Slabý generátor náhodných čísel umožňuje faktorizovať RSA moduly

Akoby nestačilo napadnutie certifikačných autorít v roku 2011 a nedávne priznanie Trustwave, že vydávala certifikáty na korporátne man-in-the-middle útoky, našla sa ďalšia trhlina spôsobená nesprávnou implementáciou generátora náhodných čísel (kauza s debianími slabými kľúčami bola podobne spôsobená chybou v náhodnom generátore).

Tým výskumníkov vedený A. Lenstrom z EPFL našiel v databáze certifikátov z SSL Observatory a iných zdrojoch ďalšie páry kľúčov, ktoré zdieľajú v RSA module prvočíslo. To znamená, že použitím obyčajného vyše 2000 rokov starého Euklidovho algoritmu je možné niektoré RSA moduly faktorizovať. Z ich výsledkov vyplýva, že zhruba 2 z 1000 kľúčov idú týmto spôsobom faktorizovať. Testovali celkovo 11.7 milióna RSA, ElGamal, DSA a ECDSA kľúčov, z toho šlo uvedenou metódou prelomiť cca 27000 RSA kľúčov.

DSA a ElGamal kľúče nevykazovali žiadne podobné štatistické anomálie, ECDSA kľúč bol len jeden. Z uvedeného sa dá usudzovať, že PGP a GnuPG slabým generátorom netrpia (pretože väčšina testovaných ne-RSA kľúčov bola vygenerovaná jedným z týchto softwarov). Zatiaľ sa nevie, ktoré implementácie vygenerovali zmienené slabé RSA kľúče.

V diskrétnom grafe použitom na modelovanie zdieľaných prvočísiel a modulov je prvočíslo reprezentované vrcholom, hrana spája dve prvočísla patriace k modulu (moduly s viacerými prvočíslami neboli nájdené). V ideálnom prípade by vrcholov malo byť dvakrát toľko čo hrán, tj. žiadny pár RSA modulov nezdieľa prvočíslo. V Lenstrových výsledkoch sa ale nachádza 1995 nesúvislých komponent s tromi a viac vrcholmi.

Preložené do „nematematičtiny“: existuje 1995 skupín po niekoľkých RSA kľúčoch, kde keď poznáte prvočísla aspoň jedného z vrcholov, môžete faktorizovať ostatné. Rovnako znalosť dvoch modulov z rovnakej skupiny umožňuje použiť Euklidov algoritmus na zistenie jedného z prvočísiel a teda faktorizovanie oboch modulov.

Lenstra tiež zmieňuje dlhšie známy fakt o zdieľaní RSA modulov v X.509 SSL/TLS certifikátoch. Podľa jeho údajov 4 % kľúčov sú zdieľané, často medzi nesúvisejúcimi organizáciami alebo jedincami. Časť „s nesúvisejúcimi organizáciami“ ale treba brať trocha s rezervou.

O zdieľaní kľúčov v certifikátoch som mal pár debát s rôznymi výskumníkmi, napríklad s Ralphom Holzom, ktorého práca SSL Landscape je spomínaná v Lenstrovom príspevku. Obaja sme našli rôzne kľúče zdieľané medzi zdanlivo nesúvisejúcimi stranami, ale keď sa človek do toho začal vŕtať viac, tak zistil, že nejak prepojené sú (ale to treba robiť ručne prehliadaním obchodných registrov, atp.). Napriek tomu existujú kľúče ktoré sú zdieľané medzi organizáciami bez toho, aby to bolo úmyselné (napríklad niekto nezmení na VPS hostingu SSH/SSL kľúče, ktoré sa nakopírujú z inštalačného obrazu).

Podľa iného článku sa problém týka hlavne embedded zariadení, ktoré majú pri generovaní kľúčov malý zdroj entropie, takže netreba až tak moc panikáriť. Linkovaný článok obsahuje veľa technických podrobností, hlavná pointa je, že najskôr sa to netýka internetového bankovníctva a iných vysoko citlivých aplikácií.

Záujemcov o podrobnosti odkážem na pôvodný príspevok od Lenstra, et al publikovaný na eCrypt archíve (pdf).

Ondrej Mikle

16.2.2012 v 10:10 Počet komentářů 0
Sdílet na

Kolik bude nových TLD?

Už je to více než měsíc od chvíle, kdy ICANN nastartoval proces vzniku nových generických domén. Sám ICANN svůj proces designoval na 500 nových domén. Pokud bude žádostí více, plánuje ICANN, že jejich posuzování rozloží do více bloků – první o velikosti 500 a další po 400. Aby bylo možné žádost o doménu podat, je nutné nejdříve zaregistrovat žadatele. Ten pak má možnost požádat o přidělení slotů pro maximálně 50 domén. Za vytvoření každého slotu pak musí žadatel složit minimálně 5 000 USD.

ICANN nedávno oznámil, že počet registrovaných uživatelů překročil 100. Jsme teprve na začátku druhé třetiny časové periody, takže těžko odhadovat, jak se situace vyvine, ale zatím to není nijak omračující číslo. Nedá se předpokládat, že všichni registrovaní uživatelé nakonec požádají o domény, ani že ti aktivní zažádají vzhledem k ceně o nějaké velké počty domén. Nicméně do 29. března je ještě čas pro registrace uživatelů. Do 12. dubna poté budou muset podat všechny své žádosti. Zcela jasno tedy bude až pár dnů po tomto datu.

Kolik odhadujete, že jich nakonec bude? A bude nakonec nějaká doména z Česka?

Ondřej Filip

16.2.2012 v 9:35 Počet komentářů 1
Sdílet na

Další linie v obraně internetu v ČR – ACTIVE24-CSIRT

Tento měsíc došlo k významné události na poli bezpečnostních týmů v ČR. Společnost ACTIVE 24 ustavila svůj vlastní CSIRT tým, který je navíc nově registrován u úřadu Trusted Introducer působícím v rámci evropské organizace Terena. Tento úřad sdružuje bezpečnostní týmy ze všech oblastí, tedy jak národní a vládní, tak i například CSIRT týmy provozovatelů internetového připojení, poskytovatelů služeb, výrobců hardware, bank nebo týmy působící v akademickém prostředí.

Aby CSIRT tým mohl získat staus listed, musí nejdříve splnit určité požadavky, jako například definovat oblasti, ve kterých je způsobilý konat, a jasně a veřejně zpřístupnit kontaktní informace o týmu, jeho složení a další nezbytné údaje. Dále pak musí jeho žádost o zařazení do statusu listed podpořit dva již akreditované týmy. Toto vše zaručuje, že ACTIVE24-CSIRT splňuje všechna základní kritéria nezbytná pro správné fungování týmu typu CSIRT.

Za nás, tedy za členy bezpečnostních týmů CZ.NIC-CSIRT a CSIRT.CZ, mohu říci, že tuto iniciativu společnosti ACTIVE 24 velice vítáme. Funkční a dobře vytvořená infrastruktura CSIRT týmů totiž pomáhá při rychlejší reakci na bezpečnostní incidenty a snižuje tak zároveň závažnost jejich dopadu. Navíc se v tomto případě jedná o první vlaštovku mezi společnostmi z komerční sféry v ČR. Více podrobností najdete v oficiální tiskové zprávě.

Bezpečnostnímu týmu ACTIVE24-CSIRT bych rád popřál, ať se mu daří naplňovat jeho poslání, a nám všem, aby se našlo více společností, které budou jejich příkladu následovat.

Pavel Bašta

16.2.2012 v 9:10 Počet komentářů 0
Sdílet na

Digitální identity a nové dítko na poli standardů – OpenID Connect

Přestože je téma digitální identity (a souvisejících distribuovaných „single sign-on“ přihlašovacích mechanismů) staré možná jako internet sám, troufám si tvrdit, že jeho největší okamžiky teprve přijdou. Po úspěších centrální správy identit, které v současnosti ukazují veřejné služby jako Facebook, nebo Google+, přirozeně pokukují propagátoři různých forem e-governmentu. V něm mohou některé mechanismy fungovat na podobných principech, přičemž přidaná hodnota je určitě validita údajů identit, které veřejné služby mohou jen těžko dosáhnout. Nesmělé náznaky v podobě elektronických občanek u nás, připravované rozhraní k datovým schránkám, ale i aktivity vlád v celém světě (německý projekt de-ident, americká strategie pro důvěryhodné identity v kyberprostoru NSTIC, nebo projekt evropské identity STORK) naznačují, že tato oblast v blízké době zažije velké změny. Bylo by jistě užitečné, kdyby jednotlivé implementace místo proprietárních řešení vycházely z konsensuálních standardů, které i v této oblasti existují a není jich málo.

Jednou z platforem, na které kooperují autoři těchto standardů, je například Internet Identity Workshop. V rámci pravidelných konferencí této platformy, které se konají dvakrát ročně si zástupci nejrůznějších standardizačních organizací vyměňují informace o novinkách ve svých produktech. Na následujících řádcích bych rád shrnul nejvýznamnější standardy na tomto poli a upozornil na nejnovější aktivitu, která se objevila v průběhu minulého roku.

Asi nejstarším zástupcem  protokolů této kategorie je SAML. Jeho první verze pochází z roku 2002 a zatím poslední verze z roku 2005. Za tento, na jazyku XML založený, protokol nese odpovědnost standardizační organizace OASIS, známá svými dalšími „XML aktivitami“ jako Docbook nebo DITA. SAML se poměrně pevně usadil v akademickém světě. Například u nás je to protokol, na kterém funguje Česká akademická federace identit známá pod zkratkou EduID,  provozovaná sdružením CESNET. Takže pokud máte účet v systému své vysoké školy, s velkou pravděpodobností můžete používat SAML pro přihlašování u systémů poskytovatelů služeb, které jej podporují. Těch bohužel není mnoho a zejména jsou to opět akademické instituce. Jedním z těchto poskytovatelů služeb by, alespoň podle dokumentace, měly být i GoogleApps.

V roce 2005 se na poli standardů objevil protokol OpenID. Jeho jádro prošlo vývojem a ustálilo se na verzi 2.0 z konce roku 2007. V průběhu dalších zhruba tří let si získal velkou popularitu a podporovali ho i velcí hráči jako Google nebo Microsoft. Za účelem rozvoje tohoto standardu vznikla organizace OpenID Foundation, která sdružuje jak zástupce poskytovatelů identit, tak poskytovatelů služeb. U nás byl dlouho jediným větším průkopníkem této technologie Seznam.cz. Předloni jsme si OpenID jako komunikační protokol zvolili i my s naší službou ověřených identit mojeID. Důležitou vlastností tohoto protokolu je možnost standardizované výměny atributů identity.

Při práci na implementaci OpenID do služby Twitter vznikla další významná technologie pojmenovaná OAuth. Na rozdíl od OpenID má tato technologie jako cíl umožnit poskytovatelům služeb zabezpečený přístup k nějaké obecně libovolné sadě funkcí, kterou jiná služba nabízí. První draft byl publikován v roce 2007 a jeho vývoj se v průběhu roku 2010 přesunul na půdu asi nejvýznamnější internetové standardizační organizace IETF. V této době probíhá práce na dokončení verze 2.0 standardu, jehož finální vydání ve formě RFC je „snad“ otázkou příštích několika týdnů. Po Twitteru přijal tuto technologii za vlastní také Facebook a nakonec ji do repertoáru svých autentizačních mechanismů přidal i Google.

Co se týká srovnáni OAuth a OpenID tak OAuth sice nabízí asi jen polovinu vlastností které má OpenID, ale na druhou stranu to dělá mnohem lépe. Vzhledem k tomu vzniklo v průběhu posledních dvou let několik pokusů, jak zkombinovat to nejlepší z nich do ideálního výsledku. Těchto několik pokusů se nakonec spojilo dohromady a v polovině roku 2011 byl prezentován výsledek v podobě specifikace nazvané OpenID Connect. Toto řešení ve své „spodní“ části využívá OAuth 2.0 a obaluje ho vlastnostmi specifickými pro OpenID. Zajímavou změnou je i následování trendu a nahrazení jazyka XML na příslučných místech jazykem JSON. Od prosince je návrh standardu v připomínkovém řízení a pokud vše půjde hladce, mohli bychom se už letos dočkat jeho finální verze. Za touto specifikací stojí všichni velcí hráči jako Facebook, Google i Microsoft což jí dává poměrně dobré vyhlídky na její budoucí rozšíření.

Jak je vidět, ve světě digitálních identit je hodně živo a my věříme, že minimálně u nás nechá služba mojeID v této diskuzi viditelný otisk. Rodina použitelných specifikací je široká a rozhodně neumírá. Nové generace těží ze zkušeností svých předchůdců a většinou přidávají nové pohledy a nové myšlenky. Z pohledu mojeID samozřejmě nepřestáváme sledovat aktuální vývoj. Charakter této služby nijak nebrání tomu použít několik přístupových technologií paralelně a tím nabídnout poskytovatelům služeb větší výběr možností implementace. Pokud zjistíme vzrůstající poptávku po některém ze zmiňovaných protokolů, pokusíme se této poptávce vyhovět.

Jaromír Talíř

15.2.2012 v 8:35 Počet komentářů 9
Sdílet na

Statistika DNSSEC resolverů

Jako správce české domény máme poměrně dobrý přehled o tom, kolik existuje zabezpečených domén s koncovkou .CZ. Jak to ale vypadá na druhé straně?

Samotné měření toho, kolik je validujících resolverů, není bohužel jednoduchá záležitost. Žádný resolver nehlásí autoritativnímu serveru „já jsem validující“, takže pro detekci lze použít nepřímé techniky, které využívají znalost toho, jakým způsobem validující resolver žádá o DNS záznamy. Asi nejkomplexnější metodu měření navrhl Olafur Gudmundsson a Steve Crocker na konferenci SATIN 2011; popsanou ji najdete v článku Guðmundsson, Crocker: Observing DNSSEC validation in the wild. Tuto metodiku jsme použili pro naše měření. Kromě toho, že nemá smysl znovu vynalézat kolo, je jednotná metodika také důležitá pro srovnání s ostatními registry. V případě, že by každý registr vynalézal znovu a znovu metodiku měření validujících resolverů, bylo by následné porovnávání výsledků příslovečným porovnáváním jablek s hruškami.

Stručné shrnutí metodiky:

Pro zjednodušení bereme jednu IP adresu za jeden resolver, i když ve skutečnosti se za jednou IP adresou může v případě NATu skrývat více resolverů.

Pro detekci validujících resolverů se metodika snaží hledat odlišnosti mezi chováním „zastaralých“, tedy nevalidujících resolverů, a těch validujících. Ty se liší především dotazy na DS a DNSKEY záznamy:

  1. dotaz na DS záznam – resolver označíme jako určitě validující
  2. opakovaný dotaz na DNSKEY záznam v časových intervalech odpovídající době platnosti (TTL) tohoto záznamu – resolver také označíme jako určitě validující
  3. samostatný dotaz na DNSKEY záznam – resolver označíme jako pravděpodobně validující

Z charakteru protokolu DNS vyplývá, že není možné, aby byla tato metodika absolutně spolehlivá. K jistému zjednodušení dochází proto, protože na straně autoritativního serveru není možné poznat, zda-li položený dotaz na DS nebo DNSKEY záznam vznikl na základě požadavku na validaci nebo jej vznesl nějaký testovací nebo monitorovací skript. Ke zkreslení výsledků přispívají i lidé, kteří prostými dotazy pomocí různých DNS nástrojů mohou způsobit zařazení IP adresy do jedné z výše uvedených kategorií. Podrobnější diskuzi nad použitou metodikou lze nalézt ve výše zmíněném článku.

Nejprve uvedeme výsledky měření z dubna 2011 a pak pro porovnání z prosince 2011. Měření se provádělo vždy tři pracovní dny na stejných autoritativních serverech.

Data z dubna 2011

Dle popsané metodiky jsme v našich DNS datech našli 6767 určitě a 727 pravděpodobně validujících resolverů. Vzhledem k tomu, že většina provozovatelů DNS serverů nemá ve svých sítích pouze jeden server, tak jsme získané IP adresy následně museli ručně agregovat na základě vlastníka IP adresy serveru. Toto seskupení představuje další zjednodušení, které ovšem v případě resolverů s největším provozem můžeme zanedbat.

V následující tabulce naleznete top 10 českých společností jejichž sítě provozují validující resolvery (podle počtu DNSKEY dotazů zaslaných z validujících resolverů).

#DNSKEY   ISP
  5320    Casablanca
  4224    České Radiokomunikace
  3024    Telefónica O2
  2089    GTS NOVERA
  1624    UPL Telecom
  1338    NFX
   710    OMEGA tech
   537    Dial Telecom
   513    Ignum
   441    VUT Brno

Data z prosince 2011

Počet validujících resolverů se zvýšil: evidujeme 11403 určitě a 1201 pravděpodobně validujících resolverů.

Pořadí top 10 českých společností počtu DNSKEY dotazů z validujících resolverů se mírně promíchalo:

#DNSKEY   ISP
  7894    Telefónica O2
  6309    Vodafone
  4342    ACTIVE 24
  3441    UPC
  3285    GTS NOVERA
  3075    RIOMEDIA
  2712    2 connect
  2029    T-Mobile
  1946    Casablanca
  1737    CESNET

Pokud by vás zajímalo, zda váš ISP validuje, podívejte se na www.dnssec.cz, kde najdete jednoduchý a průkazný test. V komentářích nám potom můžete napsat, jak jste uspěli či neuspěli, kdo má nebo nemá zájem na větším bezpečí svých zákazníků.

Ondřej Mikle

14.2.2012 v 9:15 Počet komentářů 2
Sdílet na

Dnes promítáme: ACTA – mýty a fakta

Toto úterý uspořádala Lupa.cz v pražském kině Atlas panelovou diskusi s názvem ACTA – mýty a fakta. Velice živou debatu odstartovala tradičně perfektní prezentace Jiřího Peterky, na kterou (pod dirigentskou taktovkou Patricka Zandla coby moderátora setkání) navázaly výstupy jednotlivých aktérů, mezi nimiž byl i náš Ondřej Filip. CZ.NIC také zařídil živý přenos, který bylo možné sledovat právě na Lupa.cz.

O setkání byl opravdu zájem. Panelovou diskusi navštívilo na Lupě přibližně 2 100 unikátních diváků, kteří se připojili nejen z Čech, ale i ze Slovenska, Spojených států, Velké Británie, Německa, Ruska, Finska, Holandska nebo Španělska. Je třeba dodat, že živý přenos zajišťovaly i jiné týmy, a to pro Technet.cz a TN.cz. Celkový počet virtuálních návštěvníků tak tedy bude ještě vyšší. Jen tak na okraj, tato skutečnost s sebou přinesla i nepříjemné situace, jimiž byly výpadky zvuku způsobené dělením se o jeden patřičný kabel.

Těší nás, že jsme mohli přispět k rozšíření debaty na téma ACTA za hranice sálu jednoho pražského kina. A chceme v tom pokračovat dál – zde můžete celý záznam diskuse shlédnout znovu.

ACTA – mýty a fakta, 7. 2. 2012, Kino Atlas, Praha

Vilém Sládek

9.2.2012 v 12:40 Počet komentářů 2
Sdílet na

Na co se v pondělí těším

Pravděpodobně se k vám už nějak dostalo, že v pondělí bude Česko i Slovensko slavit výročí. 13. února tomu bude přesně 20 let od prvního připojení tehdejší federace k síti Internet. Oslavu k této události pořádá sdružení CESNET a pro mě je velikou ctí, že budu moci vystoupit se svým příspěvkem vedle tak skvělých lidí, kteří vykonali tolik nejen pro český Internet. Snad se ale tito vážení pánové neurazí, když dám dnes přednost jednomu z nich a detailněji představím pouze jeho. Jde o člověka, který jako jediný z fyzicky přítomných mluvčích nepochází ze států bývalé federace.

Pozornější již tuší, že mluvím o Stevu Crockerovi. Někdy mě trochu mrzí, že zatímco Vint Cerf je velmi známý a je často (a jistě právem) nazýván otcem Internetu, Steve je tak trochu v pozadí. I když jeho vztah k tomuto projektu nejlépe ilustruje jeho autorství RFC dokumentu s číslem 1, a tak trochu symbolicky i tato fotka na které je společně s Vintem a Jonem Postelem.

Vint Cerf, Steve Crocker, Jon Postel

Ačkoliv jde o skutečnou Internetovou celebritu, mé první setkání s ním bylo velice spontánní. Prostě nám poslal do CZ.NICu e-mail, že by s námi rád zašel na večeři. Bylo to v době prvního pražského zasedání IETF, a tak jsme, Tomáš Maršálek, Ondra Surý a já, prostě šli. Tuto událost se nám podařilo zachytit na této fotografii, kterou rád používám v prezentacích při představení úplného počátku projektu DNSSEC v České republice. (Poslední na fotce je Rick Lamb z ICANNu.)

Počátek DNSSECu v doméně .cz

Steve, kromě toho, že je v současnosti předsedou představenstva ICANNu, se totiž od samého začátku velice zasazuje o zavádění této technologie a k nám přišel prvotní impuls právě od něj. Od té doby jsem se s nim několikrát sešel a vždycky mě překvapoval svou obrovskou skromností a velkým zájmem o rozvoj DNSSECu i v tak malé zemi, jakou Česká republika je. Proto mě už vlastně ani nepřekvapilo, že na mou prosbu, jestli by na tuto oslavu nemohl přiletět, jen skromně odepsal, že je „polichocen a poctěn“. Co dodat?

V pondělí tedy budeme mít možnost na živo vidět v Praze velkého muže, i díky kterému si čtete tento blog po síti sítí. Jaká čest!

Ondřej Filip

9.2.2012 v 9:05 Počet komentářů 3
Sdílet na

Druhá doména v cyrilici v provozu

Doména .рф už není jedinou funkční doménou nejvyšší úrovně v cyrilici. Od 27. ledna je možné registrovat i v doméně .СРБ. Jde to druhou doménu Srbska, první je latinková doména .rs. Obě domény jsou operovány stejným správcem, jímž je RNIDS. Zatím nejsou registrace úplně volné, prvních šest měsíců běží sunrise fáze, ve které mohou registrovat pouze držitelé stávajících domén v .rs. Doména .rs má v současné době něco málo přes 70 tisíc registrací. Některé domény jsou již v provozu, takže pokud se zajímáte například o kroky srbského prezidenta, můžete je sledovat na http://председник.срб.

Srbové mají s převody mezi latinkou a cyrilicí poměrně bohaté zkušenosti z jejich soužití s Chorvaty, takže hledání převodních pravidel nebylo nijak komplikované. Naopak bylo složité najít správnou doménu, jež by je reprezentovala. Díky tomu, že cyrilice je příliš podobná latince, bylo nutné nezůstat pouze u písmenek ‚R‘ a ‚S‘ nebo-li v cyrilici ‚Р‘ a ‚С‘ a bylo nutné koncovku rozšířit o další znak.

Přejme tedy nové doméně hodně štěstí a budeme sledovat, jak si povede vedle své latinkové starší sestry.

Ondřej Filip

6.2.2012 v 10:20 Počet komentářů 0
Sdílet na

Náš open source projekt pro „bezpečáky“ míří do světa

Na loňské konferenci Internet a Technologie 11 jste se měli možnost poprvé setkat s aplikací, která pomáhá zjišťovat škodlivý obsah umístěný na doménách .cz. Tehdy jsem představil pouze její prototyp s tím, že plnou verzi plánují kolegové z našich Laboratoří dokončit na začátku příštího, tedy tohoto roku. Představení této plné verze se uskutečnilo právě tento týden, v úterý, a to na mezinárodní konferenci bezpečnostních týmů FIRST/TF-CSIRT Technical Colloquium v Římě. Vzhledem k tomu, že se jedná o open source aplikaci, byla tato verze současně uvolněna pro potřeby komunity. Pojďme si ji tedy představit trochu podrobněji.

Naše začátky s touto aplikací, kterou jsme pojmenovali Malicious Domain Manager (zkráceně MDM), nebyly zrovna jednoduché, a to z několika důvodů. Především chyběla procesní řešení, často se vyskytovaly problémy s kódováním obsahu, téměř každý den se objevovaly nové a nové otázky spojené s funkčností tohoto programu. Protože se ale do projektu zapojilo několik týmů – Laboratoře CZ.NIC, bezpečnostní týmy CZ.NIC-CSIRT a CSIRT.CZ, jejichž členové věděli, co chtějí a jak toho dosáhnout, podařilo se celkem rychle vyladit tento nástroj pro potřeby reálného použití ve světě internetu.

Aplikace sbírá z veřejně dostupných databází informace, které se týkají výlučně domén obsahující ať už náhodně nebo cíleně umístěný škodlivý obsah. Tím může být například phishing, malware nebo virus. Člověku, který tento nástroj obsluhuje, potom umožňuje jednoduchým způsobem kontaktovat držitele dané domény s upozorněním na vzniklou situaci. V případě zpětné vazby je potom možné prostřednictví této aplikace daného držitele nebo správce domény dále informovat o možném řešení situace nebo mu doporučit případné kroky vedoucí k odstranění škodlivého obsahu na doméně.

Náš nástroj je určený především regionálním registrům a správcům TLD. Stejně tak ale samozřejmě může být užitečná bezpečnostním týmům jako jsou ty naše (CZ.NIC-CSIRT a CSIRT.CZ). Aplikace je zde zkrátka pro všechny, kteří chtějí přehledně spravovat hrozby spojené se systémem DNS ve svém poli působnosti a reagovat na ně. Všem těmto bych chtěl alespoň touto formou zprostředkovat několik svých zkušeností sesbíraných za cca půlrok, který jsem s ní strávil. Aplikace má jednoduché ovládání, pro které není potřeba speciální proškolování jejích uživatelů. Dobrou zprávou pro všechny, kteří nebudou ovládat češtinu, je jednoduchá implementace jazykových mutací. Za velké plus považuji integraci dat z databáze WHOIS, což umožňuje získat k dané doméně z prostředí aplikace aktuální kontakty.

A na závěr jedno číslo za všechny; v druhé polovině loňského roku jsme i s její pomocí dokázali vyřešit 5 247 incidentů na doméně .cz. Takže, ať všem jejím uživatelům slouží tak dobře jako nám.

Michal Prokop

2.2.2012 v 8:45 Počet komentářů 7
Sdílet na

Víme to první: premiérová aplikace podporující přihlášení přes mojeID je venku

Všechno, co je první, si zpravidla zaslouží více pozornosti. Ne jinak tomu bude ani v případě první mobilní aplikace, která podporuje mojeID. Protože nás zajímaly podrobnosti, obrátili jsme se s několika všetečnými otázkami na Tomáše Pětivokého, pachatele tohoto nástroje.

S jakou webovou službou je první mobilní aplikace s přihlašováním přes mojeID spojená?
Jedná se o web KalorickéTabulky.cz. Důvodů, proč jsme se do vývoje aplikace pustili, je více. Hlavním je určitě zvyšující se popularita a rychlý růst návštěvnosti stránek KalorickéTabulky.cz. Dalšími jsou potom možnost využití dalších funkcí, například snímání čárového kódu na potravinách při jejich vkládání do jídelníčku, nebo praktičtější použití služby, kdy si díky mobilní aplikaci může uživatel své údaje o snědených potravinách zadávat průběžně. Možnost přihlásit se přes mojeID jsme do aplikace zapracovali, protože této službě věříme a předpokládáme, že bude mezi jejími uživateli čím dál více těch, kteří své mojeID mají, a bude tedy pro ně přihlašování do aplikace pohodlnější.

Co aplikace umí, umožňuje?
Aplikace nabízí uživatelům možnost vyhodnocovat veškerá snědená jídla, pitný režim a aktivity spalující kalorie, a tím zábavnou formou pomáhá ve snaze o zdravý životní styl. Velkou výhodou aplikace je přístup k unikátní databázi nutričních hodnot více než 10 000 potravin dostupných na českém trhu. Aplikace je k dispozici zdarma.

V jakých systémech nyní tato aplikace podporující mojeID funguje?
Naplno funguje na zařízeních s operačním systémem Android, takže si ji mohou stáhnout všichni, kteří mají přístup do Android marketu. V plánu máme i její novou verzi pro iPhone i iPad.

Co si od aplikace slibujete a jaké na ní zatím máte ohlasy?
Slibujeme si spokojené uživatele. Dosavadní ohlasy jsou velmi pozitivní. Prakticky každý den nám posílají uživatelé prostřednictvím formuláře pro zpětnou vazbu slova chvály a uznání, protože jim aplikace pomohla pozitivně změnit životní styl. Ohlasy najdete také na stránkách Android marketu. Jsou i od držitelů mojeID identit, kterých bude, jak doufáme, stále přibývat.

Možná právě vy nepatříte mezi cílovou skupinu návštěvníků stránek KalorickéTabulky.cz. I z tohoto důvodu by nás zajímalo, kde byste přihlášení přes mojeID využili nejlépe. Podělte se s námi ve komentářích.

VS

25.1.2012 v 8:30 Počet komentářů 1
Sdílet na

Filtr

Resetovat vše
Datum Resetovat
Resetovat
Resetovat
Resetovat
Resetovat všechny filtry