Již za pár dní budou všem podnikatelům na Slovensku aktivovány elektronické schránky, představující obdobu našich datových schránek. Byť inspirace českým systémem se nezapře, minimálně jeden podstatný rozdíl zde je.
Zatímco k českým „datovkám“ se lze přihlásit jménem a heslem, na Slovensku je povinné přihlášení přes jejich elektronické občanky. V tuto chvíli tak pro přibližně 10 000 (dle některých odhadů až 12 000) českých podnikatelů nastává problém, jak se ke slovenské schránce dostat.
Pokud si odmyslíme získání slovenského občanství, další (a slovenskou vládou silně doporučovaná) možnost je prostřednictvím zmocněnce – slovenského občana, který místní e-občanku má. Poslední (a ne vždy zmiňovanou) možností je získání alternativního autentifikátoru umístěného na čipové kartě s omezenými možnostmi.
V tuto chvíli některé napadne, zda by nemohlo nějak pomoci Nařízení eIDAS. Celkem logicky by se nabízela možnost jednoduše propojit české a slovenské datovky. Oba systémy jsou dost podobné a počet českých firem na Slovensku i opačně celkem vysoký. eIDAS však v tomto případě bohužel mnoho nepomůže.
Ve čl. 43 a 44 sice existuje úprava elektronického doporučeného doručování (tzv. e-Delivery), na rozdíl od elektronického podpisu či elektronické identifikace však eIDAS u e-Delivery nevyžaduje povinné propojování či přeshraniční uznávání zpráv.
Co by však českým podnikatelům bezesporu pomoci mohlo, je vzájemné uznávání eID definované ve čl. 6:
„…Pokud se podle vnitrostátního práva nebo správní praxe pro přístup ke službě poskytované on-line subjektem veřejného sektoru v určitém členském státě vyžaduje elektronická identifikace s použitím prostředku pro elektronickou identifikaci a autentizace, je pro účely přeshraniční autentizace pro danou on-line službu uznán v tomto členském státě prostředek pro elektronickou identifikaci vydaný v jiném členském státě…“
Z dalších ustanovení eIDAS však vyplývá, že povinnost (přeshraničního) uznávání eID nastane nejdříve od 29. září 2018. I toto uznávání má však jeden zásadní háček. Vztahuje se pouze na tzv. ohlášené eID systémy a zatím jediný stát, který toto oznámení učinil, bylo na začátku letošního roku Německo.
V České republice byla sice před pár dny prezidentem podepsána novela zákona o občanských průkazech, který zavádí bezplatné občanské průkazy s čipem, avšak díky odložené účinnosti zákona si na tyto občanky ještě rok počkáme.
Naději na u snadnění přístupu českých podnikatelů ke slovenským elektronickým schránkám by mohl přinést zákon o elektronické identifikaci, který zřizuje tzv. Národní bod pro identifikaci a autentizaci (NIA). Tento systém by měl umožnit přihlašování nejen přes elektronické občanky, ale i přes další nástroje, např. mojeID.
Na použití pro přihlašování ke slovenským datovkám si však čeští podnikatelé přesto ještě počkají. Stejně jako novela zákona o občanských zákonech má i tento předpis odloženou účinnost, tentokrát pevně na 1. července 2018 a pak je zde min. 18 měsíční lhůta, která musí uplynout od prvního ohlášení systému (tzv. pre-notifikace) po zajištění uznávání v jiné zemi.
Pokud by se Ministerstvu vnitra podařilo podat pre-notifikaci do konce letošního roku, od druhé poloviny 2019 by se již čeští statutáři měli mít možnost přihlašovat ke slovenským elektronickým schránkám svých firem českou e-občankou nebo doufejme i přes mojeID. Němečtí podnikatelé však budou mít díky aktivitě své vlády a podané notifikaci tuto možnost již od září příštího roku.