Weby sdružení v novém kabátě

Dosud nejdéle používaný layout webu sdružení CZ.NIC se téměř po šesti letech dočkal faceliftu. Ten dosavadní byl nasazen u příležitosti migrace na nový systém správy domény .CZ v říjnu roku 2007 a s drobnými úpravami plnil svou funkci až do července 2013.

Spuštění redesignovaného webu je zároveň posledním krokem v procesu změny vizuálního stylu sdružení, která byla zahájena loni na podzim spolu s televizní premiérou první série osvětového seriálu „Jak na Internet“.

Kromě hlavního webu www.nic.cz se změna projeví také na všech ostatních webech používajících jednotný vizuální styl sdružení, jako např. labs.nic.cz, edice.nic.cz, www.dnssec.cz, nebo háčkyčárky.cz. Do konce roku 2013 se nového designu dočká také Blog a stránky Akademie CZ.NIC.

Malá exkurze do minulosti

O prvním webdesignu lze v souvislosti s webem www.nic.cz hovořit od poloviny roku 2001.

Obr_1

Roky 2001 – 2004

Tehdy spuštěný web nahradil webové prezentace do té doby kladoucí důraz především na obsahovou stránku (1998, 1999, 2000).

Faceliftu se dočkal o tři roky později v roce 2004.

Obr_2

Roky 2004 – 2006

K významnému redesignu došlo v polovině roku 2006, kdy stěhování sídla sdružení z Prahy 6 na Vinohrady doprovázela také změna vizuálního stylu a s ní i spuštění zbrusu nového webu.

Obr_3

Roky 2006 – 2007

Zatím předposlední a dosud nejdéle používaný layout byl za téměř šest let svého „života“ svědkem celé řady významných momentů v životě sdružení, počínaje úspěšnou migrací na vlastní systém pro správu domén, přes podepsání zóny .cz DNSSEC, spuštění autentizační služby mojeID, až po registraci milionté domény .cz a dvě letošní významná výročí.

Obr_4

Roky 2007 – 2013

Ondřej Písek

CZ.NIC router

V nedávném článku jsme na tomto blogu představili projekt distribuované kybernetické bezpečnosti, na kterém od začátku tohoto roku pracujeme. Hlavní komponentou v navrhovaném systému distribuovaného adaptivního firewallu je speciální domácí router, který monitoruje síťový provoz a je schopen reagovat na potenciální bezpečnostní hrozby, a který vyvíjíme pod kódovým označením „CZ.NIC router“.

V tomto příspěvku si blíže představíme hardware a software navrhovaného zařízení, které by mělo plnit nejen úlohu bezpečnostní, ale mělo by být také plnohodnotným routerem s pokročilými funkcemi.

Operační systém

Pro vývoj operačního systému pro embedded zařízení je dnes možností první volby Linux. Má velmi dobrou podporu existujícího hardware, výbornou síťovou vrstvu, je v této oblasti široce rozšířený a v neposlední řadě je svobodný. Často navíc není třeba implementovat ani zbytek systému na zelené louce, ale je možné najít existující svobodný projekt, který je blízký zamýšlenému využití. To je výhoda svobodného softwaru.

V našem případě bylo hned několik projektů, které byly svým zaměřením blízké našemu záměru. Z nich jsme nakonec vybrali jako základ pro další práci systém OpenWrt. Pro ty z vás, kteří se s ním dosud nesetkali, stručně zmíním, že se jedná o specializovanou Linuxovou distribuci určenou právě pro domácí routery a vyladěnou pro jejich specifické potřeby. Systém tedy obsahuje výbornou podporu pro síťové technologie a je optimalizovaný pro malé paměťové kapacity běžných domácích routerů.

Jako základ vývoje operačního systému pro „CZ.NIC router“ jsme tedy použili OpenWrt, které upravujeme a rozšiřujeme o potřebnou funkcionalitu. V případech, kdy to bude dávat smysl, počítáme s poskytnutím úprav zpět do OpenWrt, aby z nich mohla profitovat jeho poměrně rozsáhlá uživatelská komunita.

Software

Jednou z výhod Linuxu jako jádra pro embedded operační systém je dostupnost velkého množství kompatibilního softwaru. OpenWrt navíc obsahuje balíčkovací systém, který umožňuje velice pohodlně do systému doinstalovat aplikace podle vlastní potřeby. Zároveň je možné si pomocí tohoto systému sestavit základ operačního systému na míru.

V našem případě se jedná např. o použití validujícího DNS resoveru Unbound namísto výchozího DNSMasq nebo výměna minimalistického SSH serveru Dropbear za OpenSSH.

Uživatel si pak může sám doinstalovat např. server pro sdílení souborů v domácí síti nebo třeba bittorrent klienta.

Hardware

Jednou ze zajímavých částí projektu „CZ.NIC router“ je vývoj vlastního hardwaru. K tomuto kroku jsme se odhodlali poté, co jsme prozkoumali na trhu dostupná zařízení a zjistili, že žádné plně nevyhovuje našemu záměru. Pro analýzu síťového provozu v reálném čase je přece jen třeba výkonnější hardware a větší množství paměti, než jen pro běžné routování. Do budoucna navíc počítáme s dalším vývojem softwaru pro bezpečnostní sondu a potřebujeme tedy dostatečnou výkonnostní rezervu.

Zde je krátký výčet důležitých komponent a vlastností navrhovaného systému:

* procesor Freescale P2020 se dvěma jádry architektury PPC taktovaný až na 1.2 GHz
* dedikovaný WAN port (s nezávislým připojením do procesoru)
* 4 LAN porty připojené přes výkonný switch chip
* SO-DIMM slot pro DDR3 paměť (osazený pravděpodobně 2 GB paměti)
* 2 miniPCIe sloty, z nichž jeden bude obsazen výkonnou Wifi kartou kompatibilní s 802.11a/b/g/n
* externí Wifi antény
* flash paměť minimálně 128 MB
* slot na micro SD kartu
* 2x USB 2.0 port

Při návrhu hardwaru jsme se snažili myslet také na jeho možnou rozšiřitelnost. Samozřejmostí tak budou dva USB 2.0 porty pro připojení disků nebo tiskárny. K dispozici bude ale také např. sériový UART výstup přístupný jednoduše přes USB rozhraní a na desce zařízení budou vyvedeny také další sběrnice (GPIO, I2C a SPI) do tzv. pinheaderu, který umožní případné připojení dalších zařízení, podobně jako třeba u platformy Arduino.

Celkově se tedy bude jednat o poměrně slušně vybavené zařízení, které by mělo svým výkonem výrazně předčit cokoli, co je dnes na trhu domácích routerů k dispozici a poskytnout tak dostatek výkonu ke všem potřebným bezpečnostním analýzám.

Co je na něm ale asi nejzajímavější z mého pohledu – bude to plně otevřené řešení, jehož návrh bude zveřejněn pod open source licencí, a které bude moci nést nálepku „Made in Czech Republic“. A takového hardwaru dnes moc nenajdete…

Bedřich Košata

Smějeme se s DNS

Možná by se mohlo zdát, že svět kolem DNS je suchý a plný pouze jedniček a nul. Naštěstí i DNS komunita má svůj specifický humor a cílem tohoto krátkého příspěvku je upozornit na dva zdroje vtipů spojených s DNS.

První studnice humoru je účet @DNS_BORAT na Twitteru; za velký úspěch považujeme to, že se Knot DNS dostal i do hledáčku DNS_Borata:

Mimochodem *_Borat účtů je více: @DEVOPS_BORAT, @Sysadm_Borat nebo @X509_Borat.

Další výborný (obrázkový) blog je DNS Reactions, kde (také neznámý) autor z DNS komunity komentuje DNS pomocí animovaných gifů.

I zde jsme se zjevně stali již součástí popkultury – resp. ten fakt, že ve sdružení pracuje příliš mnoho Ondřejů a velmi často se stává, že si nás cizinci pletou (někdy dostávám pozvánky na schůzky za pět minut, které jsou na druhé straně zeměkoule).

Autor blogu to okomentoval v příspěvku Asking for „Ondrej“ in CZ.NIC, který doplnil tímto obrázkem:

Nakonec bych opět upozornil na sesterský blog DevOps reactions ze života adminů a programátorů.

Ondřej Surý

OpenID Connect na cestě

Je to více než rok, co jsem poprvé psal o nové verzi OpenID protokolu nazvané OpenID Connect. Jeho vývoj se od té doby samozřejmě o dost posunul. Před necelým měsícem byl dokončen další významný milník v návrhu této sady specifikací a to je určitě příležitost zmínit se o aktuálním stavu. Pro připomenutí, OpenID je otevřený protokol pro jednotné přihlašování a jeho nová verze Connect je postavena nad moderním autorizačním protokolem OAuth 2.0. Oproti předchozí verzi OpenID 2.0 jsou jeho předností například mnohem jednoduší implementace, připravenost pro mobilní platformy anebo možnost použít email jako přihlašovací jméno.

Práce na novém protokolu začala v březnu 2010 a nyní byl publikován druhý tzv. Implementers Draft – tzn. verze specifikací, která prošla připomínkováním několika implementátorů. Kromě toho, že se průběžně vyvíjené implementace testují v rámci rozsáhlých testů interoperability, existuje již několik produkčních nasazení, kde je možné Connect použít a to např. Google, PayPal nebo Ping Identity. V tuto chvíli asi nejvíc postup blokuje finalizace některých specifikací, na kterých Connect závisí a které jsou vytvářeny podobně jako OAuth 2.0 na půdě IETF. V této organizaci je bohužel odhadováni termínů velká loterie. Přesto existuje orientační plán, při jehož splnění by finální verze specifikací měla být vydána v prosinci letošního roku.

Za vývojem všech OpenID specifikací stoji OpenID Foundation, která sdružuje společnosti jako Microsoft, Google nebo Facebook; vydávání nových specifikací se zde řídí přesnými pravidly. Finální verzi musí členové nakonec odhlasovat. Nová verze OpenID není jedna ucelená specifikace. Naopak, součástí balíku je 8 dokumentů pro jednotlivé oblasti a tyto ještě navíc navazují na řadu dalších specifikací, které nejsou specifické pro OpenID a jejichž vývoj probíhá v rámci IETF. Pojďme si tedy  projít jaké jsou základní stavební bloky OpenID Connect.

Spodní vrstvu tvoří víceúčelový autorizační protokol OAuth. Ten má v zásadě za úkol předat mezi třemi entitami (uživatelem, autorizačním serverem a službou) souhlas s nějakou akcí.  Specifikace tohoto protokolu ve verzi 2.0 vznikala v rámci pracovní skupiny OAUTH při IETF a po dvou letech práce nakonec vyšla loni na podzim v podobě dvou standardů RFC6749 a RFC6750. Bylo kolem toho hodně dusno, protože jeden z autorů původní verze protokolu, který tento protokol do IETF přinesl, dost ostře s finální verzí nesouhlasil. Nakonec hlasitě zkritizoval všechno, co bylo dosaženo, včetně fungováni IETF a od druhé verze protokolu se distancoval.

Pracovní skupina vydáním dvou RFC neskončila a pracuje na dalších rozšířeních protokolu. Pro Connect jsou nejdůležitější dvě. První z nich přidává automatickou registraci služeb. V základní verzi protokolu se totiž předpokládá, že každá služba bude svým autorem manuálně registrována k autorizačnímu serveru. Jedna z vlastností OpenID je, že služby mohou využívat předem neznámý OpenID server, což je možné právě pouze s využitím automatické registrace.

Druhé rozšíření přidává k základní verzi protokolu přenos tzv. prohlášení o identitě (assertion). Autorizační server v něm kromě své identifikace uvede i jednoznačnou identifikaci přihlášeného uživatele. Právě díky této identifikaci pak může služba ve své vlastní evidenci uživatele najít a umožnit mu přihlášení. Podobně jako velké množství dalších specifikací vznikajících v IETF i zde se začal prosazovat jazyk JSON na úkor XML. Connect bude také využívat prohlášení v jazyku JSON a označované jako JWT (JSON Web Token).

Aby bylo ono prohlášení zmíněné v předchozím odstavci důvěryhodné, musí být podepsané. Jazyk JSON je ovšem poměrně mladý a tak neobsahuje některé vlastnosti, které jsou například v XML již dlouhá léta běžné. Jednou z těchto vlastností jsou právě digitální podpisy, které v XML řeší prověřené rozšíření xmldsig . Tento nedostatek se v IETF snaží napravit pracovní skupina JOSE. Skupina pracuje na čtyřech dokumentech a to JSON Web Algorithms (JWA), JSON Web Encryption (JWE), JSON Web Key (JWK) a JSON Web Signature (JWS). Bohužel ale neschopnost konsenzu finální vydání RFC oddaluje a skupina autorů OpenID Connect je z toho poměrně rozladěna.

Poslední klíčovou závislostí, která vzniká v IETF, tentokrát v pracovní skupině APPSAWG, je protokol webfinger. Tento protokol hraje roli ve fázi OpenID komunikace označované jako „discovery“. Služba se při ní snaží z poskytnutého identifikátoru zjistit, jaká je adresa OpenID serveru se kterým má pro přihlášení komunikovat. Rozhodnutí používat webfinger místo vlastního řešení SWD (Simple Web Discovery) bylo poměrně významnou změnou ve specifikacích OpenID Connect a došlo k ní letos v lednu. Protokol webfinger bude univerzální protokol pro zjišťování dodatečných informací o nějakém zdroji na internetu. Např. pro přihlášení uživatele provede služba po zadání uživatelského jména user@example.com standardní http dotaz na example.com/.well-known/webfinger?resource=acc://user@example.com. Výsledek ve formě JRD (JSON Resource Descriptor) bude obsahovat mimo jiné i adresu OpenID serveru, se kterým se spojit.

Pro zájemce o podrobnější informace o OpenID Connect doporučuji souhrnnou prezentaci jednoho z autorů. Jak je vidět, autoři OpenID Connect si dali nelehký úkol vytvořit standard, který bude skládat obecné technologie do použitelného celku. Historický vývoj specifikací pěkně ilustruje následující obrázek:

openid-connect-2

OpenID Connect je technologie, od které si svět správců identit hodně slibuje a jejíž vývoj byl také oceněn významnou cenou na loňské konferenci European Identity & Cloud Conference. Jeho vývoj se posouvá, byť možná pomalým tempem, ke svému cíli. Nezbývá než doufat, že tato technologie své příznivce nezklame a podaří se jí po jejím dokončení rychle rozšířit mezi služby na internetu.

Jaromír Talíř

Vše, co jste kdy chtěli vědět o zabezpečení podpisu zóny .cz (ale báli jste se zeptat)

Možná jste někdy přemýšleli, jakým způsobem je zajištěna bezpečnost při podepisování naší národní domény .cz a zda podepsání vaší vlastní domény nemůže ohrozit špatné zabezpečení domény nadřazené, tedy té .cz. O ceremonii kolem generování klíče KSK pro kořenovou zónu a o jeho zabezpečení jste se mohli dočíst například v tomto článku. Náš kolega Ondřej Surý je totiž jedním ze sedmi lidí na světě, kteří vlastní SMK kartu nezbytnou pro obnovení KSK klíče kořenové zóny. Jeho rady a zkušenosti nám také pomohly při vytváření našich vlastních procesů a pravidel nutných pro co nejbezpečnější provozování DNSSECu v zóně .cz.

Aby byla zvýšena bezpečnost při nakládání s KSK klíčem, je jeho správa oddělena od správy ZSK klíčů. Ty jsou používány při podepisování zóny pomocí DNSSEC a slouží k podpisu všech záznamů v zóně, zatímco KSK klíč slouží pouze k podepisování všech DNSKEY záznamů.

KSK_tym

Členové KSK týmu při KSK ceremonii

Samotné vybavení nezbytné pro realizaci KSK ceremonie, včetně notebooku, zařízení s uloženým KSK klíčem i bootovacího CD s Linuxem je uloženo v trezoru v sídle našeho sdružení. Vlastně to není tak docela přesné, protože v trezoru je ještě jedna schránka s vlastním zámkem, ve které jsou tyto nezbytnosti uloženy. Každý z členů KSK týmu má klíč pouze od trezoru, nebo od vnitřní schránky. Není tedy možné, aby někdo z KSK týmu sám vyjmul z trezoru jakoukoliv součást vybavení pro KSK ceremonii. Další kopie KSK klíčů a bootovacího CD jsou pro případ katastrofy uloženy také v trezoru banky.

Notebook má fyzicky odpojené bezdrátové sítě a je z něj vyjmutý harddisk, aby nebylo možné se na něj jakýmkoliv způsobem bezdrátově připojit a abychom se vyhnuli riziku nějakých zbytkových dat v cache, uložených mimo naši kontrolu. K bootování se používá CD s Ubuntu 12.0.4 LTS, upraveným pro potřeby ceremonie.

Pokud jde o generování nového KSK klíče, je při generování klíčů vždy přítomen jeden zástupce managementu. Po vygenerování nového klíče je získán hash tohoto klíče, který je zaprotokolován. Podepsané kopie dokumentu jsou následně rozdány všem držitelům klíčů od trezoru (členům KSK týmu), aby si kdykoliv v průběhu ceremonie mohli zkontrolovat, že se používá správný KSK klíč.

V případě potřeby podepsat novou sadu ZSK klíčů je tato nová sada podepsána GPG klíčem ZSK týmu a předána zástupcům KSK týmu. Ti musí být vždy minimálně dva a po celou dobu ceremonie se pohybují společně. Skript, který se stará o samotné podepsání, je zkontrolován ještě před podepsáním nové sady a to proto, aby byla žádost podepsána správným GPG klíčem ZSK týmu. Po podepsání je výsledná podepsaná sada ZSK klíčů opět podepsána pomocí GPG klíče KSK týmu tak, aby si následně členové ZSK týmu mohli být jisti, že manipulují se správnou sadou klíčů.

Celá ceremonie pro podepisování zóny .cz může působit jako poměrně složitá. Naším cílem však bylo poskytnout držitelům domén v zóně .cz jistotu, že ke kompromitaci KSK klíče a tím ohrožení bezpečnosti jejich domény nemůže dojít.

Pavel Bašta

Zajímavé statistiky a jedno potěšující umístění

Dnes bychom se s vámi rádi podělili o dvě novinky, které se dotýkají tématu, jenž nás velmi zajímá a ve kterém se snažíme co nejvíce angažovat. Jak už možná tušíte, jedná se o bezpečnost uživatelů na Internetu a o hrozby, které na ně číhají. Tentokrát se budeme věnovat novým statistikám týkajícím se bezpečnosti. Začněme nejdříve tou obecnější.

Koncem června spustila společnost Google novou sekci v rámci svého transparency reportu nazvanou Bezpečné prohlížení. Tato stránka umožňuje nahlédnout do statistik získávaných díky jejich službě Google Safe Browsing, která aktivně vyhledává nebezpečné stránky a získaná data nabízí prohlížečům. Ty pak mohou varovat uživatele před návštěvou takovýchto stránek. Možná jste se již také ve vašem prohlížeči setkali s následujícím varováním.

varovani

Varování prohlížeče před nebezpečným obsahem

Google Safe Browsing sleduje jak výskyty stránek zneužitých k phishingovým aktivitám, tak stránky sloužící k šíření malware. Statistiky si lze nechat zobrazit podle autonomního systému, nechybí ani rozdělení na stránky záměrně útočné a stránky, které byly pouze zneužity.

K dispozici je také souhrnná mapa, která ukazuje procentuální množství napadených stránek vzhledem k celkovému počtu stránek, které Google v dané zemi kontroloval. Nás může těšit, že z testovaných webů v ČR obsahovala škodlivý malware jen čtyři procenta, což v porovnání s okolními státy není špatné.

mapa

Mapa po najetí kurzoru nad konkrétní stát ukazuje
procento nebezpečných stránek nalezených službou Google Safe Browsing.

Je zde také možnost podívat se na autonomní systémy dle regionu. Poskytovatelé služeb v konkrétní zemi se tak mohou podívat, jak si jejich síť stojí v porovnání s ostatními a případně se zaměřit na zlepšení boje s nebezpečným obsahem.

Další příjemnou zprávu nám zanechala společnost Architelos na našem Twitteru. Pogratulovala doméně .cz k dobrému umístění (v sekci Excellent) v jejich reportu týkajícím se bezpečnosti webových stránek provozovaných na jednotlivých doménách prvního řádu. Jejich služba NameSentry, na jejímž základě byl report sestaven, pracuje s daty ze služeb jako jsou Internet Identity, SURBL, Spamhaus, MalwareURL, ZeusTracker, SpyeyeTracker, či Malware Domain List. Toto umístění nás velmi těší, je vidět, že i přes skutečnost, že si .cz doménu mohou registrovat i zájemci ze zahraničí, což vždy zvyšuje riziko nákupu doménových jmen za účelem jejich zneužití, doména .cz počítačové zločince nepřitahuje. Jistě na to mají vliv i pravidla pro nakládání s takovýmito doménami, která jsou jasně zakotvena v pravidlech registrace .cz domény, a také preventivní činnost našeho bezpečnostního týmu, který upozorňuje majitele doménových jmen v případě, kdy dojde ke zneužití jejich doménového jména.

rozdelenivysledky

Hledejte nás v tom zeleném sloupečku :-)

Pavel Bašta

Dvě zajímavé webové služby sáhly po mojeID

Služba mojeID si stále více nachází své místo na internetovém slunci a ačkoliv nemáme ambice upozorňovat na všechny zdařilé implementace, rádi bychom vás zde přeci jen čas od času seznámili se zajímavými projekty, které mojeID začaly využívat. Jedním z takových projektů byl před časem například Jízdomat.cz. Nyní zde máme další dva adepty, kteří si jistě pár vět také zaslouží. Přesvědčte se sami.

Vyhazovat staré věci není moderní

Nevyhazujto.cz je internetový portál, který od roku 2010 nabízí svým uživatelům možnost darovat či získat věci pouze za odvoz. Uživatelská základna Nevyhazujto.cz dnes čítá více než 18 000 aktivních registrovaných uživatelů a průměrná měsíční návštěvnost pravidelně přesahuje 80 000 návštěv. Zejména díky osobnímu doporučování mezi uživateli se dosah služby postupně rozšiřuje i mimo velká města.

Provozovatelé webu s ohledem na jeho dynamický růst začali hledat řešení pro efektivní a komfortní přihlašování uživatelů, ale i pro jejich jednoznačné ověření garantující bezproblémové vyřízení transakcí. Proto se rozhodli pro správu a přihlašování využívat výhradně služby mojeID.

Autoři zajímavého a prospěšného projektu uvádějí, že zvolili mojeID především díky renomé sdružení CZ.NIC, což nás samozřejmě velice těší :). Oproti masivně rozšířeným službám nabízeným společnostmi jako Google nebo Facebook vidí v mojeID především jednoznačně ověřenou identitu uživatele. Další rozhodující výhodu představuje bezproblémová a rychlá implementace na webu.

Web Nevyhazujto.cz vznikl s myšlenkou dát nepotřebným věcem novou šanci a místo vyhazování jim nabídnout možnost smysluplného využití někým jiným. Motto portálu zní: „Nevyhazuj to, co se může jinému hodit. Daruj to za odvoz. Ušetři sobě práci, druhému peníze a přírodě energii. Buď moderní.“

Spolehlivé hlídání

Každý rodič velice dobře zváží, komu svěří své děti na hlídání. Nejčastěji je to někdo z blízkých, někdo dobře známý nebo doporučený. Co ale dělat, když nikdo takový není nebo nemá právě čas?

Portál Hlídačky.cz pomůže najít důvěryhodné hlídání dětí kdykoli je třeba. Stačí vybrat jednu z více než 600 hlídaček, která má zrovna čas. Se správnou volbou pomůže videoprofil, zkušenosti, hodnocení ostatních rodičů a cena.

Novou možností pro hlídačky je ověření jejich identity pomocí mojeID. Na profilu paní na hlídání se potom zobrazuje, zda má ověřený mobil, e-mail, poštovní adresu a případně i totožnost. Rodič si potom může být jistý, že tato hlídačka není virtuální osobou a je v případě nepříjemností dohledatelná.

Jak říká provozovatel portálu: „pro nás je mojeID jedinečná služba, protože rodiče u nás vyžadují co největší důvěryhodnost a my můžeme bez starosti škálovat ověřování hlídaček.“

Ondřej Písek

Uvedení nových gTLD do života se opět přiblížilo

Po dlouhých diskuzích se zdá, že schválení nových doménových jmen (tzv. new gTLD) se opět přiblížilo k okamžiku, kdy současných cca. 300 domén nejvyšší úrovně se může rychle rozrůst o dalších až několik set nových „sourozenců“. Díky staženým žádostem je však již nyní jasné, že nových domén nebude více než 1 359.

Krokem, který přiblížil uvedení nových domén do praxe, je jednak schválení „Dohody o nových generických jménech“ (New gTLD agreement) a jednak pokračující schvalování jednotlivých žádostí, které 3. července 2013 dosáhlo magického čísla 1 000 a rychle se blíží ke konci. Schválení žádosti (resp. status IE Complete) však automaticky neznamená, že daný subjekt doménu získá, neboť v rámci schválených žádostí stále existují případy, kdy se o danou doménu, např. .app, .book uchází několik zájemců.

V rámci „New gTLD agreement“ je věnována pozornost především ochraně práv z průmyslového vlastnictví, kdy se předpokládá zejm. zřízení tzv. „clearing-house“ pomocí kterého budou moci vlastníci ochranných známek uplatnit svá práva a vytvořit jakýsi si „black-list“ doménových jmen zapovězených pro další registraci. Vedle ochranných známek se dokument věnuje i bezpečnosti, kdy mezi podmínky pro nové provozovatele by mělo patřit povinné např. povinné zavedení DNSSEC.

Kdo uspěl?

Mezi první schválené domény patřilo 107 gTLD v národních znacích, tzv. IDN, uspěly i mnohé firmy. Z 1 012 schválených žádostí jsem vybral 120 dle mého názoru nejzajímavějších, ať již proto, že patří známé firmě nebo proto, že se mají dle mého názoru šanci uchytit.

nove_gTLD_priblizilo_1100

Vedle tohoto seznamu stojí zmínit rovněž města jako Berlín, Budapešť, Helsinky, Melbourne, Moskva, New York či Paříž, kteří se budou moci pochlubit svoji vlastní doménou nejvyšší úrovně, např. .NYC.

V souvislosti s tisícovkou schválených žádostí si stojí za to připomenout, že v loňském roce se do boje o nová doménová jména přihlásilo 1 155 žadatelů, kteří podali celkem 1 930 žádostí ucházejících se o 1 409 gTLD. Mezi největší firemní žadatele pak logicky patřily firmy, které na Internetu vyrostly – Google žádal o 101 domén, Amazon o 76 domén, zatímco např. L’Oréal „pouze“ o 14 domén. Zde stojí za pozornost, že produktovou doménu .LANCOME si tato kosmetická firma spolu např. s .HAIR ponechala a žádost zde na rozdíl od .GARNIER či .MAYBELLINE nestáhla.

Kdo stáhl žádosti o své domény?

V rámci hodnocení procesu zavádění nových gTLD se rovněž zajímavé se podívat na to, že některé subjekty postupně své žádosti z nejrůznějších důvodů stáhly. Celkem bylo staženo 93 žádostí. Zajímavé je, že více než polovina žádostí se týkala domén, o které se ucházel pouze jeden zájemce – např. šesti domén L’Oréal či tří domén General Motors, který se vedle .GMC zajímal o .CHEVROLET a .CADILLAC. Za celkem 50 staženými žádostmi lze hledat spíše vystřízlivění z doménového opojení. U zbylých 43 stažených žádostí lze hledat taktiku a snahu vyhnout se případným zdlouhavým sporům, kdy ve 14 případech stažení žádosti pomohlo k tomu, že o doménu se uchází pouze jeden zájemce (viz. Kdo s koho). V souvislosti s konflikty si stojí za to připomenout, že potencionální konflikt byl zaznamenán u 751 žádostí (tj. 39 %). Zajímavé je rovněž podívat se na to, jak největší žadatelé stahovali své žádosti (viz graf níže).

Pokud Vás zajímá osud jediné české domény .UNICORN, budeme si muset počkat na konec celého procesu, kdy pro Vás na našem blogu rádi přineseme informace o celém hodnocení včetně info-grafiky.

Jiří Průša

Nový Katalog routerů podruhé

Od spuštění nové verze Katalogu routerů uběhl měsíc. Nezaháleli jsme a pilně jsme pracovali na vylepšeních, na která nás upozornili především uživatelé. Zde je několik nových informací k tomu, co nyní najdete na www.katalogrouteru.cz.

Kromě několika kosmetických úprav a doplnění funkcionalit, jako je filtrování a řazení položek ve výpisech, je hlavní změnou doplnění testů a to o měření spotřeby. Laboratoř jsme vybavili zařízením na zjištění těchto parametrů, takže teď budou moci zájemci najít tyto údaje u všech nově testovaných zařízení.

Počet modelů v databázi roste. Slíbili jsme, že testování bude probíhat průběžně a zatím se nám to daří plnit – aktuálně je tedy možné zjistit výsledky už více než 30 routerů; další budou přibývat. A na závěr jedna informace pro ty z vás, kteří jste volali po testování Mikrotiků. Už jsou v plánu :).

Martin Sojka