QWERTZ nebo QWERTY? A co na to IDN? (něco ve stylu počítání andělů na špičce jehly)
Globalizace postupuje stále vpřed. Někteří proti unifikaci bojují a chtějí být zřetelně jedineční (třeba štramberské uši, nošovické zelí, žatecký chmel anebo olomoucké tvarůžky), jiní se z různých více či méně rozumných důvodů snaží sjednotit, splynout, zharmonizovat.
Třeba web ceskaklavesnice.cz se snaží prosadit standard QWERTY namísto dosavadní QWERTZ, jejíž používání má svůj původ už v Rakousko — Uhersku a němčině jako úředním jazyku v českých zemích. Propagátoři změny argumentují tím, že QWERTZ není ani ergonomická, ani to není české nastavení a hlavně komplikuje život lidem moderní doby (= doby informační a IT, či chcete-li informační společnosti), kteří přece používají hlavně angličtinu. A tak bude lepší se namísto německé podřídit klávesnici anglické (americké).
Jenže nemalá část občanů této země pořád ještě není permanentně on-line a používá počítač „jen“ na normální, ne-IT práci či studium, psaní přátelům či rodině a nebo ho dokonce — ještě — vůbec nepoužívá. A naopak až celkem nepříjemně významný počet lidí nehovoří anglicky tak, že by potřeboval přizpůsobit klávesnici. IT-odborníků, kteří by změnu uvítali a pro které je angličtina i klávesnice vskutku pracovním nástrojem, je menšina — důkazem budiž situace na trhu práce — a se svými znalostmi bravurně zvládnou (nejen) přehodit si klávesnici z české na anglickou sami.
Ale možná by vlastně šlo jít ještě dál — nasadit standard QWERTY, ale ten bez písmen s českou diakritikou. Potom bychom IDN vůbec nepotřebovali, protože psát česky s nabodeníčky by strojově prostě nebylo možné.
Zuzana Durajová
