Chtějí uživatelé internetu diakritiku v českých doménách?

Sdružení CZ.NIC opakuje v pravidelných dvouletých intervalech průzkum veřejného mínění, který nám má dát odpověď na otázku, nakolik je o IDN zájem jak mezi uživateli z řad firem, tak mezi uživateli – fyzickými osobami – a jaký je v této oblasti názorový vývoj.

Zatím poslední z těchto výzkumů se uskutečnil na přelomu léta a podzimu. Kompletní výsledky jsou nyní k dispozici na stránce www.háčkyčárky.cz, takže se zde pouze zaměřím na základní výsledky celého průzkumu.

Nejprve tedy výzkum mezi firmami. Na otázku, zda mají zájem o zavedení domén s českými diakritickými znaky odpovědělo 81 % respondentů záporně (odpovědi „rozhodně ne“ a „spíše ne“).

Mezi individuálními uživateli internetu pak není názor na IDN tak vyhraněný, nicméně záporné odpovědi výrazně převažují i zde – proti zavedení diakritiky zde bylo dohromady 66 % dotázaných.

Vzhledem k tomu, že výzkumy opakujeme každé dva roky, nabízí se nám možnost srovnání s předcházejícími daty. Zde je trend u obou skupin zřejmý – zdá se, že jak mezi firmami, tak mezi individuálními uživateli zájem o zavedení diakritiky do doménových jmen klesá :

Zájem o zavedení názvu domén druhé úrovně s českými diakritickými znaménkami ve firmách

Zájem o zavedení názvů domén druhé úrovně s českými diakritickými znaménky ve firmách

Zájem o zavedení domén druhé úrovně s diakritikritickými znaménkami u jednotlivců

Zájem o zavedení názvů domén druhé úrovně s diakritickými znaménky u jednotlivců

Jaké jsou důvody pro a proti?
Důvody proti se u obou skupin víceméně opakují. V první řadě jde o obavu z nedostupnosti stránek pro zahraniční návštěvníky – cizinci totiž většinou znaky s českou diakritikou vůbec neznají a neumí je zadat ani v případě, že si nainstalují příslušnou klávesnici.
Dalšími jmenovanými negativy jsou potom obavy o určité zmatení (nebylo by jasné, zda zadávat názvy s diakritikou nebo bez, bylo by více chyb a překlepů, složitější vyhledávání a podobně).
Mezi pozitivy je naopak uváděna lepší srozumitelnost pro Čechy, přesnější rozlišení názvů a zjednodušení pro zákazníky.

Přednostní právo při spuštění registrací?
Další otázky v našem průzkumu směřovaly k problematice sunrise period. Zde se opět projevil rozdíl mezi oběma skupinami. Zatímco zástupci firem na otázku umožnění přednostní registrace IDN domén pro držitele ne-IDN tvarů odpovídají kladně (celkem 87 % souhlasí nebo spíše souhlasí), mezi individuálními držiteli souhlasí pouze 41 %. Názory se liší také u otázky na délku tohoto přechodného období. Zatímco zástupci firem (logicky) preferují delší období – pro délku více než dva měsíce se vyjádřilo 76 % oslovených – mezi individuálními držiteli převládá preferovaná délka do dvou měsíců (celkem 74 %).
Na právu přednosti pro držitele ochranných známek, státní úřady a obce se naopak obě skupiny shodly, byť s jinými poměry hlasů.

Závěrem
Provedený průzkum ukázal, že zájem o diakritiku v českých doménových jménech je ještě nižší, než při předchozích šetřeních. Více méně také potvrzuje výsledky diskuse, která probíhala a probíhá na tomto blogu.
Problematice se samozřejmě budeme věnovat i nadále a nadále budeme také sledovat jak názory internetové veřejnosti, tak vývoj na poli IDN v ostatních doménových registrech.

Martin Peterka

Správce domény v Tanzánii: Češi jsou znamí pro dvě veci – fotbal a FRED

Na začátku října jsme oslavili jeden rok od nasazení nového registračního systému pro správu domény .cz. Krátce po tomto nasazení jsme celý náš systém s názvem FRED zveřejnili jako open source projekt a dali ho tak zdarma k dispozici dalším potenciálním zájemcům. Netrvalo dlouho a začali se ozývat zástupci zemí, ve kterých se teprve formují sdružení typu CZ.NIC a ve kterých by rádi přešli od ruční správy domény k nějakému automatizovanému systému. Těch zemí je skutečně hodně a nejvíc jich pochází z afrického kontinentu. První, kdo ukázal, že to z nasazením FREDa myslí vážně, byla Angola. Zhruba před 3/4 rokem přijela delegace tvořená francouzským manažerem a dvěma polskými programátory a nechala si náš systém podrobně popsat. Tito lidé poté usilovně pracovali a na letošní konferenci organizace ICANN v Paříží oznámili vstup do testovací fáze projektu. Podle posledních informací by snad již během příštích pár týdnů měli přejít do produkčního provozu.

Další zemí, která se rozhodla využít možnosti volné dostupnosti celého systému, byla Tanzánie. Zde začal zájem o FREDa v mailové konferenci a vyústil v pozvání k návštěvě, na které bychom jim přímo u nich pomohli s instalací systému, jeho konfigurací pro jejich podmínky a školením pro provoz a údržbu. Slovo dalo slovo a v neděli 19. října pozdě večer jsme si mohli na letišti v Dar es Salaamu potřást rukou s panem Abibu Ntahigyie, manažerem místního tzNICu; tzNIC je organizace trochu podobná té naší a má v zásadě dva členy – místního regulátora a asociaci místních poskytovatelů internetového připojení. Oba tito členové jmenují polovinu z osmičlenného představenstva, které vybírá hlavního manažera. V tuto chvíli tzNIC zaměstnává kromě manažera pouze další tři lidi – technika, účetní a sekretářku. Organizace byla založena v roce 2006, ale teprve v tomto roce se věci začaly hýbat kupředu.

Podobně jako řada jiných zemí v Africe, spravuje Tanzánie svojí doménu britským způsobem. Vytvořili zde šest domén druhé úrovně reprezentující různé skupiny držitelů. Jsou to ne.tz (síťová infrastruktura), or.tz (neziskové organizace), co.tz (komerční firmy), ac.tz (akademická oblast), go.tz (vláda) a mil.tz (armáda). Koncovým držitelům je dovoleno registrovat až domény třetí úrovně v některé z těchto domén. Vlastní správa hlavní domény .tz, podobně jako je tomu i u více domén v Africe, je v tuto chvíli v rukách známe postavičky světového internetu, Američana Randy Bushe. TzNIC samozřejmě usiluje o nastartování procesu „redelegace“ domény .tz do vlastních rukou. Tento proces, který řídí nejvyšší doménová autorita, organizace ICANN, bude ale ještě dlouhodobou záležitostí. Z výše uvedené struktury je ale zřejmé, že to není až tak důležité. Všechny vlastní registrace se řeší o úroveň níže, o tyto domény se starají místní zástupci. Tři z šesti zmíněných domén spravuje místní univerzita a tři jistá soukromá osoba. Oba dva fungují jako registrátoři pro veřejnost, jsou zastoupeni v tzNICu a souhlasí s předáním jejich domén na bedra tzNICu. Celkem je v tuto chvíli zaregistrováno zhruba 5000 domén.

Následující dny jsme tedy strávili v kancelářích tzNICu. Postupně jsem jim vysvětlil všechny vlastnosti našeho systému, popsal procesy, které u nás v rámci správy domény provádíme, nainstaloval systém a nakonfiguroval ho pro jejich účely, ukázal další možnosti přizpůsobení, které mohou a nemusí využít a navrhl jim mechanismus, jak zmigrovat stávající data do nového systému. Přestože systém běží a je přípraven, kolegy z Tanzánie čeká ještě nelehká cesta k plnému spuštění. Z technického hlediska je nutné, aby se vypořádali s ne příliš kvalitní konektivitou a častými výpadky elektřiny. Toto budou podle jejich slov řešit přestěhováním do jiné části města. Vedle toho je třeba podniknout mnoho dalších kroků. Je třeba vydefinovat pravidla registrace ve shodě se všemi zainteresovanými subjekty, stanovit cenu a samozřejmě marketingově podpořit poptávku po doménách. V každém případě se zdá, že by se jim toto vše mohlo v blízké budoucnosti podařit.

Jaromír Talíř

Pochvala od zakladatele Internetu

Spuštění DNSSECu mělo obrovský mezinárodní ohlas. Dostali jsme gratulace z mnoha stran. Sesypalo se na nás veliké množství dotazů a byli jsme požádáni o prezentaci téměř na všech fórech, která se DNS týkají. Česká Republika je v současné době skutečně vidět. Nicméně jedna pochvala překonala všechny. A to především tím, že přišla od člověka, který pro Internet tolik udělal. Jde o e-mail, který nám poslal Steve Crocker. Jestli si přesně nevybavujete, co je to za člověka, bude nejlepší, když se podíváte, kdo byl autorem prvního ze základních dokumentů Internetu, tedy RFC 1.

Je to velká pochvala pro CZ.NIC, ale určitě i pro registrátory, ISP i držitele domén, kteří se na DNSSECu podílí. Vlastní dopis myslím nepotřebuje další komentář.

Steve Crocker napsal:

Folks,

I was in Stockholm October 20-21 for the DNSSEC and IPv6 Workshop and
Internet Dagarna (Internet Days) Symposium.  One of the highlights
was Ondřej Surý's talk and the strong entry of The Czech Republic
into the DNSSEC arena.  Ondřej gave a very good talk and asked me to
pass along my impressions and thanks.  It's evident you have a very
strong team and are a leader in the field.  I encourage you to help
spread DNSSEC not only throughout The Czech Republic but also the
rest of Central and Eastern Europe.

Steve Crocker
Co-Chair, DNSSEC Deployment Working Group

Chair, ICANN's Security and Stability Advisory Committee

Více anycast DNS serverů pro ccTLD

Mít anycast DNS server je dobrá věc. A co je to vlastně ten anycast? Je to velmi jednoduchý způsob, jak mít více serverů se stejnou IP adresou. IP paket je směrovacím protokolem BGP poslát do nejbližší (myšleno síťově nejbližší, nikoli geograficky) lokality, kde server odpoví např. na DNS dotaz a pošle původnímu tazateli odpověď. Protože se směrovací informace můžou poměrně dynamicky měnit, je dobré používat anycast pouze pro protokoly, které fungují v krátkém časovém okně. Což DNS, které hlavně používá protokol UDP a komunikace probíhá v jednom paketu s dotazem do DNS a druhém s odpovědí, splňuje.

Anycast DNS servery mají několik výhod. Jednak se dá elegantně a jednoduše rozkládat zátěž, protože DNS klienti jsou rozloženi mezi více serverů, a jednak poskytují ochranu pro DoS útokům. V případě útoku na DNS server je většinou z provozu vyřazený jen jeden ze serverů a ostatní servery stále vyřizují požadavky klientů, kteří jsou v jiných sítích. Technicky pro provoz anycast DNS serverů potřebujete číslo autonomního systému a dedikovaný rozsah IP čísel (nejlepé IPv4 i IPv6).

CZ.NIC momentálně provozuje jeden anycast DNS server – d.ns.nic.cz. Jednotlivé servery jsou umístěny v Praze, Frankfurtu a San Francisku a obsluhují požadavky přes IPv4 i IPv6. Možná se zeptáte, proč CZ.NIC nemá více anycast DNS serverů, když je to tak dobrá věc. Bohužel v současné době to není možné, protože pravidla organizace RIPE, která má na starosti přidělování bloků IP adres, toto neumožňují. Přidělování IP adres je v současné době definováno v dokumentech ripe-424 pro IPv4 a ripe-421 pro IPv6. Oba dva dokumenty obsahují speciální klauzuli, která umožňuje operátorům ccTLD DNS serverů, získat přesně jeden adresní rozsah /24 v IPv4 a jeden adresní rozsah /48 v IPv6.

Protože se dlouhodobě snažíme zajistit, co nejlepší služby našim uživatelům, zahájili jsme proceduru na změnu těchto dokumentů. Prosazujeme změnu obou dokumentů tak, aby nelimitoval počet rozsahů, které může operátor TLD DNS serverů získat. Zároveň tak dojde k sladění těchto pravidel mezi ostatními regiony – ARIN, APNIC, LACNIC i AfriNIC umožňují získat více rozsahů pro přesně definované subjekty. A např. společnost Afilias, která provozuje např. doménu .org a další menší, získala od ARINu 6 /24 rozsahů v IPv4 a 6 /48 rozsahů v IPv6 pro každou doménu, kterou provozuje. Pokud se obáváte, že by toto mohlo urychlit vyčerpání IPv4 adres, tak je to obava zbytečná. Počet přidělených IPv4 adres je mnohem menší, než jaký rozsah dostává standardně nový LIR (ISP, poskytovatel obsahu, atp.), a počet subjektů, který může o tento speciální rozsah požádat je pevně definovaný.

Proces změny pravidel je zdlouhavý, ale doufám, že do příští konference RIPE, která proběhne v první polovině příštího roku, dojde internetová komunita ke shodě, jak přesně pravidla změnit, a bude možné požádat o další rozsahy určené pro anycast DNS servery. Již v tuto chvíli máme podporu dalších velkých ccTLD – .fr a .de, a pravděpodobně se další přidají, takže nepředpokládám, že by při prosazování změny, mělo dojít k velkým problémům. Navíc CZ.NIC už jednu změnu v pravidlech RIPE úspěšně prosadil, takže zatím máme 100% úspěšnost při prosazovaní změn ;), a doufejme, že to tak zůstane i nadále.

Ondřej Surý