Všechno nejlepší!

Už to na tomto blogu několikrát zaznělo, sdružení CZ.NIC sfouklo na dortu patnáctou svíčku, což je u člověka věk, při kterém mu stát dá tolik důvěry, že může požádat o povolení řídit pomalé jednostopé motorové vozidlo. O své vzpomínky na toto období dospívání se již s Vám podělili dva služebně nejstarší zaměstnanci sdružení, Zuzana a Martin. A protože třetí v pořadí jsem již já, dovolte i mně přispět svou vzpomínkou.

Do sdružení jsem vstoupil na konci roku 2003, když jsem se se skupinou podobně smýšlejících lidí snažil otočit kormidlo těžkopádně plující lodě. CZ.NIC v té době rozhodně neměl dobré jméno. Cena domény byla poměrně vysoká, pravidla a nastavení registračního systému příliš nepřipomínala 21. století a mnoho lidí mělo v živé paměti rozporuplně přijímanou migraci na decentralizovaný systém. Sdružení mělo jen minimum zaměstnanců a drtivá většina všech jeho činností, včetně těch klíčových, byla outsourcována. Komentáře tehdejších diskutujících pod články o české doméně by bylo možné v televizi předčítat jedině až po dvaadvacáté hodině. Tedy nic moc okamžik jít s kůží na trh a nabídnout jen další změny a následně ještě jednu migraci. Ani onen pokus o změnu nevypadal ze začátku kdo ví jak. Celkem dlouho trvalo, než došlo k obměně většiny členů představenstva a padlo finální rozhodnutí vyvinout vlastní registrační systém.

Nicméně povedlo se a v roce 2005 již mělo sdružení úplně nové vedení, stanovy, dokonce i v přípravě nové logo, nové podmínky vstupu a začalo nabírat zaměstnance, kteří měli za úkol na zelené louce vyvinout úplně nový a pružnější systém a zcela změnit tvář sdružení. Na svém seznamu neodkladných úkolů jsem měl vyřešit vztah mezi sdružením a státem a po odškrtnutí tohoto políčka byl nejvýše nový registrační systém. Pojmenovali jsme jej FRED a on rostl velmi rychle. Poprvé se v plné kráse a síle mohl ukázat v září 2006, kdy jsme jej nasadili na správu ENUMové domény 0.2.4.e164.arpa. To byl poměrně klíčový milník celého procesu, protože v té chvíli přestal být FRED jen projektem programátorů, ale od této chvíle bylo všechno „doopravdy“. Veškeré změny se musely pečlivě testovat, provádět pouze v odstávkových časech, získávali jsme cenné zkušenosti s provozem.

Ty jsme nejvíce zúročili o rok později, přesně v období 28. až 30. září 2007. V tomto období byl zastaven provoz starého registračního systému a veškerá data byla migrována do FREDa. Bylo to pro mne tehdy úžasné období. Na jednu stranu jsme byli pochopitelně všichni neuvěřitelně nervózní, jestli jsme v našem migračním scénáři, který měl stovky položek někde přeci jenom neudělali chybu, ale na druhou stranu to bylo završení téměř čtyřletého úsilí mnoha lidí. Nervozita byla celkem pochopitelná, neměli jsme v podstatě záložní variantu, sice existovala možnost požádat tehdejšího provozovatele o prodloužení běhu outsourcovaného systému, ale je jasné, že takový krok by měl zcela devastující účinek na pověst sdružení a nás, kteří jsme migraci prováděli. Samotná migrace proběhla až nečekaně hladce s dvaatřiceti hodinovou rezervou a tak jsme těch 32 hodin nervózně čekali na start nového systému, který byl naplánován na 1. říjen, na 10:00. Okamžik nastal, FRED najel a tři vteřiny po startu se začaly registrovat první domény. Skvělá zpráva, ale přesto jsme objevili jednu malou chybičku. Nový systém chránil WHOIS výpisy pomocí Captcha. Takže každý, kdo si chtěl vypsat na webu nějaké informace o doménách, musel přepsat do znaků obrázek. Ačkoliv byl celý systém mnohokrát testován jedné drobné věci jsme si nevšimli. Ano tušíte správně. Zátěžové testy obvykle provádějí automaty. Ty nedokáží přepisovat Captcha obrázky a proto byla tato částečka systému při testech deaktivována. A právě v ní byla chyba, která se za celou dobu neprojevila u ENUMu, protože ten nikdy nebyl vystaven zátěži uživatelů lačných po informacích. Špatné ukládání dočasných dat způsobilo, že při současných přístupech více uživatelů přestal WHOIS fungovat. V ten okamžik nastalo v místnosti, odkud jsme spouštění řídili, hrobové ticho. Nebylo hned zřejmé, že chybička je pouze u WHOIS a že systém jinak bez problémů funguje. Všichni jsme měli velký strach, že jde o něco vážného. Já sám jsem si z toho okamžiku odnesl pár šedivých vlasů, což je při hustotě mé kštice poměrně vidět. Nejvíce duchapřítomnosti ukázal kolega Surý, který hned popadl klávesnici a zhruba do tří minut provedl tu spásnou změnu kódu, která vše vyřešila. Od té doby si dobře pamatuji, že čas je relativní, málo kdy později mi pak přišly tři minuty tak strašně dlouhé. Nicméně to už bylo vše. Systém naběhl, o žádnou doménu jsme nepřišli a tak trochu se začala psát nová epocha sdružení. Cena domény dramaticky poklesla, pravidla registrace a související podmínky se značně zjednodušily, vstoupilo mnoho nových členů, sdružení se přestalo zabývat především samo sebou a nasměrovalo velké množství energie do projektů pro lokální internetovou komunitu. Jen soupis těchto všech projektů by zabral na tomto blogu mnoho místa a pokud se podíváte na některé starší příspěvky, jistě si obrázek uděláte. Velmi dobrým průvodcem může být i strategie sdružení na nejbližší čtyři roky. Změnu vnímaní sdružení nejvíce vystihují již zmíněné příspěvky pod články, které se nás týkají. Netvrdím, že jsou to ze 100 % výkřiky nadšení, ale poměr kritických poznámek se dramaticky zmenšil a pokud už se objeví nějaká kritika, je poměrně vstřícná.

Co dodat na závěr? CZ.NIC pomalu opouští své dětské období, už má poměrně jasno o své budoucnosti a ukázalo, že internetová samospráva může fungovat, a to kvalitně a stabilně. Připojuji se k zástupu gratulantů a přeji vše nejlepší, a hlavně zdraví! Zdraví české doméně! A svobodnému Internetu!

Ondřej Filip

ITAR končí

V půlce července byla podepsána kořenová zóna a krátce na to jsem si posteskl, že DS záznamy některých domén zůstaly v ITARu a některé se přesunuly do kořenové zóny. Dnes už je situace úplně jiná. ITAR je už téměř prázdný a naopak kořenová zóna se nám utěšeně plní. Snad proto ve čtvrtek IANA oznámila, že ukončuje provoz ITARu. Dle tohoto oznámení budou na konci listopadu vymazány z ITARu všechny záznamy a na začátku příštího roku bude provoz celého adresáře ukončen. Zatím nebylo vydáno žádné podobné prohlášení u dalšího podobného systému, tedy DLV.

Jaké záznamy vlastně ITAR v současnosti ještě obsahuje? Jsou v něm DS záznamy následujících domén: .arpa, .bg, .br, .gov, .nu, .pr, .th, a .tm. Překvapivé je, že DS první jmenované, tedy .arpa, neni v kořenové zóně. Je to poměrně škoda. Tato doména je využívána i třeba pro reverzní DNS zóny či ENUM. Snad se tedy rychle podaří i tuto doménu zmigrovat. Každopádně kořenová zóna v současné chvíli obsahuje 294 domén a podepsaných je z toho 46.

Pokud tedy používáte ITAR, připravte se na jeho vypnutí a buďte bez obav, kořenová zóna vám bude stačit…

Ondřej Filip

ENUM v PhNUM

Podobně jako u každé nové technologie i u ENUM zájem po počáteční vlně zvědavosti poněkud ochladl. Takové ochladnutí je ještě markantnější u technologií (jako ENUM), které nejsou samy o sobě produktem, ale jsou součástí většího balíčku jiného produktu nebo také  služby (v tomto případě VoIP).

Zajímavým příkladem takovéto větší služby je služba PhNUM od společnosti Instra Corporation. Ta umožňuje na jediné „globální“ telefonní číslo přesměrovat hovory z libovolného počtu čísel.

Již nyní je služba dostupná ve 30 zemích světa a přes 3 400 městech (ano, telekomunikační odvětví je stále svázáno spoustou omezení vzniklých v dávné době minulého tisíciletí, stále se musíme potýkat s geografickými telefonními čísly), což de facto znamená konec mezinárodních hovorů, protože v těchto všech zemích voláte lokálně a druzí volají lokálně vám.

Zda bude PhNUM znamenat pro ENUM tolik potřebný impuls pro další a další implementace ukáže pouze čas. Více o službě včetně technických detailů naleznete v prezentaci Carstena Schiefnera z nedávného ENUM Day 3.

PT

Česká republika je ve světové špičce… ovšem co se týká výše ceny mobilního volání

Minulý týden byl naposledy aktualizován report OECD týkající se cen za mobilní volání. Sledovány jsou poplatky za mobilní volání, SMS a MMS zprávy. To vše je nakombinováno do tří typických situací – málo, středně a hodně volající uživatele. Ve dvou případech skončila Česká Republika jako 3. a jednou jako 4. nejdražší na světě. Překvapuje to jestě někoho?

Jak praví ekonomická teorie, cena na trhu je taková, jakou jsou ochotni spotřebitelé platit. A tedy nestežujme si jen na operátory samotné a začněme u sebe. Jak na to? Třeba voláním přes internet z mobilu.

PT

Dáme se brzy nejlevnější cestou?

Kolegové z registru domén ve Velké Británii nedávno vyvinuli a vypustili aplikaci Enumdroid pro telefony s operačním systémem Android. Enumdroid při každém vytočení čísla pošle dotaz do DNS na ENUM záznamy a pokud nějaké najde (což bohužel není zrovna častý případ), zobrazí možnosti jak volat přes internet. Uživatel si potom může vybrat cestu, kterou chce zvolit.

Enumdroid je velmi pěknou ukázkou a „propagací“ ENUM, ale je to zároveň i první krůček i k něčemu mnohem zajímavějšímu – ke směrování nejlevnější cestou (tzv. least cost routing). To by znamenalo, že telefon dokáže podle přednastavených pravidel vyhodnotit, která cesta je v daném okamžiku nejlevnější a rovnou touto cestou bude směrovat hovor. Představte si např. takováto pravidla:“Pokud je přihlášeno k WiFi a číslo je v ENUM, volej vždy přes internet.“, „Pokud je přihlášeno k WiFi , číslo není v ENUM a je to pevná linka, volej pomocí VoIP operátora“ a „Pokud není v dosahu WiFi a číslo je mobilní, volej přes GSM.“.

Soubor takovýchto pravidel by si mohl nadefinovat uživatel sám, ale pravděpodobněji by jej dostal přímo od některého z operátorů. Navíc pokud by taková aplikace uměla pracovat třeba s tím, že by počítala provolané minuty a dokázala tedy využívat volné minuty v rámci tarifů mobilních operátorů, dostali bychom se ještě dále na zcela jinou úroveň té nejlevnější cesty. Každopádně pokud by se toho někdo chtěl ujmout, zdrojový kód Enumdroid je k dispozici.

PT

ENUM se (přece jen) šíří světem

Přestože někteří škarohlídové zvěstují veřejnému ENUM temnou budoucnost, opak je pravdou. Přibývají další země, kde je veřejný ENUM v plném provozu; teď jako poslední ohlásila zavedení ENUM Velká Británie. Už bych se asi opakoval po sté (i když opakování je matka moudrosti, tady to moc nepomůže), kdybych znovu říkal, že problém ENUM je v tom, že o něm stále většina lidí neví. Každá další země, která ENUM zavedla, je tak z tohoto pohledu dobrá v tom, že vygeneruje nové uživatele, více možností volání pomocí ENUM pro všechny stávající uživatele, větší publicitu, atd. Seznam zemí s delegovanou doménou je dlouhý a obsahuje delegace z dávné i nedávné doby. Kdo bude další?

PT

Kde je jádro VoIP pudla?

Jiří Hlavenka komentuje ve svém včerejěím článku situaci na trhu IP telefonie a dodává, že možná právě letos díky aktivitám, které už proběhly nebo jsou v plánu („nahé“ ADSL bez paušálu za telefon, dostupnost mobilních přístrojů s VoIP a snížení propojovacích poplatků za volání do mobilních sítí), bude IP telefonie úspěšnější a dočká se většího zájmu uživatelů. Všechny výše uvedené akce určitě rozjezd VoIP podpoří – s tím nelze než souhlasit. Problematické je ovšem zdůvodnění, proč za poslední léta slovy autora „obor upadl poněkud do letargie – nejenom, že se o VoIP skoro přestalo psát a mluvit, ale příliš se nezvyšuje ani zájem uživatelů.

Vinu není možné svalovat jen na to, že bylo ADSL vázáno s telefonem, že lidé raději používají mobilní přístroje, vysoké poplatky či „FUD“ šířený díky obrovským marketingovým rozpočtům velkých operátorů. Už i autor naznačuje, že dobrý produkt lze prosadit i jinak než masivní marketingovou komunikací. Každopádně právě marketing vidím jako hlavní důvod prozatímního neúspěchu VoIP operátorů. Marketing totiž není jen komunikace, ale připomeňme si další složky jeho mixu – produkt, cenu a distribuci. Zdá se vám, že se v těchto dalších parametrech VoIP operátoři nějak odlišili od velkých operátorů?

Snad jedině cenou. Přišli s nějakým inovativním produktem či službou? Zkusili prodávat své služby nějakým zajímavým způsobem? Propagací se velkým operátorům nemohou rovnat, to je jasné. Malý rozdíl v ceně ovšem v hi-tech odvětví, kam telekomunikace patři, rozhodně nestačí. Pracovat s cenou je totiž velmi jednoduché i pro velké hráče. Dokud VoIP operátoři nepřijdou s nějakým zajímavým produktem, jako třeba Skype s geniálně jednoduchým telefonem se spoustou doplňkových služeb. Dokud nebudou své služby nabízet neotřelým způsobem, jako například jeden z norských operátorů, který prodává telefonní kity a kredit pro ně na benzinových stanicích. Jestli jediným rozdílem mezi nimi a velkými operátory bude pár haléřů v ceně minutové sazby za volání do Albánie mimo špičku, potom budou stále živořit na okraji.

PT

Spokojenost s VoIP potvrdil i průzkum mezi návštěvníky ENUM Day 2

Ve středu 17. září se v prostorách pražského Rock Café uskutečnil druhý ročník konference ENUM Day věnovaný jak této mladé technologii, tak IP telefonii vůbec. Každý, kdo přišel, dostal při registraci dotazník s několika otázkami. První z nich se týkala toho, jak návštěvníci využívají VoIP. Téměř 82 % respondentů používá VoIP služby aktivně a jak je vidět z přiloženého grafu, jsou s nimi spokojeni. Ti nespokojení uvedli jako důvody problémy s kodeky a předpojatost možných uživatelů. Zajímavé jistě je, že žádný z dotazovaných nezmínil kvalitu hovoru, na níž upozorňují při odmítání ENUM především velcí a zavedení telekomunikační operátoři.

Další dotazy na účastníky konference byly na zavedení technologie ENUM:

  • téměř 64 % dotázaných uvažuje o možnosti využití ENUM
  • 5 % již ENUM používá
  • rozhodnutá není necelá pětina dotázaných.

Jako hlavní výhodu ENUM uváděli dotazovaní úsporu nákladů za telekomunikační služby. Mezi dalšími benefity této služby byly zmíněny lepší dosažitelnost kolegů, obchodních partnerů nebo zákazníků, image firmy a větší nezávislost telefonního trhu. Zavedením ENUM chtějí dotazovaní podpořit novou technologii, která překonává při svých začátcích očekávané komunikační bariéry.

Anna Filínová

Soudy pokrok nezastaví

Server Mobil.cz přinesl v tomto týdnu informaci, podle které zakázal soud v německém Hamburku prodej aplikace umožňující volat přes internet s pomocí telefonů iPhone. Ve zprávě se také píše, že operátorům klesají zisky za běžné hovory, protože lidé používají pro volání Skype, ICQ či jiné programy, s jimiž je možné volat přes internet, tedy bez minutových poplatků. Pokud se ale na toto tvrzení podíváme zblízka, uvidíme, že situace se má trochu jinak.

Stávající obchodní model telekomunikačních operátorů, založený na účtování minutových poplatků, se pomalu blíží ke svému konci; co nevidět ho vystřídá období paušálních poplatků, obdobně, jako tomu bylo v posledních letech s připojením k internetu. Už dávno nepočítáme přenesené kilobajty a je nám celkem jedno, jaká data proudí naším připojením k internetu. Zda jsou to webové stránky, e-maily, stahování mp3, sledování internetových televizí nebo telefonní hovory. Právě proto je volání přes internet tak zajímavé.

Operátoři se zatím ani moc nesnaží přizpůsobit se novému trendu a proto usilují o to, aby nástup internetové telefonie všemožně blokovali, včetně výše uvedené soudní cesty. Dobrou zprávou pro běžné lidi je ovšem to, že tyto pokusy operátorů jsou pouze bojem s větrnými mlýny. Síla internetu je právě v tom, že dává uživateli možnost dělat si s ním prakticky co chce, a nikdo ho při tom neomezuje. Kdo chce a umí to, může si už dnes zprovoznit volání přes internet bez jakékoliv účasti operátora. Pokud operátoři tento trend nepochopí a nenajdou nové obchodní modely, nahradí je někdo jiný, nejspíše právě z oblasti internetu. Pro klasické operátory tak zbude místo už jen v propadlišti dějin.

PT

Co nového ve světě ENUM?

Odpověď na tuto otázku se dozvíte, když přijdete ve středu 17. září do Rock Café na Národní třídě v Praze. Tady se bude od 10 hodin konat druhý ročník konference věnované technologii ENUM, tedy možnostem a výhodám telefonování po internetu na běžná telefonní čísla.

Program letošního ročníku konference ENUM Day 2 nabízí především přednášky a prezentace o využití této technologie v praxi; představí se zde zástupci firem, kteří tuto technologii úspěšně zavedli a využívají ji. Ve druhém bloku přednášek potom vystoupí hosté ze zahraničí. Z jejich příspěvků se dozvíme, jaké mají oni sami, ale také uživatelé v Anglii a Nizozemí zkušenosti s ENUM. Třetí blok přednášek bude pestrý; u prezentačního notebooku se vystřídají zástupce vysoké školy, výzkumné agentury nebo třeba specialista a konzultant v oblasti telekomunikací.

Loňský ročník ENUM Day byl návštěvnicky poměrně úspěšný. V Galerii Louvre se jich minulý rok v září sešlo více než 120. Po více než dvanácti měsících je tu tak další várka především praktických informací. Věříme, že si své zájemce najde.

Program konference včetně jmen přednášejících a registračního formuláře najdete na adrese http://enum.nic.cz/enumday2/.

Vilém Sládek