A rozhodně se najde pár lidí, kterým by se údaje z formulářů celkem hodily jako cenný zdroj informací, ať už je zamýšlejí (zne)užít jakkoliv. Vyplněné formuláře budou obsahovat množství citlivých osobních údajů a je s podivem, že ČSÚ doménu, na které budou on-line formuláře umístěny, nezabezpečilo prostřednictvím DNSSEC, který zajišťuje, že po zadání adresy www.scitani.cz do internetového prohlížeče jste se skutečně dostali na web, který je ovládán statistickým úřadem. Řešení je přitom jednoduché a levné a dá se stihnout ještě do spuštění sčítání – začít můžete třeba na www.dnssec.cz. Za stávajícího stavu se ale dostává vyplnění formuláře na webu scitani.cz na roveň vložení do obálky a zaslání poštou v předtištěné obálce. Schránka, do které zásilku vhodíte, bude v tomto případě nejspíš pravá, ale dostane se, neporušená, svému adresátovi?
Zuzana Durajová
Únor bílý, IPv6 sílí?
Na první pohled by se mohlo zdát, že letošní únor v IPv4 alokacích téměř vyrovnal rekordní leden. Součet položek v alokačních záznamech udává téměř 36 miliónů alokací. Nicméně toto číslo je ovlivněno jednou nepřesností a tou je alokace bloku 185.0.0.0/10 v evropském regionu. Jde totiž pouze o dočasnou alokaci, která se provádí v rámci testování dostupnosti daného bloku, tzv. debogonizace. Poněkud více jsem o tomto procesu psal v jednom ze svých starších příspěvků. Po očištění o tento blok se tedy dostáváme k číslu menšímu než 32 miliónů, což je i tak nadprůměr.
Nejvíce adres spotřeboval jako obvykle region Asie-Pafic a to zhruba 22,6 miliónu. Na druhém místě skončil s velkým odstupem region Severní Amerika s 5,3 miliónu. Evropský region skončil na třetím místě s 3,5 milióny. LACNIC rozdal cca 300 tisíc adres a AfriNIC pouhých 50 tisíc. Je vidět, že rozdíly mezi regiony bohužel spíše narůstají a IPv4 dojde v různých částech světa velmi různě.
Překvapivě v žebříčku zemí tentokrát těsně nevyhrála Čína. Porazilo ji totiž Japonsko s více než 10 milióny alokovanými adresami. Z toho ale více než osm miliónů připadá na alokaci velkého operátora NTT, konkrétně jde o 153.128.0.0/9. Čína se v únoru spokojila „jen“ s osmi milióny, Spojené státy požádaly o pět miliónů. Následující graf ukazuje rozložení alokací pro deset nejaktivnějších zemí a zbytek světa.
Jak už jsme si řekli, na poli IPv4 tento únor ničím výjimečným nebyl. Nicméně mnohem zajímavější byla situace na poli IPv6. Tam už o rekord šlo. V únoru bylo totiž alokováno 380 IPv6 prefixů, což je prozatím nejvíce v historii. Jak se počty alokací vyvíjely v jednotlivých měsících nejlépe ilustruje následující graf.
Jak je vidět, vyčerpání IPv4 adres v registru IANA skutečně probudilo mnohé dosud spící správce a donutilo je ke zvýšené aktivitě v zavádění IPv6. Alokace jsou jakýmsi předvojem skutečného zavádění IPv6, takže doufejme, že dojde k podobné akceleraci i u jednotlivých poskytovatelů služeb, a že budeme brzy zavaleni nabídkou připojení po IPv6 i jednotlivých IPv6 webů a ostatních služeb.
Ondřej Filip
mojeID: první vlaštovka i mezi registrátory
Když jsme na podzim loňského roku spouštěli projekt mojeID, měli jsme za sebou samozřejmě i jeho představení registrátorům domén .cz; přikládali jsme tomu (a stále přikládáme) velkou důležitost. Z mého pohledu je zde totiž celá řada možností, jak využít systému a uživatelů mojeID pro běžný chod registrátorských webů. Všechny výhody, o kterých mluvíme v souvislosti s MojeID (jednotné přihlášení, není nutné vytvářet řadu účtů u jednotlivých poskytovatelů atd.), jsou totiž u registrátorů domén .cz platné úplně stejně. Vlastně ještě víc.
Vždyť navíc je možné použít účet mojeID přímo u domén ve všech rolích (držitel, administrativní i technický kontakt) a bez nutnosti nějakých dalších převodů, úprav a doplňování. Další výhodou je samozřejmě to, že CZ.NIC má – minimálně v případě validovaných uživatelů – ověřené základní údaje o jednotlivých účtech a z pohledu registrátora je tedy lze použít k bezpečné autentizaci změn – v mnoha případech bezpečnější, než jak je to prováděno dnes. I proto jsme čekali na okamžik, kdy první z registrátorů prolomí pomyslnou bariéru mojeID a implementuje ho do svého systému. To se stalo zhruba před měsícem, kdy v rámci spuštění svého nového webu otevřel možnost využívání přihlašování přes službu mojeID registrátor GRANSY. Ten v tuto chvíli umožňuje (po přihlášení prostřednictvím mojeID) přiřazení stávajícího anebo registraci nového účtu a samozřejmě plnohodnotnou práci s tímto účtem.
Pokud vím, v tuto chvíli je pomocí mojeID vytvořeno u GRANSY již téměř 100 uživatelských účtů. Doufám, že toto číslo se bude zvětšovat. Impulsem k tomu určitě bude i další připravovaná funkcionalita, kterou je autentizace změn přes mojeID. Pokud si chcete přihlášení u GRANSY sami vyzkoušet a máte mojeID účet, máte možnost na www.subreg.cz.
Martin Peterka
Nasazení registračního systému FRED v roce 2010
Nový rok 2011 se už sice rozjel naplno, ale přesto tu je ještě prostor na jednu rekapitulační souhrnnou zprávičku, která se týká různých nasazení našeho registračního sytému FRED v průběhu minulého roku. O nasazení na Faerských ostrovech jsem již informoval v dřívějším článku. Kromě domény .fo si ale FRED loni do popisu práce přibral ještě řízení chodu dalších dvou národních domén. Jsou to domény .cr v středoamerické Kostarice a také .ee pobaltského Estonska. Zejména nasazení v Estonsku (pochází odtud Skype a první elektronické volby) se dá jednoznačně považovat za úspěch.
Estonci víceméně převzali FRED tak jak je, ale přidali k němu několik pro ně podstatných rozšíření. Tou největší změnou je rozšíření parametrů některých operací EPP protokolu. V rámci operací týkajících se registrace domény, změny držitele, zrušení domény a opravy údajů kontaktu musí registrátor přidat elektronický dokument obsahující žádost podepsanou držitelem nebo administračním kontaktem. Estonskou národní doménu spravuje společnost Eesti Internet. V současné době mají přes 50 000 zaregistrovaných domén a 38 akreditovaných registrátorů. Jejich plány se nyní orientují na rozjetí IDN a tedy zavedení speciálních znaků õ, ä, ö, ü, š a ž v doménových jménech.
S kostarickým registrem jsme byli v kontaktu již poměrně dlouhou dobu a tak jsme jejich přechod do produkce v druhé polovině loňského roku málem propásli. Jejich řešení ale ukazuje, jakou flexibilitu modulární systém FRED nabízí. Správci domény .cr použili náš registr jako interní systém, který obalili vlastním webovým rozhraním. Toto webové rozhraní umožňuje rozšířené funkce jako schvalování předregistrovaných domén a teprve po schválení se doména EPP rozhraním dostane do FREDa. Toto je možné, jelikož jsou zároveň registr i registrátor. V Kostarice tímto způsobem spravují kromě domény .cr také sedm poddomén třetí úrovně (co.cr, or.cr, fi.cr, ac.cr, go.cr, ed.cr, sa.cr). Celkem mají v registru kolem 13 000 domén.
V produkčním provozu je tedy nyní FRED již v pěti zemích světa. V Angole, Tanzánii, Faerských ostrovech, Kostarice a Estonsku. V Albánii asi stále ještě nezlomili nutnou administrativní liberalizaci celého registračního procesu. Podle různých zdrojů se snad o nasazení zajímají ve Rwandě a Kongu. Ale jak říká klasik: „nemusí pršet, jen když kape“.
Jaromír Talíř
Jak si stojí Akademie CZ.NIC
Máme za sebou první úplný rok provozu naší Akademie, tak jsem si řekl, že je čas podělit se s čtenáři tohoto blogu o nějaká ta čísla a fakta z jejího provozu. Tady jsou.
V průběhu roku 2010 jsme uspořádali celkem 22 jednotlivých běhů námi nabízených kurzů, kterých se zúčastnilo celkem 260 studentů. Průměrná účast je tak více než 11 účastníků, což je – při maximální kapacitě 20 posluchačů – poměrně hezké číslo.
Z pořádaných kurzů se jako nejobsazovanější ukázalo školení „Implementace IPv6“ (průměr 17 účastníků), těsně následované „Směrovacím protokolem BGP“ (průměrně 15 účastníků). To nás určitě těší. Zejména IPv6 je téma, kterému se dlouhodobě věnujeme a ve kterém evidentně účastníkům (zejména) z řad adminů máme co nabídnout. Mimochodem, první data z letošního roku ukazují, že tyto dva kurzy budou zřejmě hvězdami i letos – nejbližší běh kurzu BGP už je plně obsazen, IPv6 zřejmě brzy bude ;-)
Na druhou stranu je pravda, že některé typy kurzů se nám neosvědčily. Pro nezájem jsme museli zrušit kurz ENUM, který se nám podařilo naplnit pouze jednou, a také plánovaný a nikdy nerealizovaný kurz antispamové ochrany, do něhož se nám účastníci nepřihlásili vůbec.
Kromě zmíněných kurzů pro veřejnost (jejich úplný seznam je k dospizici na webu Akademie) jsme připravili již druhý ročník letního programu pro učitele, o který byl tentokrát bohužel výrazně menším zájmem než v roce 2009.
Pro tento rok plánujeme kromě pokračování osvědčených kurzů i některé novinky zaměřené možná trochu méně technicky. V přípravě je kurz z oblasti právního prostředí a ochrany nápadů na internetu, speciální cyklus školení pro příslušníky státní správy a (možná) i některé další novinky.
Takže se těším, že se letos potkáme na některém z našich kurzů :-)
Martin Peterka
IANA prázdná, leden rekordní
A je to tady! Registr nejvyšší úrovně IANA je zcela bez IPv4 adres. Dlouho očekávaná událost byla oficiálně vyhlášena v Miami v USA, kde se právě koná konference severoamerických operátorů NANOG 51. Pro pravidelné čtenáře našeho blogu nic překvapivého. Pojďme se nejprve podívat, jak vypadal poslední měsíc před fází vyčerpání.
Lednová spotřeba adres překonala i velice silný závěr loňského roku. Bylo přiděleno přibližně 36 miliónů adres a samozřejmě i tentokrát má na tomto výsledku „největší zásluhu“ region Asie-Pacifik s drtivým podílem 65,5 %. Poměrně překvapivý je fakt, že evropský region se v alokační aktivitě dostal až na čtvrtou pomyslnou příčku. Kromě Asie-Pacific jej předběhly i oba americké regiony. Evropané registrovali pouze 3 milióny IPv4 adres, což by mohl být důsledek lednového zpřísnění alokační politiky. Nejaktivnější byla opět Čína s 15,6 milióny. To bylo mimochodem více než spotřeba Evropy, Afriky a obou amerických regionů dohromady. Poměr alokací jednotlivých regionů ilustruje následující graf.
V evropském regionu byly nejaktivnější Ukrajina (402 tis.), Rusko (366 tis.) a Španělsko (352 tis.). Závod zemí V4 bychom naopak vyhráli my Češi s 78 tisíci spotřebovanými adresami. Poláci i Maďaři zažádali o 41 tisíc, Slováci o 13 tisíc.
Je vidět, že všudypřítomná alarmující počítadla konce IPv4 vyburcovala mnoho poskytovatelů služeb k urychlení alokačních žádostí. Je to poměrně logické, času už mnoho nezbývá a ještě v tomto roce by měly IPv4 adresy v regionu Asie-Pacifik zcela dojít.
Možná si teď kladete otázku, zdali byla lednová alokace rekordní. Odpovědí je následující graf.
Tedy ne tak docela, rekordem byly alokace v září roku 1993. Jenže to bylo ještě v době, kdy bylo možné alokovat pouze bloky velikosti 16777216, 65536 a 256. Mimochodem právě v ten měsíc byly publikovány dokumenty RFC1518 a RFC1519, které tuto praxi změnily. Nové alokační schéma se nazývá CIDR a výrazně zefektivnilo IP alokace. Pokud tedy odhlédneme od této „plýtvavé“ epochy, je leden skutečně rekordním měsícem.
Bude zajímavé sledovat, zdali ohlášená fáze vyčerpání ještě více zvýší aktivitu poskytovatelů služeb v rozebírání posledních zbytků volného IPv4 prostoru.
Ondřej Filip
Fáze vyčerpání už začala!
Dnes v ranních hodinách se Internet posunul do své další fáze. Dva veliké bloky /8 se přesunuly dle očekávání do regionu Asie-Pacific. Jde konkrétně o 39.0.0.0/8 a 106.0.0.0/8 V registru IANA už tedy zbývá pouze 5 posledních bloků, na které pamatuje tato alokační politika schálená v březnu 2009. Ta říká, že s žádostí o poslední volné bloky vstupuje IANA do takzvané fáze vyčerpáni (exhaustion phase). V této fázi už pouze IANA dokončí poslední žádost, což se včera stalo, a rozešle po jednom bloku každému regionálnímu registru. Toto se má stát v nejbližších dnech. Přesné datum není úplně jasné, může to být ještě dnes, ale může to trvat klidně týden, každopádně bavíme se řádově o dnech. Kdy se to stane je pouze na rozhodnutí příslušných lidí, to nesouvisí s nějakou měřitelnou hodnotou. Konec konců, toto jsem již glosoval v mém předchozím příspěvku.
Mapa volných IPv4 bloků dnes vypadá takto:
Internet je v nové fázi. Kdy do ní přejdou vaše sítě a služby? Jste IPv6 ready?
Ondřej Filip
IPv6 ohlédnutí za rokem 2010
Letošní rok bude určitě pro IPv6 velmi zajímavý a to ať už z důvodu blížícího se konce volných IPv4 adres, různých propagačních akcí nebo plánovaného nasazení IPv6 u jednoho z velkých poskytovatelů Internetu v České republice.
My se dnes však poohlédneme za rokem minulým a popíšeme si vývoj IPv6 z pohledu české .CZ domény nejvyšší úrovně (TLD). Jako zdroj dat k hodnocení vývoje nám poslouží měsíční IPv6 statistiky, které CZ.NIC spravuje od konce roku 2009.
Počet IPv6 domén v .CZ doméně
Procentuální zastoupení domén s IPv6 adresou vzrostlo o 4,20 % a to z 0,99 % na 5,19 %, což ke konci roku 2010 odpovídalo 38 453 doménám z celkového počtu 741 162. Pouhých pět procent domén dostupných po IPv6 není to, co by si mnozí od roku 2010 slibovali. Snad více překvapující ale je, že v porovnání s některými TLD jsme na tom poměrně dobře.
| TLD | IPv6 zastoupení | Celkem domén | IPv6 domén |
|---|---|---|---|
| .cz | 5,1882 % | 741 162 | 38 453 |
| .sk | 4,93886 % | 223 655 | 11 046 |
| .mobi | 2,6361 % | 965 251 | 25 445 |
| .us | 1,84764 % | 1 638 790 | 30 279 |
| .com | 1,10785 % | 92 080 772 | 1 020 118 |
| .info | 1,10291 % | 7 386 477 | 81 466 |
| .net | 0,994626 % | 13 627 530 | 135 543 |
| .biz | 0,959339 % | 2 057 563 | 19 739 |
| .org | 0,95281 % | 8 873 853 | 84 551 |
O pětiprocentní nárůst IPv6 dostupných domén v České republice se nejvíce zasloužili tito vlastnící IPv6 adresního prostoru (názvy byly převzaty z položky „netname:“ v RIPE databázi):
BANAN-1-IPV6-CZ-MAI
Hosting90-CZ
CESKY-WEBHOSTING-1-IPV6-CZ-MAI
IE-GOOGLE-20091005
CeskyWebhosting-CZ
Tele3-CZ
COOLHOUSING-TELE3
Gransy-CZ
Počet domén s alespoň jednou IPv6 adresou jmenného serveru
U procentuálního zastoupení českých domén s alespoň jednou IPv6 adresou svého autoritativního jmenného serveru došlo k navýšení o 16,78 % a to z 3,53 % na 20,31 %, což ke konci roku 2010 odpovídalo 150 512 doménám z celkového počtu 741 162.
O nasazení IPv6 na autoritativní jmenné servery českých domén se nejvíce podíleli tito vlastníci adresního prostoru, kam jednotlivé IPv6 adresy jmenných serverů spadaly (názvy byly převzaty z položky „netname:“ v RIPE databázi):
Active24-CZ
KRAXNET
Gransy-CZ
CZ-INWAY-20051214
Hosting90-CZ
Počet domén s alespoň jednou IPv6 adresou poštovního serveru
U poštovních serverů českých domén došlo také k nárůstu IPv6 dostupnosti a to z 1,35 % na 8,61 %, což ke konci roku 2010 odpovídalo 63 838 doménám z celkového počtu 741 162.
Nejvíce českých domén používá poštovní servery, které spadají do těchto IPv6 adresních prostorů (názvy vlastníků byly převzaty z položky „netname:“ v RIPE databázi):
Active24-CZ
Gransy-CZ
BANAN-1-IPV6-CZ-MAI
Hosting90-CZ
CeskyWebhosting-CZ
Poslední graf se liší od předchozích, protože popisuje stav zavedení IPv6 z pohledu českých autonomních systémů. Zdrojová data byla převzata z BGP směrovací tabulky a RIPE databáze.
IPv6 v českých autonomních systémech
| Rok/Měsíc | # AS | # alokovaných prefixů (%) | # propagovaných prefixů |
|---|---|---|---|
| 2009/12 | 345 | 38 (11,01 %) | 29 (8,41 %) |
| 2010/12 | 600 | 77 (12,83 %) | 70 (11,67 %) |
Počet autonomních systémů se za rok 2010 téměř zdvojnásobil a to z 345 na rovných 600. Každý z nich je dostupný po IPv4, jinak řečeno propaguje do světa svůj IPv4 prefix. S IPv6 prefixem to už tak dobré není. Ke konci roku 2010 byl celkový počet žádostí o přidělení IPv6 prefixu pouhých 77. Z toho se 70 odhodlalo svůj prefix propagovat do světa a zajistit si tak IPv6 konektivitu. Na druhou stranu lze sledovat za rok 2010 malý nárůst aktivity, alokace IPv6 vzrostly o 1,82 % a ve světové IPv6 směrovací tabulce se nachází o 3,26 % více českých autonomních systémů než tomu bylo v roce minulém.
Na závěr můžeme říci, že výše uvedené statistiky české TLD .CZ a českých autonomních systémů za rok 2010 signalizují postupně vzrůstající zavedení IPv6. Výsledná čísla by však mohla být mnohem větší. Nezbývá tedy než doufat, že nás v tomto roce potká dramatičtější vývoj než tomu bylo v roce minulém a konečně se IPv6 dostane na na úroveň, kde by mohla začít IPv4 alespoň trochu konkurovat.
Emanuel Petr
Kterému počítadlu věřit?
V souvislosti s rychle se blížícím koncem IPv4 adres v registru IANA se mě pár lidí zeptalo, které počítadlo je vlastně správné. Zda-li to na ipv4.potaroo.net nebo ipv6.he.net. Obě totiž ukazují mírně rozdílná čísla. To na he.net ukazuje, že volných adres je o něco více a po překliknutí, že je v regionálních registrech (RIRech) ke včerejšímu dni (27.1.) cca 300 miliónů adres. Nejvíce je jich v americkém ARINu, který má dle he.net téměř 130 miliónů. Jakému počítadlu tedy věřit?
Já jako člověk, který se o problém dlouhodobě zajímá, mám pochopitelně své vlastní výpočty a tak příliš nedůvěřuji ani jednomu. Abych ale odpověděl na otázku, musím vás na chvíli zavést do historie. Ještě před vznikem RIRu se adresy alokovaly přímo z registru IANA, který podobně jako dnešní RIRy prostě postupně parceloval některé bloky. Po vzniku RIRů se od této praxe upustilo a bloky použité pro tyto alokace byly označeny jako LEGACY a byly přiděleny ke správě jednotlivým RIRům. Tyto bloky nejsou často úplně prázdné, ještě jsou v nich volné adresy. Největší počet těchto bloků byl přidělen právě ARINu. Zajímavé je, že s výjimkou bloku 188, který spravuje RIPE NCC, tyto bloky RIRy nijak nevyužívají. Ani je nezahrnují do svých počtů volných adres. Například APNIC žádá o nové adresy ve chvíli, kdy už má méně než dva volné bloky (33,6 miliónů adres). A tento počet volných adres počítá pouze z řádnými bloky a ignoruje fakt, že spravuje tyto LEGACY bloky. A právě počítadlo he.net tyto adresy z LEGACY bloků do počtů zahrnuje. Proto má trochu jiná čísla než potaroo.
Proč vlastně potaroo tyto adresy ignoruje? Odpověď je jednoduchá – neignoruje je. Jen zohledňuje jeden zajímavý moment, který se stane ve chvíli, kdy APNIC zažádá o další dva bloky. V ten den se počet volných bloků sníží ze sedmi na pět. A to je přesně situace, kdy IANA rozdělí posledních pět bloků „spravedlivě“ mezi jednotlivé RIRy. Tuto akci upravuje tento dokument. Nicméně mimo tento dokument ještě existuje dohoda RIRů, že stejně jako se rozdělí poslední volné bloky, dojde i k přerozdělení těchto LEGACY adres a každý registr dostane část z nich. Jde o zhruba 125 miliónů adres a každý RIR kromě RIPE NCC by měl dostat cca 28 miliónů. RIPE NCC díky tomu, že už blok 188 upotřebilo, dostane pouze cca 12 miliónů. Toto přerozdělení adres už potaroo zohledňuje v druhém datumu, které ukazuje konec IPv4 v registru APNIC. Jak už jsem psal, toto rovné přerozdělení adres nepovažuji za správné, protože díky tomu dojdou IPv4 v regionech v různé časy.
Ale abych tedy odpověděl na původní otázku – jako přesnější rozhodně považuji analýzu potaroo. Nicméně je třeba si uvědomit, že první datum, které na stránkách najdete, tedy den vyprázdnění registru IANA, nemusí být přesné. Toto datum ukazuje den, kdy počet volných adres v APNIC klesne na úroveň, kdy může žádat o volné bloky. Jestli to APNIC hned udělá a jestli IANA okamžitě vyhoví, to je věc jiná. Vzhledem k tomu, že jde o mimořádnou událost, je možné, že obě instituce nějaký čas vyčkají. Toto datum je navíc pouze symbolické. Praktický dopad bude mít až vyprázdnění RIRů.
Tak jako tak, času mnoho není.
Ondřej Filip