Víte, jak využíváte kapacitu vašeho připojení k Internetu?

V rámci projektu Turris jsme již v minulém roce zveřejnili výsledky měření rychlosti připojení jednotlivých uživatelů. V rámci tohoto měření může uživatel sledovat maximální rychlost, kterou jeho linka dosáhla za určité časové období. Zároveň z těchto dat generujeme i globální statistky, ze kterých lze odvodit například to, že polovina našich uživatelů má připojení rychlejší než 20 Mbps (medián v následujícím grafu se pohybuje mezi 20 a 22 Mbps).

Blogpost_vyuziti_linky_1

Již v průběhu práce na tomto měření nás napadlo, že kromě informace o maximální dosažené rychlosti linky by byla zajímavá i celková informace o tom, jak moc je vlastně tato rychlost využívána. Výsledkem je upravená sonda v routeru Turris, která umí posílat i tuto informaci a byla nasazena s Turris OS 2.0.

Sonda měří aktuální rychlost přenosu ve dvousekundových intervalech a zařazuje ji do jednoho z předdefinovaných rychlostních pásem (například 1-2 Mbps nebo 20-30 Mbps). Za hodinu tak získá záznam kolik času linka strávila kolik dat přenesla v každém rychlostním pásmu.

Ve vizualizaci pak tato data tvoří jakousi duhu, kde jednotlivé barvy představují vzrůstající rychlost přenosu a velikost “pruhů” určuje čas či množství dat v tomto pásmu.

Blogpost_vyuziti_linky_2

Kromě výše uvedené ukázky absolutního zobrazení dat, kdy vidíme v součtu množství přenesených dat, je zajímavé také relativní zobrazení, které lépe vizualizuje poměr využití jednotlivých pásem.

Jak jsme již zmínili výše, na vytížení linky lze pohlížet ze dvou pohledů – z hlediska času stráveného při jisté rychlosti a z pohledu v dané rychlosti přenesených dat. Následující ukázka porovnává relativní zobrazení při obou použitých pohledech.

Blogpost_vyuziti_linky_3

Blogpost_vyuziti_linky_4

Na grafech je vidět, že linka tráví naprostou většinu času ve žlutém nejpomalejším pásmu (0-250 kbps). Navíc i ve chvíli, kdy je většina dat přenesena na vyšších rychlostech, může mít z pohledu času rychlý provoz jen velice malé zastoupení.

Podobné zastoupení využití jednotlivých rychlostních pásem, jako je uvedeno výše, sledujeme u naprosté většiny uživatelů, což je koneckonců celkem očekávané. Dá se tedy říci, že pro většinu z nás platí, že pokud platíme za vyšší rychlost připojení, připlácíme si vlastně hlavně za špičkový výkon v krátké době využití, tedy za rychleji načtenou stránku či e-mail.

Doufáme, že tato nová statistika umožní uživatelům hlubší vhled do způsobu jakým využívají svou linku a může jim případně i pomoci při rozhodování o případné změně poskytovatele nebo tarifu.

Autor:

Zanechte komentář