Aktuálně o FREDovi

Minulý týden k nám zavítala čtyřčlenná delegace z estonského registru. Jak jsme již psali dříve, Estonci pro správu domény používají náš registrační systém FRED. Důvodem jejich návštěvy byl hlavně zájem o naše zkušenosti se zaváděním technologie DNSSEC a potom samozřejmě také prohloubení spolupráce na vývoji registračního systému. Postupně nás seznámili se změnami, které oni sami implementovali do systému a zjišťovali, co jsme od jimi použité verze implementovali na naší straně. Jejich nejvýraznějším rozšířením je autorizace významných operací podepsanou žádostí v digitální formě připojenou k požadavku registrátora. Estonci také např. plně implementovali IDN a do budoucnosti připravují ještě další omezení do EPP protokolu pro své registrátory. Bohužel to zároveň ukazuje, jak specifické jsou požadavky jednotlivých registrů a jak bude udržení jedné společné báze problematické.

Prakticky ve stejnou dobu jsme se dozvěděli, že v Albánii místní správce domény zveřejnil výběrové řízení na implementaci nového registračního systému pro doménu .al. V definici podmínek výběrového řízení zjevně vycházel z našeho registračního systému, neboť vzápětí se ozvalo několik firem s žádostí o spolupráci nebo s prosbou o školení práce s FREDem. Dost možná, že se tak Albánie brzy stane sedmou zemí používající náš registrační systém.

Jaromír Talíř

Nasazení registračního systému FRED v roce 2010

Nový rok 2011 se už sice rozjel naplno, ale přesto tu je ještě prostor na jednu rekapitulační souhrnnou zprávičku, která se týká různých nasazení našeho registračního sytému FRED v průběhu minulého roku.  O nasazení na Faerských ostrovech jsem již informoval v dřívějším článku. Kromě domény .fo si ale FRED loni do popisu práce přibral ještě řízení chodu dalších dvou národních domén. Jsou to domény .cr v středoamerické Kostarice a také .ee pobaltského Estonska. Zejména nasazení v Estonsku (pochází odtud Skype a první elektronické volby) se dá jednoznačně považovat za úspěch.

Estonci víceméně převzali FRED tak jak je, ale přidali k němu několik pro ně podstatných rozšíření. Tou největší změnou je rozšíření parametrů některých operací EPP protokolu. V rámci operací týkajících se registrace domény, změny držitele, zrušení domény a opravy údajů kontaktu musí registrátor přidat elektronický dokument obsahující žádost podepsanou držitelem nebo administračním kontaktem.  Estonskou národní doménu spravuje společnost Eesti Internet. V současné době mají přes 50 000 zaregistrovaných domén a 38 akreditovaných registrátorů. Jejich plány se nyní orientují na rozjetí IDN a tedy zavedení speciálních znaků õ, ä, ö, ü, š a ž v doménových jménech.

S kostarickým registrem jsme byli v kontaktu již poměrně dlouhou dobu a tak jsme jejich přechod do produkce v druhé polovině loňského roku málem propásli. Jejich řešení ale ukazuje, jakou flexibilitu modulární systém FRED nabízí. Správci domény .cr použili náš registr jako interní systém, který obalili vlastním webovým rozhraním. Toto webové rozhraní umožňuje rozšířené funkce jako schvalování předregistrovaných domén a teprve po schválení se doména EPP rozhraním dostane do FREDa. Toto je možné, jelikož jsou zároveň registr i registrátor. V Kostarice tímto způsobem spravují kromě domény .cr také sedm poddomén třetí úrovně (co.cr, or.cr, fi.cr, ac.cr, go.cr, ed.cr, sa.cr). Celkem mají v registru kolem 13 000 domén.

V produkčním provozu je tedy nyní FRED již v pěti zemích světa. V Angole, Tanzánii, Faerských ostrovech, Kostarice a Estonsku. V Albánii asi stále ještě nezlomili nutnou administrativní liberalizaci celého registračního procesu. Podle různých zdrojů se snad o nasazení zajímají ve Rwandě a Kongu. Ale jak říká klasik: „nemusí pršet, jen když kape“.

Jaromír Talíř

FRED se zabydlel na Faerských ostrovech

Náš registrační systém FRED, který jsme pro naší doménu spustili v roce 2007, se dočkal dalšího nasazení. Nejnověji jej využívá národní registr na Faerských ostrovech – po České republice jde o druhou evropskou zemi, která se rozhodla na FRED přejít.

V případě této země s pouhými 50 tisíci obyvateli a zhruba třemi tisíci doménami s koncovkou .fo bylo FRED potřeba modifikovat, aby vyhovoval tamější registrační politice. Vzhledem k tomu, že roli registrátorů na sebe přebírá sám správce domény, byl systém doplněn o externí databázi, která slouží k provozu registračního webového rozhraní, umožňuje platby kreditními kartami apod.

Podstatnými změnami prošla také struktura ukládaných kontaktů. Faerský správce národní domény má o něco přísnější podmínky registrace, pokud jde o možnost identifikace držitele domény, proto mezi registrační údaje patří i datum narození a národnost (v případě zahraničních zájemců o doménu je to číslo pasu, sken pasu a národnost). Potřebné kontakty pro registraci tak jsou: Holder (držitel domény), Billing contact (kontakt pro platbu, z původní struktury FREDa nahrazuje Admin) a Technical contact (technický kontakt).

Faerská verze FREDu se musela přizpůsobit také dvěma používaným typům žádostí o registraci. Typ A představují žádosti, které jsou vyřízeny okamžitě, přičemž žadatel musí doložit, že má na danou doménu právo (například kopií z registru značek). Typ B jsou žádosti, které mají 30denní lhůtu na vyřízení, během níž se o doménu mohou přihlásit i další subjekty, které by k jejímu držení mohli mít právo. Během této lhůty jsou žádosti spravovány v externí databázi, po jejím uplynutí se doménové jméno uloží v databázi FREDu.

Pevně věříme, že tato evropská vlaštovka nezůstane dlouho sama, a že se k ní časem přidají další doménové registry starého kontinentu.

Jaromír Talíř

FRED v zemi orlů

Albánci svoji zemi ve svém jazyce nazývají Shqipëria, což znamená „země orlů“. Svůj původ odvozují od velkého národa Ilyrů z období římské říše a rozhodně to v historii neměli lehké. Po dlouhém období pod nadvládou Osmanské říše následovaném dvěma válkami museli při stanovování hranic států sledovat, jak si okolní země rozebraly velká území obývaná převážně Albánci, která oni sami považovali za historickou součást Albánie. Díky tomu tak oficiálně v Albánii žije asi 3.7 milionu Albánců a jenom v okolních státech Řecku, Makedonii a Srbsku (s Kosovem) dalších skoro 6 milionů.

Zhruba v polovině loňského roku se s námi Albánci spojili a požádali nás o pomoc s nasazením našeho registru FRED do jejich systému správy domény. Dohodli jsme se s nimi, že u nich v září 2009 uspořádáme jednotýdenní školení vlastností a provozu systému spolu s jeho nasazením na servery přímo v sídle jejich doménového registru v Tiraně s tím, že oni uhradí související cestovní náklady.

Doména .al má také zajímavou historii. Nejprve patřila americkému státu Alabama a do Albánie se přesunula částečně přes Itálii, kde dlouhou dobu sídlila správa primárního nameserveru. V Albánii byla správa domény .al dána do agendy státnímu Úřadu pro poštovní a elektronickou komunikaci (AKEP), což je obdoba našeho ČTÚ (má také na starost celou oblast telekomunikací). AKEP působí jako registr a zároveň jediný registrátor. Dlouho byla také doména .al dostupná jen pro firmy a  teprve v první polovině roku 2008 došlo k liberalizaci a k zajištění plné dostupnosti i pro fyzické osoby (ale jen rezidenty). Aktuální cena registrace je 75 $ na dva roky, tedy v přepočtu kolem 700 Kč/rok. Nejedná se vlastně o jednu doménu, podobně jako na mnoha jiných registrech spravuje AKEP také com.al, net.al, org.al, gov.al, edu.al a mil.al. Celkově je ale doména .al poměrně malá – obsahuje dohromady asi 2 000 domén. Z administrativního pohledu je proces registrace poměrně náročný. Je třeba vyplnit papírový formulář, který je nutné odeslat e-mailem nebo odnést osobně na úřad. Tam proběhne kontrola s tím, že každou registraci musí nakonec podepsat sám ředitel úřadu. Po schválení a zaplacení je doména zavedena do excelového souboru a ručně přidána do zónového souboru.

Plán kolegů z Albánie je přímočarý – nejprve zavést registrační systém a po nějakém čase přejít na systém několika registrátorů. Pro první krok si, k naší radosti, vybrali právě FREDa. Instalace byla jednoduchá, servery již měli připravené a jelikož používají podobně jako my Ubuntu, bylo možné využít našich archivů s balíčky. Podařilo se rozběhnout všechna rozhraní a generování zónového souboru. Co zbylo je migrace starých dat do FREDa. Toto je obvykle nejnáročnější pasáž celého projektu a nese si s sebou spoustu drobných zádrhelů jako např. vyčištění primárních dat nebo jejich struktura pro případné automatické zpracování. Podle posledních zpráv na tom stále pracují. Pevně věřím, že se jim to povede a Albánie se tak stane po Angole a Tanzánii třetí zemí mimo ČR, kde FRED zapustí svoje kořeny.

Jaromír Talíř

Švédské „vypnutí“ internetu

Před třemi týdny se našim kolegům ze švédského doménového registru přihodilo to, co bych bez nadsázky nazval noční můrou doménových správců – vystavení poškozeného zónového souboru.  Tento soubor je klíčovým prvkem  pro fungování systému doménových jmen DNS. Jsou v něm uložené všechny domény druhé úrovně pod doménou „.se“ spolu s odkazy kam směrovat dotazy na tyto domény. Zmiňovaná chyba tak způsobila, že odhadem minimálně na hodinu přestaly být dosažitelné všechny adresy s koncovkou „.se“. Pojďme si postupně projít co se vlastně stalo a zejména jakým způsobem je provoz našeho vlastního registru zabezpečen proti tomu aby se něco podobného přihodilo i nám.

Správci švédské domény .se si v našem oboru drží dlouhodobě poměrně vysoké renomé. Jako první zavedli DNSSEC a na odborných konferencích často vystupují s novinkami, které implementovali do svých systémů. V pondělí 12. října měli naplánovanou rutinní odstávku systému spojenou s nasazením nové verze.  Přestože, podle zveřejněných informací, i jejich vývojový cyklus obsahuje sadu testů, které musí nová verze splňovat, ze zatím nezjištěných příčin prošel přes tuto fázi kód, který obsahoval chybu. Ta spočívala v chybějící tečce na konci doménových jmen ve vytvořeném zónovém souboru – místo „.se.“ zde bylo uvedeno pouze „.se“. Nameserver načítající tento zónový soubor tím pádem pokládal všechna doménová jména jako relativní a připojil ke každému ještě jednou „.se.“.  Takto poškozený zónový soubor se začal propagovat ve 21:39.  Ve 21:50 monitorovací systémy začali hlásit, že v publikované zóně je chyba.  Administrátoři na to zareagovali tak, že vzali poslední správně vytvořený zónový soubor a po zvýšení sériového čísla ho ve 22:35 publikovali. Vzhledem k tomu, že celá zóna .se je podepsaná pomocí DNSSEC a že sériové číslo je součástí SOA záznamu, došlo jeho změnou k invalidaci podpisu tohoto záznamu a pro DNSSEC validující resolvery tedy byla tato zóna stále nedostupná. Tento krok ale zabezpečil dostupnost domény pro většinu uživatelů. Finální, nově podepsaná zóna byla publikována v 0:35. Ponechme nyní stranou Švédy a podívejme se jakým způsobem se podobnému nedopatření snažíme vyvarovat my. V zásadě se jedná o dva doplňující se procesy a to testování nových verzí před nasazením a monitoring produkčního prostředí.

Již v průběhu vývoje programátoři používají širokou sadu automatizovaných testů, s jejichž pomocí kontrolují zda nové změny nezanesly chybu do dříve fungujících částí systému. Po dokončení všech kontrol provedou vývojáři označení nové verze v systému pro správu verzí SVN a spolu s postupem upgradu předají tuto verzi administrátorům. Ti s pomocí vlastního nástroje zajistí zabalíčkování nových verzí změněných komponent pro všechny platformy na kterých systém provozujeme. Kompletní konfigurace systému včetně verzí balíčků je uchovávána v centrálním repositáři a pomocí nástroje Puppet jsou veškeré změny distribuovány na patřičná místa. Abychom zajistili bezproblémový upgrade, vytvořili jsme pomocí technologie virtualizace KVM kompletní kopii produkčního prostředí jedné lokality, čítající v tuto chvíli pět propojených serverů. Administrátoři zanesou postup upgradu do Puppetu a s jeho pomocí tento postup aplikují na testovací lokalitě. Poté spolu s vývojáři otestují výsledek buď manuálně nebo opět sadou automatizovaných testů. Teprve pokud nenastane žádný problém, je možné novou verzi pomocí otestovaného postupu nasadit na skutečné produkční prostředí.

Běžící systém je monitorován obrovskou sadou periodických testů, které zkoumají všechny možné aspekty jeho chování od stavu síťových zařízení, přes různé zkoušení registrací na registrátorském rozhraní až po testy zda se odesílají správně faktury. Všechny tyto kontroly jsou implementovány jako moduly do monitorovacího nástroje Nagios.  Výstupy těchto kontrol jsou klasifikovány podle důležitosti a reportovány pomocí e-mailů nebo SMS zpráv administrátorům. Celý systém je podporován vizuální a hlasovou signalizací umístěnou v prostorách našeho klienského centra. Operátoři pracující v tomto prostoru 24 hodin denně a 7 dní v týdnu neprodleně administrátorům volají pokud signalizace hlásí nějaký problém.  Vraťme se ale k publikování zónového souboru. K tomu dochází automaticky jednou za půl hodiny a i tento proces obsahuje několik kontrol. Vedle kontroly integrity souboru je hlavní kontrolou test na počet změn v tomto souboru. Pokud počet změn přesáhl určitou hranici je proces zastaven a administrátoři musejí provést ruční kontrolu těchto změn. Pokud kontrola zjistí, že se opravdu jedná jen o velký počet změn v delegacích je zóna publikována a automatický mechanismu obnoven.

Bylo by krásné na tomto místě napsat – nám se nic takového stát nemůže, ale nebyla by to pravda. Všechny systémy jsou nakonec nějakým způsobem závislé na lidech. Jak se zdá, i ve Švédském případě mají podobné procesy, ale pravděpodobně někdo neotestoval to co měl a ještě navíc někdo neposoudil nějakou signalizaci monitoringu jako kritickou a vypnul jí. Tomu je možné předejít pouze výběrem zodpovědných pracovníků a jejich častým školením a tréninkem. Věřím, že v tomto ohledu jsou naši zaměstnanci muži (a ženy) na správném místě.

Jaromír Talíř

Kapacity technologie XML v Praze

Zlí jazykové před deseti lety označovali jazyk XML za pouhé „buzzword“, módní technologii, která nebude mít dlouhé trvání. Ukázalo se, že se hluboce mýlili, a tak v současnosti lze tento jazyk nalézt téměř v každé oblasti světa IT. Ve správě dokumentů jej jako svůj základ přijali dva hlavní hráči, Open Office ve svém formátu OpenDocument i Microsoft Office ve formátu OpenXML. Své pevné místo má XML v oblasti výměny dat, takže je možné s jeho využitím například podat daňové přiznáni online. Z XML kořenů vychází i webové služby, aktuálně velmi vyhledávaná technologie pro propojování aplikací na internetu. Následující seznam obsahuje oblasti, ve kterých XML a související technologie využívá náš registrační sytém FRED:

  • Klíčovým místem systému je EPP, protokol pro komunikaci s registrátory, který je právě na XML založen
  • Formát jednotlivých zpráv protokolu EPP je definován pomocí popisovacího jazyka XML Schema.
  • Pro případné strojové zpracování posíláme registrátorům faktury právě ve formátu XML
  • Pro načtení faktur do software naší účetní firmy transformujeme faktury z našeho XML formátu do XML formátu účetního software pomocí technologie XSLT
  • Pro generování PDF dokumentů systému (faktury, formuláře žádostí a dopisy) používáme formátovací jazyk RML z projektu ReportLab
  • Část dokumentace je uložená v XML formátu DocBook

O víkendu 21. a 22. března se v prostorách Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy na Malostranském náměstí uskutečnil již čtvrtý ročník konference XMLPrague. Do Prahy přijely kapacity, které se v rámci standardizační organizace W3C podílejí na vytváření výše uvedených technologií. Mezi přednášejícími byla zvučná jména jako Michael Kay (pracuje na vývoji XSLT), Makoto Murata (autor jazyka RelaxNG pro definování formátů dokumentů) nebo Norman Walsh (podílí se na rozšiřování formátu DocBook). Tématem přednášek byly mimo jiné nové verze některých z těchto technologií jako XML Schema 1.1 a EXSLT 2.0 nebo například doporučené postupy (unit testy, profiling, coverage…) a nástroje (<oxygen/>) pro vývojáře při testování a ladění práce s XML dokumenty. Hodně prostoru bylo věnováno i nedávno standardizovanému jazyku XProc pro vytváření pravidel (pipeline), podle kterých vstupní XML dokumenty procházejí celou řadou propojených transformací nebo filtrů a odpadá tak nutnost programovat klasickým způsobem práci s těmito dokumenty – vše je uloženo v jednom předpisu, který je (jak jinak) napsán v XML.

Prezentace byly streamované do internetu a s největší pravděpodobností se objeví na konferenčních stránkách, takže ani ti, kdo se nedostavili, nepřijdou zkrátka. Možná trochu zarážející je, s jakou malou odezvou se konference setkala mezi našinci. Podle mého skromného odhadu z asi 120-členného osazenstva bylo kolem 80 % cizinců. V každém případě patří dík organizátorům, že se jim podařilo vybudovat tradici, jejíž aktéry jsou tyto světoznámé osobnosti.

Jaromír Talíř

Linux Meeting 2008 v Ústí nad Labem

Ve čtvrtek 11. 12. 2008 se v Ústí nad Labem konal již čtvrtý ročník konference Linux Meeting. Byl jsem pozván, abych v její dopolední části zaměřené na začátečníky prezentoval, jakým způsobem funguje systém DNS, jakou roli v něm hraje naše sdružení CZ.NIC a jakou roli v našem sdružení hraje open source software. Vzhledem k tomu, že naše „vlajková loď“, registrační systém FRED, byl vydán jako open source a že Linux je primární operační systém pro naše servery, má naše sdružení k tématu konference velice blízko.  Podrobný popis celého dne zaznamenal šéfredaktor Root.cz Petr Krčmář ve svém článku, proto případné zájemce odkazuji tam. Co ve svém článku Petr Krčmář nezmiňuje je, že on sám měl jednu zajímavou prezentaci na závěr dopolední části. V ní zdůraznil, že: „Open source neznamená zadarmo“,  jak si množná mnozí myslí, neboť v ceně jakéhokoliv řešení je třeba počítat např. s placením odborníků na instalaci, údržbu, školení uživatelů, apod. Vlastní cena software je minoritní záležitostí.  Svá slova pak podpořil statistickými údaji hlavních důvodů firem pro využití Linuxu nebo open source produktů obecně. Jak se dalo předpokládat, na prvním místě se objevovaly charakteristiky jako bezpečnost, důvěra nebo stabilita  mnohem více než cena. V následné diskuzi na ožehavé téma, jakou má budoucnost nasazení open source ve státní správě nebo samosprávě, projevili všichni zúčastnění značnou skepsi, zvlášť po poslední kauze z Ostravy.

Zajímavá debata pokračovala i na obědě. Vzhledem k tom, že mezi přítomnými bylo několik zástupců linuxových internetových portálů přišlo na přetřes téma budoucnosti papírových periodik. Právě v poslední době mizí papírové verze technických periodik jedna za druhou. Internetové zpravodajství pomalu ale jistě  přebírá otěže a pomáhá tomu rozvoj mobilních zařízeních, která umožňují zprostředkovat informace kdekoliv se nacházíte. Tento trend potvrzuje i historka jednoho z diskutujících. Tomu ji popisoval jeho známý, který nedávno absolvoval jakousi společenskou událost v Průmyslovém paláci a přitom si na svém mobilním zařízení pročítal zpravodajství. Jeho pozornost upoutala na první pohled legrační zpráva o tom, že Průmyslový palác hoří. Trvalo ještě asi deset minut, než byla jejich akce ukončena a všichni byli evakuováni :).

Prezentace pokračovaly i odpoledne, tentokrát ale tématy více zaměřenými na odborníky. Všechny prezentace by měly být v dohledné době k dispozici na stránkách konference. O kompletní audio/video záznam z celého dne se staralo AVC, které jej po jeho zpracování také zveřejní na svém webu. Je třeba pochválit organizátory za zajímavý výběr témat a také za to, že se jim daří tento typ konference úspěšně pořádat i v mimopražské lokalitě.  Ne nadarmo se zato ústecký LinuxMeeting již několikrát umístil na předních místech v hodnocení soutěže Czech Open Source.

Jaromír Talíř

Správce domény v Tanzánii: Češi jsou znamí pro dvě veci – fotbal a FRED

Na začátku října jsme oslavili jeden rok od nasazení nového registračního systému pro správu domény .cz. Krátce po tomto nasazení jsme celý náš systém s názvem FRED zveřejnili jako open source projekt a dali ho tak zdarma k dispozici dalším potenciálním zájemcům. Netrvalo dlouho a začali se ozývat zástupci zemí, ve kterých se teprve formují sdružení typu CZ.NIC a ve kterých by rádi přešli od ruční správy domény k nějakému automatizovanému systému. Těch zemí je skutečně hodně a nejvíc jich pochází z afrického kontinentu. První, kdo ukázal, že to z nasazením FREDa myslí vážně, byla Angola. Zhruba před 3/4 rokem přijela delegace tvořená francouzským manažerem a dvěma polskými programátory a nechala si náš systém podrobně popsat. Tito lidé poté usilovně pracovali a na letošní konferenci organizace ICANN v Paříží oznámili vstup do testovací fáze projektu. Podle posledních informací by snad již během příštích pár týdnů měli přejít do produkčního provozu.

Další zemí, která se rozhodla využít možnosti volné dostupnosti celého systému, byla Tanzánie. Zde začal zájem o FREDa v mailové konferenci a vyústil v pozvání k návštěvě, na které bychom jim přímo u nich pomohli s instalací systému, jeho konfigurací pro jejich podmínky a školením pro provoz a údržbu. Slovo dalo slovo a v neděli 19. října pozdě večer jsme si mohli na letišti v Dar es Salaamu potřást rukou s panem Abibu Ntahigyie, manažerem místního tzNICu; tzNIC je organizace trochu podobná té naší a má v zásadě dva členy – místního regulátora a asociaci místních poskytovatelů internetového připojení. Oba tito členové jmenují polovinu z osmičlenného představenstva, které vybírá hlavního manažera. V tuto chvíli tzNIC zaměstnává kromě manažera pouze další tři lidi – technika, účetní a sekretářku. Organizace byla založena v roce 2006, ale teprve v tomto roce se věci začaly hýbat kupředu.

Podobně jako řada jiných zemí v Africe, spravuje Tanzánie svojí doménu britským způsobem. Vytvořili zde šest domén druhé úrovně reprezentující různé skupiny držitelů. Jsou to ne.tz (síťová infrastruktura), or.tz (neziskové organizace), co.tz (komerční firmy), ac.tz (akademická oblast), go.tz (vláda) a mil.tz (armáda). Koncovým držitelům je dovoleno registrovat až domény třetí úrovně v některé z těchto domén. Vlastní správa hlavní domény .tz, podobně jako je tomu i u více domén v Africe, je v tuto chvíli v rukách známe postavičky světového internetu, Američana Randy Bushe. TzNIC samozřejmě usiluje o nastartování procesu „redelegace“ domény .tz do vlastních rukou. Tento proces, který řídí nejvyšší doménová autorita, organizace ICANN, bude ale ještě dlouhodobou záležitostí. Z výše uvedené struktury je ale zřejmé, že to není až tak důležité. Všechny vlastní registrace se řeší o úroveň níže, o tyto domény se starají místní zástupci. Tři z šesti zmíněných domén spravuje místní univerzita a tři jistá soukromá osoba. Oba dva fungují jako registrátoři pro veřejnost, jsou zastoupeni v tzNICu a souhlasí s předáním jejich domén na bedra tzNICu. Celkem je v tuto chvíli zaregistrováno zhruba 5000 domén.

Následující dny jsme tedy strávili v kancelářích tzNICu. Postupně jsem jim vysvětlil všechny vlastnosti našeho systému, popsal procesy, které u nás v rámci správy domény provádíme, nainstaloval systém a nakonfiguroval ho pro jejich účely, ukázal další možnosti přizpůsobení, které mohou a nemusí využít a navrhl jim mechanismus, jak zmigrovat stávající data do nového systému. Přestože systém běží a je přípraven, kolegy z Tanzánie čeká ještě nelehká cesta k plnému spuštění. Z technického hlediska je nutné, aby se vypořádali s ne příliš kvalitní konektivitou a častými výpadky elektřiny. Toto budou podle jejich slov řešit přestěhováním do jiné části města. Vedle toho je třeba podniknout mnoho dalších kroků. Je třeba vydefinovat pravidla registrace ve shodě se všemi zainteresovanými subjekty, stanovit cenu a samozřejmě marketingově podpořit poptávku po doménách. V každém případě se zdá, že by se jim toto vše mohlo v blízké budoucnosti podařit.

Jaromír Talíř

Prague PostgreSQL Developers Day

Mezi první a druhou volbou českého prezidenta se na FEL ČVUT uskutečnil první ročník konference věnované vývojářům pracujícím s open source databázovým systémem PostgreSQL. Konferenci pořádal server Databázový svět ve spolupráci se společností SUN a sdružením CZ.NIC.

Program konference nabídl mnoho cenných informací, jako jsou například novinky v právě vydané verzi 8.3 nebo  plánované funkce a detaily některých pokročilých vlastností systému. Hlavní „hvězdou“ konference byl člen úzkého jádra vývojářů databáze Peter Eisentraut. Ten ve dvou přednáškách nejprve shrnul všechna vylepšení nové verze a posléze detailně rozebral jednu z nich a to podporu práce s XML dokumenty. Kromě dalších zajímavých vystoupení, která se týkala uložených procedur, kontroly integrity dat, postupu při zpracování dotazu a portování PostgreSQL na operační systém Solaris, mě zaujala přednáška o podpoře fultextového vyhledávání. Tuto vlastnost bychom výhledově rádi zabudovali jak do registračního systému, tak do redakčního systému, na kterém běží naše weby. Všechny přednášky byly snímané a jsou (nebo budou) k dispozici na stránkách AVC.

Kromě zmíněných přednášek byla, jak už na konferencích bývá, zajímavá i diskuze mezi samotnými účastníky. Z nich bych vybral například debatu o tom, zda je budoucnost spíše v třívrstvé architektuře (klient, aplikační server, databázový server) nebo v dvouvrstvé architektuře (klient, databázový server). Na neformálním „zakončení“ v blízkém restauračním zařízení U medvídků pak byla možnost poznat některé ze zainteresovaných blíže, než umožňuje akademická půda. Věřím, že zůstaneme s komunitou kolem PostgreSQL v kontaktu i nadále a že to bude ku prospěchu fungování správy domén v České republice.

Jaromír Talíř