EU se zajímá o DNSSEC

Evropská agentura pro bezpečnost sítí a informací (ENISA) slouží institucím EU i členským státům jako centrum odborných konzultací a poradenství v oblasti bezpečnosti sítí a informací. Agentura podporuje instituce EU a podnikatelské subjekty, aby předcházely problémům spojeným s bezpečností sítí a aby byly schopné tyto problémy pojmenovat a řešit. Na konci ledna uspořádala tato agentura v Athénách jednodenní workshop s názvem Zvýšení odolnosti DNS. Cílem workshopu bylo prodiskutovat aktuální stav nasazení technologie DNSSEC v Evropě, identifikovat problémy, které jejímu dalšímu rozšiřování brání a hlavně, pokusit se najít způsob, jakým by ENISA mohla k tomuto rozšiřování přispět.

Workshopu se zúčastnilo asi 15 zástupců organizací, které mají k tomuto tématu co říct. Kromě evropských registrů, které DNSSEC zavedly (Bulharsko, Švédsko a České republika) zde byly například odborníci z RIPE NCC nebo holandského NlNet Labs. Kompletní program a jednotlivé prezentace jsou k dispozici na stánkách workshopu. V rámci těchto prezentací a následných diskuzí padlo mnoho zajímavých témat. Pro čtenáře našeho blogu jsem si vybral dvě z nich, která nejvíce zaujala mě. Těmi jsou nelehké prosazování DNSSEC na veřejnosti a různé alternativní možnosti využití DNSSEC.

Všechny zastoupené registry se snaží různými marketingovými kampaněmi podpořit nasazení DNSSEC. Ve Švédsku v rámci jedné takové kampaně zveřejnili na stránkách www.kaminskybug.se video, ve kterém ukazují jak jednoduché je zaútočit na některé domény a modifikovat obsah, který uživatel uvidí a to bez vědomí vlastníka domény a provozovatele služby. V Athénách bylo na úvod workshopu promítnuto toto video v nezkrácené podobě. Zveřejnění této verze bylo prý z bezpečnostních důvodů ve Švédsku zakázáno a na web musela jít mírnější varianta. Švédové toto video promítají zodpovědným osobám například v bankách.

Většina diskutujících přirozeně vidí hlavní přínos technologie DNSSEC ve zvýšení zabezpečení infrastruktury internetu a pro běžné uživatele by její nasazení mělo být naprosto transparentní. Objevili se ale i námitky, že právě toto může být pro jeho plné rozšíření kámen úrazu. Pokud uživatel neuvidí v okně svého prohlížeče u zadané domény informaci, že doména je zabezpečená, jako je to v případě SSL autentizace, nezíská k tomuto zabezpečení patřičný vztah. Například pro prohlížeč Firefox již existují rozšíření, které toto řeší. Existují ale i další způsoby jak přiblížit DNSSEC koncovému uživateli. Všechny vycházejí z toho, že DNSSEC dává světu konečně infrastrukturu veřejných klíčů (PKI), která snad v brzké době bude mít jeden kořen. Nabízí se tedy otázka, zda by klíče v DNSSEC nemohly být využity ve známých oblastech užití symetrické kryptografie – SSH autentizace, PGP nebo X509. Nebylo by pěkné mít v prohléžeči místo stovky certifikačních autorit (CA), jeden certifikát kořenové zóny? Registr nabízející DNSSEC je už teď vlastně CA, která přijímá veřejné klíče, potvrzuje jejich pravost svým podpisem a zveřejňuje tyto podepsané klíče na veřejnost v systému DNS. Jediný rozdíl oproti klasické CA je chybějící proces verifikace identity držitele klíče, kterou CA svým podpisem garantuje.

Setkání v Athénách bylo v každém případě inspirativní a představitelé ENISI si stanovili jako cíl připravit jako výstup několik dokumentů, které shrnou to podstatné, co bylo během workshopu řečeno. Budou se také v rámci Evropy snažit působit na ostatní TLD, aby zavedení technologie DNSSEC přijali jako jednu ze svých hlavních priorit.

Jaromír Talíř

Autor:

Komentáře (2)

  1. petr_p říká:

    „Zveřejnění této verze bylo prý z bezpečnostních důvodů ve Švédsku zakázáno a na web musela jít mírnější varianta.“

    Co to je?

  2. Jaromír Talíř říká:

    Je tím myšleno, že ve Švédsku (a asi i obecně) není úplně jednoduché najít správnou hranici mezi informacemi o potenciálním riziku zneužití slabin DNS a návodem jak toto zneužití provést. Plná verze videa obsahuje krok za krokem návod i s nástroji jak zaútočit na nezabezpečený DNS resolver. Pravděpodobně po konzultaci s právníky nebo možná po intervenci nějaké bezpečnostní složky došlo k tomu, že tato verze není na webu k dispozici a místo ní je tam mírnější varianta.

    Právě otázka, kam až je možné zajít v informovanosti o těchto rizicích, je zajímavý námět do diskuze. Jisté je, že většina provozovatelů DNS a držitelů domén si toto riziko uvědomí nejvíce v momentu, kdy dojde k nějakému viditelnému napadení. Na druhou stranu se ukazuje, že zveřejnění jednoduchého návodu může být chápáno jako nabádání k trestnému činu.

Zanechte komentář

Všechny údaje jsou povinné. E-mail nebude zobrazen.