Podle pravidelné hodnotící zprávy OSN zaměřené na e-Government je světovou jedničkou Jižní Korea. Česká republika naopak stále více zaostává. V letošním roce jsme si oproti roku 2012 pohoršili o celých sedm příček a s hodnotou tzv. e-Government Readiness Indexu 0,607 se naše země umístila až na 53. místě. To je dosud historicky nejhorší umístění, kdy jsme se hodnotou indexu dostali o deset let zpátky (viz. Graf).

Zdroj: OSN, zpracování CZ.NIC

Před námi se pak umístila např. Uruguay (26.), Kazachstán (28.), Lotyšsko (31.), Maďarsko (38.), Černá Hora (45.) nebo Slovensko (51.), které ještě před dvěma lety na tom bylo o sedm příček hůře než my (viz tabulka).

Zdroj: OSN, zpracování CZ.NIC

Jak můžeme vyčíst z tabulky, v hodnocení e-Governmentu se propadla nejen Česká republika, ale i valná většina nových členských zemí EU. Některé dokonce i o více než deset příček. Vzhledem k tomu, že e-Government Index se v průběhu času mírně mění, nemusí jeho nižší hodnota nutně znamenat, že některé elektronické služby přestaly fungovat, ale spíše to, že jiné státy se vyvíjejí mnohem rychleji a my jejich tempu prostě nestačíme.

Alarmující by měl být především podrobnější pohled na celý e-Government Development Index, který se skládá ze tří hlavních částí – elektronických služeb, telekomunikační infrastruktury a lidského kapitálu. Zatímco u lidského kapitálu se můžeme srovnávat se západní Evropou, nejnižších hodnot dosahujeme právě u on-line služeb, které OSN hodnotí hůře, než např. v Albánii. Ve zprávě se jako jeden z výslovných důvodů uvádí nízká úroveň on-line služeb pro přistěhovalce, dalším může být např. funkční elektronická identita umožňující snadné vyřízení celé řady agend bez nutnosti návštěvy úřady, tedy skutečný e-Government.

V této souvislosti mohou být zajímavé výsledky nedávného setkání Evropské komise se zástupci IT firem, které se i na základě zkušeností ze zemí jako je Finsko či Nizozemí shodli na tom, že musí existovat pouze jedno eID využitelné jak pro služby e-Governmentu, tak pro soukromé služby, jako jsou např. elektronické obchody nebo nákup jízdenek, tj. cesta, o kterou se snažíme s mojeID. Jeho širší uplatnění v rámci elektronické demokracie by mohlo nejen zvrátit celkový negativní trend hodnocení českého e-Governmentu, ale především přispět ke zlepšení naší pozice v rámci e-Participace. V tomto kritériu totiž OSN řadí Českou republiku až na 122. místo, tzn. hůře než např. Honduras či Irán.