V registru smluv člověk často nalezne perly. Jako třeba tuhle rámcovou dohodu o poskytnutí služeb mobilního operátora pro statutární město Olomouc a jeho příspěvkové organizace. Zadavatel si sice v souladu se zákonem o elektronických komunikacích správně zadefinoval termín „prioritní volání“ (tzv. „krizová komunikace“), ale to mu nezabránilo, aby si v bodě 3.12 nevymínil, že vybrané SIM karty byly zařazeny v režimu stálé prioritizace volání, tedy i v době, kdy nebyl krizový stav vyhlášen. Tím si město Olomouc slibuje garanci okamžitého přístupu do GSM sítě poskytovatele. Paragraf 99 odst. 3 zákona o elektronických komunikací však hovoří celkem jasně. Přednostní připojení k veřejné komunikační síti a přednostní přístup k veřejně dostupné telefonní službě přísluší účastníkům krizové komunikace podle zákona o integrovaném záchranném systému při nebezpečí vzniku krizové situace a za vyhlášeného krizového stavu podle krizového zákona, a to na žádost Ministerstva vnitra. Ale kde není žalobce, není soudce, zdá se.