Implementace DNSSEC v doméně CZ zvýšila úroveň zabezpečení

Technologie DNSSEC, vytvořená k zabezpečení protokolu DNS, byla do správy české domény zavedena v roce 2008. V té době byla Česká republika teprve pátou zemí na světě, v níž se k tomuto kroku správci odhodlali. V dnešní době je DNSSEC téměř standardem, a jak ukazuje statistika organizace ICANN, mezi doménami nejvyšší úrovně je poměr zabezpečených již na 84 %.

FRED dobývá Balkán

Poté, co na začátku loňského roku spustila produkční provoz našeho doménového registračního systému FRED pro svoji vlastní národní doménu po několika letech příprav Albánie, se totéž zhruba před měsícem opakovalo u další balkánské země a to u sousední Makedonie. A vzhledem k tomu, že během loňského roku projevili vážný zájem o tento námi vyvinutý software také Srbové, dá se směle říct, že oblast Balkánu se stává pro FREDa druhým domovem. Nebylo by pěkné, kdyby se jednotícím prvkem těchto několika v minulosti tolikrát soupeřících národů stal český systém ;)?

Doménový prohlížeč – vaše okno do registru domén

Minulý týden jsme představili novou službu nazvanou Doménový prohlížeč. Formát tiskové zprávy, kterou jsme k tomu vydali, pochopitelně neumožňuje příliš se rozpovídat o vlastnostech této služby. Proto bychom rádi tiskovou zprávu doplnili tímto blogpostem, ve kterém Doménový prohlížeč popíši trochu podrobněji. Funkce této služby bych rozdělil na tři části. První část tvoří osobní WHOIS, druhou částí je editor údajů kontaktu souvisejících s registrem a třetí částí jsou bezpečnostní zámky na objektech v registru.

Doménový prohlížeč jako osobní WHOIS

Služba WHOIS je standardní součástí snad všech doménových registrů a v našem podání umožňuje veřejnosti nahlédnout do údajů o doménách, kontaktech, sadách jmenných serverů a sadách DNSSEC klíčů, které v registru evidujeme. Chce-li nějaký držitel zobrazit seznam všech svých domén, musí se obvykle přihlásit do systému svého registrátora a tam své domény uvidí. Situace se ale komplikuje, pokud z nějakého důvodu jsou domény zaregistrovány přes více registrátorů. A tady právě může pomoci Doménový prohlížeč.

K vyřešení problému je ale nutné jednoznačně identifikovat a autentizovat příslušný kontakt držitele v doménovém registru. Tuto možnost jsme v registru dlouho neměli. Nyní ale máme mojeID, jehož podstatnou vlastností je jeho propojení s doménovým registrem. MojeID tak vlastně kontaktům v registru přiřazuje autentizační údaje. Bez mojeID by tedy Doménový prohlížeč nemohl fungovat. Díky tomuto propojení můžeme uživateli  zobrazit nejen všechny domény, kde je držitelem, ale také domény, kde je administrativním kontaktem, nebo sady jmenných serverů a sady klíčů, kde je technickým kontaktem. Další důležitou vlastností Doménového prohlížeče je, že u těchto sad jmenných serverů a sad klíčů si jejich správce může zobrazit všechny domény, které na ně jsou navázány a například pomocí toho ověřit, zda má správně nakonfigurované své jmenné servery. V seznamu domén hraje klíčovou roli sloupeček „Následující stav“, podle kterého jsou domény standardně setříděny a který ukazuje, co se v nejbližší době stane s doménami. Díky tomu je možné na první pohled vidět, které domény vyžadují držitelovu pozornost, protože mohou být deaktivovány nebo dokonce zrušeny.

Z uživatelského pohledu aplikace obsahuje standardní sadu ovládacích prvků. Seznamy objektů je možné libovolně třídit, stránkovat s volitelným počtem objektů na stránku a filtrovat přes zvolený podřetězec v názvu objektu. Pokud uživatel požaduje zobrazení velkého množství objektů, standardně se jich zobrazí jenom prvních několik tisíc. Pokud chce držitel získat všechny objekty, musí použít funkci exportu do CSV formátu, což je textový tabulkový formát. V rámci implementace uživatelského prostředí jsme se snažili o dodržení techniky „responsive design“, a tak by neměl být problém používat Doménový prohlížeč na tabletech a chytrých telefonech.

Doménový prohlížeč jako editor kontaktu

Spuštěním služby mojeID jsme se stali de-facto registrátorem některých kontaktů v doménovém registru a proto jsme v editoru profilu mojeID museli nabídnout plnou funkcionalitu, kterou každý registrátor u kontaktu umožňuje. Kromě přirozené správy osobních údajů to je také možnost změnit si heslo pro převod kontaktu k jinému registrátorovi (tzv. auth info) a možnost nastavit si příznaky zveřejňování údajů kontaktu ve službě WHOIS. Vzhledem k tomu, že mojeID po startu získalo mnohem větší popularitu mezi uživateli, kteří nejsou zároveň držitelé domén, setkávali jsme se často se složitým vysvětlováním, k čemu jsou tyto údaje dobré a proč je mají nastavovat. Rozhodli jsme se nakonec tuto situaci řešit odebráním těchto údajů z editoru profilu mojeID a vložili jsme je právě do doménového prohlížeče. Ten je primárně určen pro uživatele, kteří mají vztah k doménovému registru a význam těchto údajů znají. V záložce „Můj kontakt“ tedy uživatelé najdou kromě zobrazení údajů kontaktu také možnost zobrazit nebo změnit tyto dvě skupiny údajů. Změna hesla pro převod kontaktu má přirozeně smysl pouze pokud by uživatel již nechtěl mojeID používat a rozhodl se přejít znovu k jinému registrátorovi. Je zde jedno podstatné omezení, které ale platilo i v editoru profilu mojeID. Tyto údaje může měnit pouze uživatel, který je plně ověřen zasláním dopisu na jeho adresu. Pokud uživatel požaduje změnu i ostatních údajů, dostane se jednoduše přes tlačítko „Upravit osobní údaje“ do editoru profilu mojeID a tam může změnu provést.

Doménový prohlížeč jako rozhraní k blokacím a ke zjištění hesla pro převod objektů

Přestože primárním místem pro řešení problémů s doménami jsou registrátoři, vždy existovali požadavky, se kterými bylo nutné se obrátit přímo na nás jako správce doménového registru. Prvním problémem, který s námi držitelé domén řeší, je převod domény k jinému registrátorovi. K jeho provedení je nutné znát heslo, které by mělo být možné zjistit z rozhraní stávajícího registrátora. Je ale možné, že stávající registrátor se bude chtít odchodu zákazníka bránit a toto heslo držiteli neprozradí. V takovém případě se pak vždy mohl držitel obrátit na nás a my jsme mu heslo poskytli. Druhým typem žádosti, a zároveň jednou z prvních změn, které jsme v roce 2007 při spuštění domového registru implementovali na žádost uživatelů, je zablokování domén proti změnám. Přestože registrátoři mají v podmínkách uvedeno, že změny u domén mohou dělat pouze se souhlasem držitele nebo administrativního kontaktu, může dojít k porušení tohoto pravidla. Nemusí se jednat vyloženě o zlý úmysl registrátora, například může být jeho systém napaden. Proto jsme v doménového registru umožnili držitelům domén požádat buď o zablokování převodu k jinému registrátorovi nebo o zablokování všech změn nad doménou. Tato žádost je opět zasílána přímo k nám do registru a nikoliv prostřednictvím registrátora.

Pro řešení těchto problémů máme na našich webových stránkách formulář, kde je možné žádost vyplnit a zaslat. Pro její zpracování je ale nutné přirozeně odesílatele žádosti nějak autentizovat. K tomu jsme vždy používali dvě možnosti a to buď opatření žádosti notářsky ověřeným podpisem a její zaslání v papírové podobě, nebo zaslání žádosti emailem podepsaným digitálním podpisem. A zde opět přichází na scénu výhoda propojení mojeID a doménového registru. Kromě autentizačních údajů, pomocí kterých se může držitel vůči nám identifikovat a o kterých jsem psal výše, obsahuje služba mojeID také kontrolu údajů na srovnatelné úrovni jakou poskytne notář nebo certifikační autorita. Pokud tedy držitel splňuje podmínku nejvyššího stupně ověření, není důvod nutit ho k složitému ověřování znovu při každé žádosti přes webový formulář. Proto jsme do Doménového prohlížeče vložili takto ověřeným uživatelům i možnost provádět tyto žádosti online. Blokováni a odblokání domén je dokonce možné provádět hromadně nad více objekty.

Budoucnost

Doménový prohlížeč vnímáme jako rozhraní držitelů domén k doménovému registru a tato skutečnost nabízí velký potenciál pro jeho rozšiřování do budoucna. Rád bych zmínil některé myšlenky, které nás při těchto úvahách napadají:

  • Zobrazování historie objektů – Pravidla registrace již nějaký čas umožňují oprávněným žadatelům zobrazit historii nějaké domény. Doménový prohlížeč by se tedy mohl rozšířit o historická data.
  • Zobrazování komunikace s uživatelem – V průběhu života domény zasíláme držiteli spoustu informací, např. pokud si vyplní email pro notifikaci je zasílána informace o každé změně, nebo kontaktujeme držitele v případě významné změny stavu (expirace domény, deaktivace domény, atd..). Někdy posíláme email, někdy dokonce dopis. Občas naše klientské centrum řeší dotazy, zda byl email nebo dopis odeslán a kdy. Zde by každý uživatel mohl mít přehledně seznam komunikace zobrazen.
  • Slučování kontaktů – Může nastat situace kdy uživatel má několik kontaktů u různých registrátorů a tak není možné je jednoduše sloučit automaticky. V doménovém prohlížeči by mohl být přehled kontaktů v registru se stejnými údaji a možnost přepojení všech domén navázaných na tyto duplicitní kontakty na kontakt, pod kterým je uživatel přihlášen. To by vyřešilo i palčivý problém některých držitelů domén, kteří nemohou svůj kontakt převést do mojeID z důvodu formátu identifikátoru kontaktu. Takto by si založili kontakt nový se stejnými údaji a poté si na něj jednoduše převedli.

Toto je jen malý výtah z toho co by se dalo dělat. Rádi bychom do diskuze o požadovaných vlastnostech zapojili i komunitu a proto nám prosím, dejte vědět, pokud máte nějaké vlastní nápady případně který z navrhovaných bodů se vám nejvíce líbí a měli bychom ho zvažovat přednostně. Budeme rádi za jakékoliv podněty, které se v komentářích objeví.

Jaromír Talíř

Všechno nejlepší!

Už to na tomto blogu několikrát zaznělo, sdružení CZ.NIC sfouklo na dortu patnáctou svíčku, což je u člověka věk, při kterém mu stát dá tolik důvěry, že může požádat o povolení řídit pomalé jednostopé motorové vozidlo. O své vzpomínky na toto období dospívání se již s Vám podělili dva služebně nejstarší zaměstnanci sdružení, Zuzana a Martin. A protože třetí v pořadí jsem již já, dovolte i mně přispět svou vzpomínkou.

Do sdružení jsem vstoupil na konci roku 2003, když jsem se se skupinou podobně smýšlejících lidí snažil otočit kormidlo těžkopádně plující lodě. CZ.NIC v té době rozhodně neměl dobré jméno. Cena domény byla poměrně vysoká, pravidla a nastavení registračního systému příliš nepřipomínala 21. století a mnoho lidí mělo v živé paměti rozporuplně přijímanou migraci na decentralizovaný systém. Sdružení mělo jen minimum zaměstnanců a drtivá většina všech jeho činností, včetně těch klíčových, byla outsourcována. Komentáře tehdejších diskutujících pod články o české doméně by bylo možné v televizi předčítat jedině až po dvaadvacáté hodině. Tedy nic moc okamžik jít s kůží na trh a nabídnout jen další změny a následně ještě jednu migraci. Ani onen pokus o změnu nevypadal ze začátku kdo ví jak. Celkem dlouho trvalo, než došlo k obměně většiny členů představenstva a padlo finální rozhodnutí vyvinout vlastní registrační systém.

Nicméně povedlo se a v roce 2005 již mělo sdružení úplně nové vedení, stanovy, dokonce i v přípravě nové logo, nové podmínky vstupu a začalo nabírat zaměstnance, kteří měli za úkol na zelené louce vyvinout úplně nový a pružnější systém a zcela změnit tvář sdružení. Na svém seznamu neodkladných úkolů jsem měl vyřešit vztah mezi sdružením a státem a po odškrtnutí tohoto políčka byl nejvýše nový registrační systém. Pojmenovali jsme jej FRED a on rostl velmi rychle. Poprvé se v plné kráse a síle mohl ukázat v září 2006, kdy jsme jej nasadili na správu ENUMové domény 0.2.4.e164.arpa. To byl poměrně klíčový milník celého procesu, protože v té chvíli přestal být FRED jen projektem programátorů, ale od této chvíle bylo všechno „doopravdy“. Veškeré změny se musely pečlivě testovat, provádět pouze v odstávkových časech, získávali jsme cenné zkušenosti s provozem.

Ty jsme nejvíce zúročili o rok později, přesně v období 28. až 30. září 2007. V tomto období byl zastaven provoz starého registračního systému a veškerá data byla migrována do FREDa. Bylo to pro mne tehdy úžasné období. Na jednu stranu jsme byli pochopitelně všichni neuvěřitelně nervózní, jestli jsme v našem migračním scénáři, který měl stovky položek někde přeci jenom neudělali chybu, ale na druhou stranu to bylo završení téměř čtyřletého úsilí mnoha lidí. Nervozita byla celkem pochopitelná, neměli jsme v podstatě záložní variantu, sice existovala možnost požádat tehdejšího provozovatele o prodloužení běhu outsourcovaného systému, ale je jasné, že takový krok by měl zcela devastující účinek na pověst sdružení a nás, kteří jsme migraci prováděli. Samotná migrace proběhla až nečekaně hladce s dvaatřiceti hodinovou rezervou a tak jsme těch 32 hodin nervózně čekali na start nového systému, který byl naplánován na 1. říjen, na 10:00. Okamžik nastal, FRED najel a tři vteřiny po startu se začaly registrovat první domény. Skvělá zpráva, ale přesto jsme objevili jednu malou chybičku. Nový systém chránil WHOIS výpisy pomocí Captcha. Takže každý, kdo si chtěl vypsat na webu nějaké informace o doménách, musel přepsat do znaků obrázek. Ačkoliv byl celý systém mnohokrát testován jedné drobné věci jsme si nevšimli. Ano tušíte správně. Zátěžové testy obvykle provádějí automaty. Ty nedokáží přepisovat Captcha obrázky a proto byla tato částečka systému při testech deaktivována. A právě v ní byla chyba, která se za celou dobu neprojevila u ENUMu, protože ten nikdy nebyl vystaven zátěži uživatelů lačných po informacích. Špatné ukládání dočasných dat způsobilo, že při současných přístupech více uživatelů přestal WHOIS fungovat. V ten okamžik nastalo v místnosti, odkud jsme spouštění řídili, hrobové ticho. Nebylo hned zřejmé, že chybička je pouze u WHOIS a že systém jinak bez problémů funguje. Všichni jsme měli velký strach, že jde o něco vážného. Já sám jsem si z toho okamžiku odnesl pár šedivých vlasů, což je při hustotě mé kštice poměrně vidět. Nejvíce duchapřítomnosti ukázal kolega Surý, který hned popadl klávesnici a zhruba do tří minut provedl tu spásnou změnu kódu, která vše vyřešila. Od té doby si dobře pamatuji, že čas je relativní, málo kdy později mi pak přišly tři minuty tak strašně dlouhé. Nicméně to už bylo vše. Systém naběhl, o žádnou doménu jsme nepřišli a tak trochu se začala psát nová epocha sdružení. Cena domény dramaticky poklesla, pravidla registrace a související podmínky se značně zjednodušily, vstoupilo mnoho nových členů, sdružení se přestalo zabývat především samo sebou a nasměrovalo velké množství energie do projektů pro lokální internetovou komunitu. Jen soupis těchto všech projektů by zabral na tomto blogu mnoho místa a pokud se podíváte na některé starší příspěvky, jistě si obrázek uděláte. Velmi dobrým průvodcem může být i strategie sdružení na nejbližší čtyři roky. Změnu vnímaní sdružení nejvíce vystihují již zmíněné příspěvky pod články, které se nás týkají. Netvrdím, že jsou to ze 100 % výkřiky nadšení, ale poměr kritických poznámek se dramaticky zmenšil a pokud už se objeví nějaká kritika, je poměrně vstřícná.

Co dodat na závěr? CZ.NIC pomalu opouští své dětské období, už má poměrně jasno o své budoucnosti a ukázalo, že internetová samospráva může fungovat, a to kvalitně a stabilně. Připojuji se k zástupu gratulantů a přeji vše nejlepší, a hlavně zdraví! Zdraví české doméně! A svobodnému Internetu!

Ondřej Filip

ICANN 45: kostarický a český NIC podepsali memorandum o spolupráci

V Torontu včera začal 45. ICANN meeting, který hned na úvod přinesl jednu pro nás velice příjemnou zprávu. Tou je podepsání dohody o spolupráci s kolegy z kostarického doménového registru. Oboustranně schválené memorandum se vztahuje na spolupráci a výměnu zkušeností při správě domén nejvyšší úrovně.

Naše branže je poměrně specifická a dá se říci, že každý správce registru si ten svůj “byznys” řeší po svém bez ohledu na to, jak to dělají ti druzí. K výměnám zkušeností dochází především prostřednictvím mailových konferencí nebo v rámci setkávání jako jsou právě ICANN meetingy; hlavně tyto dvě cesty nabízejí jedinečnou možnost, jak sdílet informace. Uzavřít s někým užší spolupráci není běžné, naopak, je to vzácnost, která přináší nejen nové zkušenosti, ale může přispět i k řešení velice specifických problémů a situací.

Spolupráce mezi námi a Kostarikou nevznikla jen tak sama od sebe. Se správci registru této země jsme ve spojení už delší dobu. Naše první kontakty začaly u FREDa. Kostaričané jsou totiž jedněmi z těch, kteří tento náš registrační systém zavedli a naplno ho využívají. Na březnovém ICANNu 43 v kostarickém San José také došlo k prvnímu vzájemnému setkání s kolegy z NIC Internet Costa Rica, na němž jsme mimo jiné probírali i vzájemné zkušenosti s implementací DNSSECu. Tato jednání měla pokračování v Praze, kde se konalo hned následující setkání tohoto celosvětového správce sítě Internet. Zde jsme se setkali v rámci workshopu věnovanému opět FREDovi.

Podepsané memorandum je tedy logickým pokračováním naší spolupráce, která by v budoucnu mohla obohatit obě strany.

Jaromír Talíř

5 let s FREDem

V toku nových událostí je dobré čas od času najít chvilku na to se zastavit a podívat se zpátky do minulosti. Jako ideální příležitost se jeví různá výročí a jedno takové právě oslavil náš registrační systém FRED.

Dnes je tomu přesně 5 let, co jsme nasadili FREDa do správy české domény .CZ. 28. září 2007 došlo k zastavení tehdejšího systému a odstartování migračního procesu. Dojeli jsme do sídla tehdejšího správce, firmy T-Systems Pragonet, a převzali CD obsahující kompletní data systému. Po návratu zpět jsme tato data nahráli no připraveného prostředí a spustili transformační skripty pro nový systém. Výsledek transformace jsme následně kontrolovali jednak automaticky dvěma nezávisle napsanými testovacími skripty a pak samozřejmě manuálním testováním. Prvním kritickým momentem byla publikace vygenerovaného zónového souboru pro CZ doménu do internetu. K tomu se váže úsměvná historka. V momentu, kdy kolega Ondřej Surý odstartoval tento proces, ozvala se mu na telefon sestra, že jí doma nejde internet a jestli neví co s tím má dělat. Zatímco jsme ho křísili, zjistili jsme, že se samozřejmě jedná o problém čistě lokálního charakteru. Prodloužený víkend jsme strávili konfigurací systému a testováním všech funkcí. V pondělí 1. 10. v 10 hodin jsme pak otevřeli systém pro nové registrace.

Stávající systém se od toho z před pěti let již značně liší. Některá původní rozhodnutí týkající se návrhu FREDa jsme museli přehodnotit a změnit, museli jsme reagovat na provozní statistiky a také jsme realizovali některé nové nápady. FRED ale nezůstal jen před hranicemi naší země. V průběhu pěti let ho do své správy domény zaintegrovali v Angole, Tanzanii, Kostarice, Faerských ostrovech a v Estonsku. To nás těší a zavazuje zároveň. Snad až uplyne dalších pět let, budeme moci hodnotit uplynulé období stejně pozitivně :).

Jaromír Talíř

FREDovo dopoledne na ICANN 43

V souvislosti s posledním setkáním ICANN bychom chtěli ještě v krátkosti zmínit události, které v Kostarice potkaly náš registrační systém FRED.

Správci národních domén jsou v rámci ICANN seskupeni v organizaci ccNSO, a to proto, aby při prosazování svých zájmů mluvili pokud možno jedním hlasem. První den celé konference má tradičně tato organizace svůj „TechDay„, na kterém reprezentanti jednotlivých registrů ukazují produkty ze svých „kuchyní“; tady bychom mohli s trochou nadsázky říct, že první polovina dne patřila FREDovi. Shodou okolností totiž po sobě prezentovali technická řešení svých registrů nejprve Estonci, potom Kostaričani a nakonec zástupci Faerských ostrovů. Příjemné pro nás bylo zjištění, že nám FRED neudělal ani v jednom případě ostudu.

V průběhu týdne jsem měl ještě možnost prodiskutovat náš systém s ředitelem registru Rwandy. FREDa mají nasazeného v testovacím provozu a čekají na převedení domény .rw do jejich správy. Kolegové ze zmíněných registrů udělali FREDovi skutečně dobrou reklamu. Krátce po skončení konference se mi totiž ozval správce domény ostrovů Komoro (.km), že zvažují využití systému pro jejich technické řešení.

I s ohledem na tyto události zvažujeme uspořádat v rámci červnového setkání ICANN v Praze specializovaný workshop, kde by bylo možné seznámit potenciální zájemce o tento náš produkt podrobněji. To by FREDovi mohlo pomoci rozšířit se i do dalších destinací, které na automatizovanou správu domény teprve přecházejí.

Jaromír Talíř

Aktuálně o FREDovi

Minulý týden k nám zavítala čtyřčlenná delegace z estonského registru. Jak jsme již psali dříve, Estonci pro správu domény používají náš registrační systém FRED. Důvodem jejich návštěvy byl hlavně zájem o naše zkušenosti se zaváděním technologie DNSSEC a potom samozřejmě také prohloubení spolupráce na vývoji registračního systému. Postupně nás seznámili se změnami, které oni sami implementovali do systému a zjišťovali, co jsme od jimi použité verze implementovali na naší straně. Jejich nejvýraznějším rozšířením je autorizace významných operací podepsanou žádostí v digitální formě připojenou k požadavku registrátora. Estonci také např. plně implementovali IDN a do budoucnosti připravují ještě další omezení do EPP protokolu pro své registrátory. Bohužel to zároveň ukazuje, jak specifické jsou požadavky jednotlivých registrů a jak bude udržení jedné společné báze problematické.

Prakticky ve stejnou dobu jsme se dozvěděli, že v Albánii místní správce domény zveřejnil výběrové řízení na implementaci nového registračního systému pro doménu .al. V definici podmínek výběrového řízení zjevně vycházel z našeho registračního systému, neboť vzápětí se ozvalo několik firem s žádostí o spolupráci nebo s prosbou o školení práce s FREDem. Dost možná, že se tak Albánie brzy stane sedmou zemí používající náš registrační systém.

Jaromír Talíř

Nasazení registračního systému FRED v roce 2010

Nový rok 2011 se už sice rozjel naplno, ale přesto tu je ještě prostor na jednu rekapitulační souhrnnou zprávičku, která se týká různých nasazení našeho registračního sytému FRED v průběhu minulého roku.  O nasazení na Faerských ostrovech jsem již informoval v dřívějším článku. Kromě domény .fo si ale FRED loni do popisu práce přibral ještě řízení chodu dalších dvou národních domén. Jsou to domény .cr v středoamerické Kostarice a také .ee pobaltského Estonska. Zejména nasazení v Estonsku (pochází odtud Skype a první elektronické volby) se dá jednoznačně považovat za úspěch.

Estonci víceméně převzali FRED tak jak je, ale přidali k němu několik pro ně podstatných rozšíření. Tou největší změnou je rozšíření parametrů některých operací EPP protokolu. V rámci operací týkajících se registrace domény, změny držitele, zrušení domény a opravy údajů kontaktu musí registrátor přidat elektronický dokument obsahující žádost podepsanou držitelem nebo administračním kontaktem.  Estonskou národní doménu spravuje společnost Eesti Internet. V současné době mají přes 50 000 zaregistrovaných domén a 38 akreditovaných registrátorů. Jejich plány se nyní orientují na rozjetí IDN a tedy zavedení speciálních znaků õ, ä, ö, ü, š a ž v doménových jménech.

S kostarickým registrem jsme byli v kontaktu již poměrně dlouhou dobu a tak jsme jejich přechod do produkce v druhé polovině loňského roku málem propásli. Jejich řešení ale ukazuje, jakou flexibilitu modulární systém FRED nabízí. Správci domény .cr použili náš registr jako interní systém, který obalili vlastním webovým rozhraním. Toto webové rozhraní umožňuje rozšířené funkce jako schvalování předregistrovaných domén a teprve po schválení se doména EPP rozhraním dostane do FREDa. Toto je možné, jelikož jsou zároveň registr i registrátor. V Kostarice tímto způsobem spravují kromě domény .cr také sedm poddomén třetí úrovně (co.cr, or.cr, fi.cr, ac.cr, go.cr, ed.cr, sa.cr). Celkem mají v registru kolem 13 000 domén.

V produkčním provozu je tedy nyní FRED již v pěti zemích světa. V Angole, Tanzánii, Faerských ostrovech, Kostarice a Estonsku. V Albánii asi stále ještě nezlomili nutnou administrativní liberalizaci celého registračního procesu. Podle různých zdrojů se snad o nasazení zajímají ve Rwandě a Kongu. Ale jak říká klasik: „nemusí pršet, jen když kape“.

Jaromír Talíř