Umělá inteligence nás dnes také již doprovází téměř na každém kroku – v telefonech, chytrých asistentech i vzdělávacích aplikacích. Setkáme se s ní ve školách a proniká tak i do oblastí, kde jde o mnohem víc než jen o její technickou stránku. Můžeme ji využít i v oblastech prevence, péče o duševní zdraví nebo i při pomoci se školní přípravou. AI avatar nebo chatbot už také není bájná budoucnost, ale současnost nejen dětských aplikací a her. A čím víc AI využíváme, tím víc bychom měli přemýšlet nejen o tom, co umí, a jaké výsledky podává, ale také, jak s ní pracujeme my a jaké oblasti našeho života ovlivňuje, a jaké pocity ze spolupráce s AI máme – kam se tímto směrem jako společnost vlastně ubíráme.
Krátké vlny (díl 4.) – Poslanci a zahrádkáři aneb Digitální daň ve druhém čtení
„Výhodou krátkých vln je způsob jejich šíření v atmosféře – díky mnohonásobným odrazům, k nimž dochází na ionizovaných částicích ve vyšších vrstvách (ionosféra), není nutná přímá dohlednost mezi vysílačem a přijímačem, takže jejich vzájemná vzdálenost může dosáhnout i tisíců až desítek tisíc kilometrů. Slabinou jsou naopak nestabilní podmínky šíření. Prostřednictvím krátkých vln se často vysílají zahraniční programy rozhlasových stanic do zemí, kde je omezená svoboda projevu nebo kde je zavedena cenzura.“ (zdroj: Wikipedia)