Krátké vlny (8. díl) – O hejtech, Rosomákovi a nevysílání ze sněmovny

Někdy je těžké napsat pravidelný sloupek, aby z toho nebyl jen prachsprostý hejt. Když v rámci distančního vzdělávání svých dětí (a dětí z přilehlého okolí) instalujete a sžíváte se se Školou v pyžamu, po 14 dnech nefungování přecházíte na Discord a po podzimních prázdninách se „plynule“ nastavujete na Teams, říkáte si, tak si zahejtuj, ulevíš si. A musím se pak okřiknout, protože už sám vím, že učit je těžké a učit v online prostředí ještě těžší. Klobouk dolů před všemi učiteli, kteří tuhle staronovou výzvu snaží zvládnou, jak nejlépe umí a zůstávají přitom lidmi.

Hejtovat je jednoduché a někteří si na tom skoro založili živnost. A někteří hejtují ve prospěch své živnosti. Osobně mě překvapilo, jaké hejty vygeneroval článek Ondřeje Píska k desetiletému výročí služby mojeID nebo článek Jaromíra Talíře o úskalích legislativního nastavení bankovní identity. Ta úporná až křečovitá snaha poplivat užitečnou a fungující službu pro komunikaci se státní správou je až směšná. Keep calm and use mojeID.

V legislativním kotli to klokotá a čím blíže se Poslanecká sněmovna sune k termínu voleb (nejpozději podzim 2021), tím je var v legislativním kotlíku divočejší a nevyzpytatelný. Včera proběhly dva výbory, které měly na programu novelu zákona o vojenském zpravodajství – Výbor pro obranu a Ústavně právní výbor. Ačkoliv u Výboru pro obranu bylo v pozvánce indikováno, že bude jednání streamované (jednání výboru jsou obvykle veřejná, pokud se neprojednávají utajované skutečnosti, ale epidemická opatření vyloučila z jednání výborů veřejnost), skutek ale utek a divák lačnící po informacích přišel zkrátka. Tak snad se dozvíme výsledek jednání alespoň dodatečně z audiozáznamu.

Nejen pro naplnění cíle veřejné kontroly, ale i za fanoušky přijímání zákonů doufám, že to byla spíše výjimka a stream příště bude fungovat.

(Ne)vysílání jednání sněmovního výboru.

Nezahálí ani vláda. Na příštím jednání 9. listopadu 2020 bude schvalovat návrh novely zákona o elektronických komunikacích, která má za cíl implementovat do českého právního řádu Kodex elektronických komunikací. Kodex přepracoval (a zrušil) čtyři stávající směrnice (rámcová směrnice, autorizační směrnice, přístupová směrnice a směrnice o univerzální službě). Samotná novela má 422 (!) novelizačních bodů a otvírá i další zákony, namátkou –

• zákon o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a soudců a poslanců Evropského parlamentu,
• zákon o poštovních službách,
• zákon o integrovaném záchranném systému,
• zákon o ochraně hospodářské soutěže,
• zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání,
• zákon o správních poplatcích,
• zákon o posuzování shody stanovených výrobků při jejich dodávání na trh,
• zákon o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a další…

Takový nosič je přímo lobbistův ráj – hodně otevřených zákonů, složitá matérie, kam snadno můžete propašovat svůj pozměňovací návrh. A záleží pak na gestorovi, zda včas odhalí a rozklíčuje lobbistův záměr a dokáže argumentačně přesvědčit poslance, aby pro něj nehlasovali.

Věcně je návrh novely tématem na samotný seriál (který sepisuju), tak si teď jen popřejme, ať novela hladce propluje vládou a stihneme přijetí ještě před koncem tohoto volebního období.

Chytrá karanténa 2.0 s námi zůstane i v roce 2021. Vyplývá to z materiálu, který má projednat vláda a který již unikl do některých médií. Jak vyplývá z aktuálních dat o celkovém počtu osob s laboratorně prokázaným onemocněním COVID-19, Česká Republika se potýká s masivní druhou vlnou, přičemž bez vnějšího zásahu (úspěšný vývoj a nasazení vakcíny, konec světa) lze očekávat, že bude nutné zajistit organizačně a technicky fungování Chytré karantény i v roce 2021.

Vláda má rozhodnout, že

• MZV a MV/NAKIT mají pokračovat v tomto projektu i v roce 2021,
• pro veřejné zakázky realizované v rámci horizontální spolupráce mezi MZ a NAKIT má zůstat v platnosti výjimka z povinností vyplývajících z usnesení vlády č. 208 (z 22. března 2017),
• se to zaplatí (394 mil. Kč. vč. DPH).

Inovací v roce 2021 by mělo být spuštění aplikace Rosomák. V příštím roce vznikne v rámci této aplikace kompozitní portál s kompletní obsluhou testovaného klienta – od eŽádanky, přes rezervaci termínu k výsledku testu z laboratoře, možnost samotrasování a s možnou podporou praktických lékařů (eNeschopenka). Takový Portál zavirovaného občana.

Už jste si naistalovali e-roušku?

Digitální svět pomáhá. Ať už se jedná o operátory, kteří věnují SIMkarty nebo pevné připojení rodinám, které jsou v sociální nouzi, nebo sdružení CZ.NIC, které díky držitelům domén přispěje na projekty neziskových organizací ADRA, Člověk v tísni a Linka bezpečí částkou přesahující čtvrt milion korun.

A to je dobrá zpráva! #nehejtuj