Před 10 lety si britský regulátor Ofcom zadal první studii s názvem Children’s Media Lives a od té doby nám každý rok přináší vhled do chování dětí na internetu, konzumace digitálního obsahu i popis hlavních trendů. A právě nejen popis aktuálního chování dětí na internetu, ale i jejich reakcí na změny v mediálním prostředí a kolem nich, činí z letošní zprávy velmi zajímavé čtení.
V roce 2014 zásobovala internet videa, kde se dostatečně otrlí jedinci polévali studenou vodou na podporu výzkumu ALS, hashtagy označující selfie bez makeupu na podporu výzkumu rakoviny, nebo selfie, které rozbilo Twitter. Dnes dominují zrychlená videa s extrémními výzvami, uzavřená komunikace se zacílenou skupinou, nárůst sledování ASMR videí a domácí diagnostika ADHD.
Děti a online komunikace
Zpráva konstatuje, že v současné době jsou děti opatrnější v tom, co veřejně sdílejí na internetu, sociální interakce se primárně soustředí v chatovacích aplikacích a hrách. Ve Velké Británii je dominantní aplikací pro přímou interakci s přáteli a vrstevníky Snapchat. Důvodem, proč se děti zdráhají sdílet více svůj vlastní obsah s větším okruhem lidí je zřejmě obava z negativního hodnocení.
„Lituji, že jsem to zveřejnila. Je to krkolomné…prostě divné tancování a tak. Jen mluvím na kameru a blábolím. Dokonce i věci, které jsem zveřejnila vloni… myslím, že spousta z nich je „cringey“, všechny ty lips-synchronizace. Viděla jsem některá videa, která jsem si uložila do mobilu a říkám si „proč jsem to zveřejnila?“ – Suzy, 12
„Na TikToku jsem spíše uzavřenější. Nic nezveřejňuji, protože mám pocit, že se za měsíc nebo dva ohlédnu a budu litovat, že jsem to zveřejnila.“ – Taylor, 15
To ale neznamená, že svůj vytvořený obsah nesdílí vůbec. Pokud se tak děje, využívají k tomu z jejich pohledu dočasné kanály typu „storýček“ na Instagramu, nebo selektivně vybrané skupiny přátel. Některé děti uvedly, že rádi prostřednictvím dočasných příspěvků informují své přátelé o aktuálním dění v jejich okolí, nebo zajímavých událostech v jejich životě, ale nemají potřebu to zveřejňovat jako trvalý příspěvek. Případně přesdílí cizí příspěvek s „kódovým vzkazem“ s nadějí, že objekt zájmu pochopí vyslaný kód.
„Někdy úmyslně znovu sdílím příspěvky, a vím, že to dělá spousta holek… úmyslně sdílý věci, aby je určití lidé viděli… Na svém TikToku jsem sdílela snímek obrazovky [příspěvku někoho jiného] o tom, že mám ‚standardy‘, protože kluk, se kterým teď chodím a jezdíme na rande a tak, je hodně stydlivý, nemá moc sebevědomí. Pozvala jsem ho na první rande, a dala jsem si za úkol, že ho už oficiálně znovu zvát nebudu. Chci, aby to udělal on. Takže se snažím, aby bylo co nejzřejmější, že se mi líbí. Ani nevím, jestli se na to [Taylor repost] dívá, jestli vůbec ví, jak na to koukat, ale je to tam pro případ, že by se na to podíval.“ – Taylor, 15
Méně účastníků průzkumu zveřejňuje a vytváří své příspěvky s cílem zvýšit počet svých sledujících a zaujmout případně obchodní značky pro případný sponzoring. Jeden z účastníků průzkumu uvedl, že začal psát častěji o neúspěších než úspěších poté, co si všiml, že negativní příspěvky přináší více laiků a zobrazení.
Autoři zprávy mají za potvrzené zjištění z minulých let, kdy si děti začaly více uvědomovat, jak vypadají ony a jejich aktivity na internetu a pečlivě kontrolují, kdo z jejich přátel (pokud vůbec) vidí jejich příspěvky.
Děti a média online
Od roku 2014 se mediální prostředí v širším slova smyslu velmi změnilo a autoři zprávy sledovali, jak děti na tyto změny reagují a jak se jim přizpůsobují.
Děti z průzkumu zřídka sledovaly televizi v přímém přenosu, místo toho si pouštěly obsah na vyžádání, obvykle o samotě na svých vlastních osobních zařízeních (většina dětí vlastní svůj mobil, polovina také svůj notebook). Menšina dětí, která sledovala v televizi lineární vysílání, to dělala ve společnosti ostatních členů domácnosti.
Většina dětí strávila v minulém roce na svém zařízení 3-6 hodin denně, a to hlavně v aplikacích pro sociální média (nejpopulárnější byly TikTok a Snapchat, oblibu mají také Shorty na Youtube). Pár dětí uvedlo, že mají také účet na Instagramu a Facebooku, ale v porovnání s TikTokem, Snapchatem a YouTube je využívají výrazně méně.
Průměrný čas strávený u obrazovky napříč aplikacemi a službami, Zdroj: Children’s Media Lives 2024, Ofcom 2024
Rádio poslouchá většina dětí jen s rodiči (ale vnímají to spíše jen jako ruch na pozadí), velmi málo dětí uvedlo, že poslouchá audioknihy nebo podcasty.
Děti a informace online
Děti ve studii primárně spoléhají na online zdroje informací, online hledají pomoc s domácími úkoly. Méně se zapojují do zpravodajství a aktuálního dění, většinou tak činí prostřednictvím sociálních sítí. Zpravodajský obsah většinou konzumují ve formě videoklipů sestříhaných a doplněných komentáři a reakcemi z různých online obsahů, často bez původního kontextu. Pozitivním zjištěním je, že část dětí – respondentů se snaží zjistiti, jakým informacím sociálních sítích mohou a nemohou věřit. Někteří však byly primárně ochotné projevit (minimálně) solidaritu s názory, které vyjadřovali jejich kamarádi, aniž by rozuměli dané problematice. Hmmm, to ale děláme skoro všichni (když si nedáme pozor).
Jako příklad kanálu, který komentuje aktuální dění zpráva uvádí Mohammeda Hijaba (1,7 mil. odběratelů) a Ali Dawaha (1,18 mil. odběratelů), kteří většinou komentují aktuální převážně náboženská nebo politická témata. Velkou část jejich obsahu tvoří reakční videa, ve kterých ukazují klipy jiných lidí a na ty pak reagují. Často používají provokativní výrazy, autoritativní hlas, kterým se snaží zvýšit důvěryhodnost svých názorů.
„Vítejte zpátky…v místě…kde ponižujeme, kde odhalujeme, kde grilujte, kde vysvětlujeme, kde intelektuálně dekapitujeme, intelektuálně deptáme a rozvracíme naše oponenty…“ Mohammed Hijab, Bin Shapiro Refuted by Ben Shapiro
Zpráva dále uvádí, že děti se zaměřují při sledování videa primárně na lifestylová témata – móda, make-up, mentální zdraví, diagnostika ADHD, cvičení, zdravý životní styl, motivační rady. Pro vybuzení zájmu jsou videa stále více kratší, v rychlém střihu, hlasitější (i při meziročním srovnání).
Videa kanálu „Den ze života“ (12,1 mil. odběratelů) a „Připrav se se mnou“ (1,4 mil. odběratelů) vtáhnou diváky do života a rutiny influencerů. Ve videích „Připrav se se mnou“ tvůrci obvykle popisují, jaké produkty péče o pleť a make-up používají a jaké oblečení si ten den mohou obléknout. Obsah „Den v životě“ ukazuje divákům různé události ze dne influencera. Na YouTube bývají videa delší, často kolem 20 minut, zatímco na TikToku jde obvykle o velmi krátké úryvky ukazující jeden konkrétní okamžik.
Jedno z dětí uvedlo, že na TikToku sleduje tvůrce Frankieho (238 tisíc odběratelů), zpracovatelé zprávy se na něj následně zaměřili. Zjistili, že spousta jeho videí se zaměřuje na rady ohledně zdraví a sociálních situací. Například v některých videích radí, jak vyrůst, což podle něj zahrnuje protahování, pití více vody a konzumaci doplňků podporujících růst (želé bonbóny). A světe div se, na další stránce spojené s tímto účtem Frankie prodává tyhle „želé dobroty“.
Zdroj: Children’s Media Lives 2024, Ofcom 2024
Pro zaujetí svého publika angažují tvůrci obsahu vystupující s dramatickým a přehánějícím projevem, témata se soustředí na extrémní výzvy, ve hře jsou velké finanční částky, cílem je šokovat, střih je rychlý a trhaný, tvůrce používá detailní záběry, rychlé nájezdy a všudypřítomný ruch. Náhledy k videím jsou navrženy s maximálním cílem zaujmout, postavy na nich mají často vypoulené oči, karikaturní zjev, doprovázené clickbaitovým titulkem nebo „příkazem“ „koukejte až do konce“. Jako příklady děti ve zprávě uvádí kanály MrBeast (244 mil. odběratelů), The Royalty Family (23,2 mil. odběratelů) nebo Ben Azelart (25,3 mil.odběratelů).
Stejně jako v loňském roce děti také sledovaly videa s dvojitým rozdělením obrazovky, tedy dvě různá videa a letos bylo jedno dítě v průzkumu pozorováno při sledování obrazovky rozdělené na třetiny. Od loňského roku, TikTok zavedl u videí tlačítko pro rychlé přetáčení.
Oproti trendu zrychlování se staví sledování ASMR videí. ASMR, pokud tento termín neznáte, je zkratka pro „autonomous sensory meridian response“, tedy „autonomní smyslová meridiánová reakce“, fyziologická reakce na nejrůznější podněty. Často dlouhá videa (jeden příklad za všechny třeba zde) zahrnují poklepávání prsty, šeptání, šplouchání vodou nebo také zdařilé imitace poplivání a rozmazávání slin po displeji. Na popularitě také získávají AMSR videa s role play obsahem (kontrola na letišti, lékařské vyšetření apod.). Někteří tvůrci těchto videí se stylizují do role „kamarádů“, točí POV videa, kde sledujícího jakoby hladí po vlasech, uklidňují nebo uspávají. Zpráva uvádí, že dalším výzkumem bylo zjištěno, že během několika kliků se může sledující dostat k obsahu, které je zaměřeno na více tělesná nebo sexuální témata.
Jak se děti chovají v online světě bývá často jen odrazem nebo reakcí na chování rodičů nebo spolužáků. Aktivita britského regulátora se snaží toto chování a trendy zmapovat popisným a neodsuzujícím způsobem. Vlastně podobným způsobem, jakým bychom mohli komunikovat s dětmi o jejich online aktivitách, povídat si s nimi o tom, co na mobilu dělají a nebát se rozšiřovat si vlastní obzory v nových zákoutích internetu. A v případě nezákonného obsahu nebo kybergroomingu využít aktivity sdružení CZ.NIC STOPonline pro jejich nahlášení, nebo další podpůrné materiály Safer internet centra.