Před sedmi lety publikovali zakladatel služby Pachube (dnes Xively) Usman Haque a evangelizátor služby Ed Borden Soupis práv v Internetu věcí. Pachube začalo jako první nabízet v roce 2010 rozhraní pro sběr dat z IoT zařízení formou API – tedy poskytovala službu datového skladu pro IoT svět. A jeho zakladatelé si uvědomovali, že rozhodující je hned z kraje definovat, čí ta data jsou. To vůbec nebyla samozřejmost. Většina služeb to neřeší dodnes, případně vágně definuje, že data jsou uživatele a lze je ze služby dostat ve formátu, jaký služba momentálně nabízí, tedy zpravidla notně agregovaná a často bezcenná nebo obtížně přenositelná.
Jaká mají být uživatelská práva k datům?
1. Lidé vlastní údaje, které oni (nebo jejich „věci“) vytvářejí.
2. Lidé vlastní data, která o nich někdo vytváří.
3. Lidé mají právo na přístup k údajům shromážděným z veřejného prostoru.
4. Lidé mají právo na přístup k datům v plném rozlišení v reálném čase.
5. Lidé mají právo na přístup k datům ve standardním formátu.
6. Lidé mají právo vymazat nebo zálohovat data, která vlastní.
7. Lidé mají právo používat a sdílet svá data, jakkoli chtějí.
8. Lidé mají právo uchovávat své údaje soukromé.
Některé body jsou pochopitelné, jiné jsou dodnes kontroverzní.
V Česku právě začíná příbuzná debata věnovaná GDPR, zákonu a regulaci, který na jednom místě shrnuje a upřesňuje již existující pravidla s nakládání s daty, začasté ignorovaná.
Dnes je zcela běžné, že se o uživateli sbírají baterie dat, aniž by se uživatel dozvěděl něco o tom, k čemu taková data slouží. Naposledy něco takového prasklo na čínskou firmu OnePlus, která ze své upravené verze Androidu v mobilních telefonech sbírala velmi širokou plejádu informací včetně těch, které vedou k identifikaci uživatele. Uživatelé firmě „dávali k něčemu takovému práva“, protože odsouhlasili firemní Zásady ochrany osobních údajů, pravděpodobně ale bez toho, aby je četli a ve spleti odstavců odhalili značně nekonkrétní inkriminované odstavce. Firma se schovala za obvyklou výmluvu: v rámci snahy o debugování sbírala raději více, než méně. A suď ji za to Bůh nebo v jejím případě spíše Strana.
Data mají být pohonem umělé inteligence
Stále neodbytněji se ukazuje, že data jsou cenným pohonem pro umělou inteligenci. Aby se umělá tedy strojová inteligence mohla stát skutečnou inteligencí, potřebuje zdroje, z nichž se naučí, jak být inteligentní, a prožene stotisíc let lidského vývoje za pár let strojového času. Jenže k tomu potřebuje právě naše data – vzory lidského jednání a rozhodování, z nichž může vyjít, a z nichž samozřejmě zrychleným či dokonce chybným vývojem může dojít k něčemu úplně jinému. Ale to už je jiná kapitola.
Ve světě se zvětšuje tenze mezi těmi, kdo data považují za soukromé vlastnictví, o němž si v duchu Haque-Bordenova Soupisu rozhoduje uživatel, a mezi těmi, kdo považují jejich volný pohyb a zejména možnost komerčního využití za základ budoucího rozvoje lidské civilizace.
Právě tato data se přetavují v umělointeligenční algoritmy budoucích strojových supermozků a za tato data není náhrada. Což je také důvod, proč velké firmy tlačící rozvoj umělé inteligence zároveň s tím tlačí „datovou svobodu“. Asi nejviditelnějším příkladem je Facebook, jemuž se podařilo z lidských niterných prožitků a osobních pocitů udělat fenomén sdílení, přičemž jeho uživatelé si neuvědomují, k čemu vlastně tato data slouží.
Rozhodnutí by mělo být na uživateli
Netroufáme si v týmu Turrisu rozsuzovat, který z přístupů je platný. Zda je budoucností lidstva zachování soukromí a vláda nad vlastními daty nebo naopak jejich sdílení. To si musí každý uživatel zvážit a rozhodnout sám. Routery Turris se snaží dávat nástroje pro obě varianty rozhodnutí.
Novinkou v routerech Turris je širší podpora nástroje Suricata, který umožňuje sledovat, co uživatelé sítě dělají a zda například neporušují nějaká firemní pravidla o sdílení údajů. Nebo – a to je také časté – zda ve vnitřní síti nešmíruje nějaký program, který se údaje snaží zcizit. Nástroj PaKon (ze slov Parental Control) je zatím v testovacím provozu v nově vyšlé verzi Turris OS 3.9 (umožňuje sledovat internetový provoz v příkazovém řádku). Na jaře roku 2018 bude PaKon doplněn o webové rozhraní, aby si tuto kontrolu mohl provádět i méně zkušený uživatel.