Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů o doménová jména registrovaná v ccTLD .cz

Na Lupě před nedávnem vyšel článek věnovaný rozhodčímu řízení o doménová jména registrovaná pod národní doménou .cz. Jedná se o problematiku velmi zajímavou a v právnických kruzích poměrně dost diskutovanou, proto jen několik připomínek takříkajíc „z druhé strany“.

Veřejná rozhodčí nabídka držitele domény vůči třetím osobám je součástí Pravidel registrace doménových jmen v ccTLD .cz (dále jen „Pravidla“) už od srpna 2004, tehdy již existovala určitá zkušenost s průběhem soudních sporů o doménová jména; nejedná se tedy o tak nový instrument, jak by se mohlo zdát. Autorka v článku mj. uvádí, že Pravidla neobsahují sankci pro případ, kdy držitel na rozhodčí řízení nepřistoupí. S tímto tvrzením nelze souhlasit, neboť pokud držitel nevyjádří souhlas s Pravidly, pak registrace domény není možná. Jestliže vyjádřený souhlas u již zaregistrované domény zpochybní, např. v okamžiku, kdy je podána žaloba k Rozhodčímu soudu, pak je vyzván k jeho udělení – neučiní-li tak, opět je postižen zrušením registrace domény. 

Diskuse nad platností rozhodčí smlouvy se vedou především v rovině, zda byla tato smlouva platně uzavřena. Touto otázkou se dvakrát zabývalo i předsednictvo Rozhodčího soudu a zájemcům jsou jeho stanoviska k dispozici na stránkách soudu. Pokud je stručně shrnu, pak určitá osoba (v tomto případě držitel) směřuje veřejnou rozhodčí nabídku (čili veřejný návrh na uzavření smlouvy) vůči neurčitému počtu osob – potencionálních žalobců. Podáním žaloby se na druhé straně objeví určitá osoba, která tímto návrh smlouvy akceptovala; obě strany rozhodčí smlouvy jsou tedy určeny a rozhodčí smlouva platně uzavřena. V odstavci Rozhodčí smlouva a rozhodčí veřejná nabídka autorka správně poznamenává, že smlouva mezi registrátorem a držitelem (sic!) nemůže stanovovat povinnosti třetím osobám. To je správně a veřejná rozhodčí nabídka uvedená v Pravidlech takové ambice ani nemá. Jedná se o smlouvu ve prospěch třetího – blíže neurčený subjekt (možný žalobce) má možnost (nikoliv povinnost!) zahájit spor u rozhodčího soudu; rozhodčí smlouva jej k tomu nenutí a nutit nemůže.

Ke složitosti řešení doménových sporů: každý spor je více či méně složitý, už ze samotné podstaty významu slova „spor“. Problémy při sporech o doménová jména nepůsobí ani tak absence speciální právní úpravy, jako spíše nejistota žalobců při aplikaci již existujících právních institutů, protože při nárokování zaregistrovaného doménového jména není povětšinou argumentováno „dobrými mravy, zneužíváním práva či apely na elementární podstatu spravedlnosti“ jak ve svém článku uvádí autorka, ale zcela konkrétními a právem předvídanými skutkovými podstatami – nejčastěji porušováním práv k ochranné známce, obchodnímu jménu, jménu fyzické osoby či některou ze skutkových podstat nekalé soutěže. Obtíže mohou nastávat při obstarávání důkazních prostředků, ať již na straně žalobce, tak na straně žalovaného a jejich posuzování soudem.

Ani soudy však už zdaleka nejsou fenoménem doménových jmen tak nedotčeny – svědčí o tom jak statistika počtu sporů, tak i příspěvky soudců na některých odborných seminářích.

Cílem vtělení veřejné rozhodčí nabídky do Pravidel je od samého začátku především na jedné straně usnadnit subjektům, které se cítí být poškozovány v souvislosti s registrací domény, domoci se svých práv rychle a bez zbytečných průtahů a nákladů, na druhé straně pak držitelům, kteří jsou takto v důsledku registrace doménového jména žalováni, umožnit získání finálního rozhodnutí ve věci relativně rychle, a tím i zbavit je nejistoty ohledně výsledku dlouhodobého sporu. Rozhodčí řízení, jako jednoinstanční proces, s transparentním systémem určování poplatků, rozhodováním rozhodci, kteří jsou většinou vysokoškolskými pedagogy, advokáty či odborníky ve svém oboru, přičemž ve valné většině případů mají zkušenosti týkající se doménových jmen, toto nabízí. Na rozdíl od doménového ADR (které je používáno například pro spory o domény .eu), je vydaný rozhodčí nález také exekučním titulem pro výkon rozhodnutí pomocí veřejnoprávních prostředků.

Zuzana Durajová

Autor:

Komentáře (5)

  1. Jan Hájek říká:

    Zdravím Zuzko, chci se zeptat, jsou rozhodnuté čí probíhající rozhodčí spory o doménová jména v .CZ dostupná široké veřejnosti (obdobně jak je tomu u ADR v .EU)? Na webu Rozhodčího soudu jsem nic takového nenašel.
    Díky, JH

  2. Zuzana Durajová říká:

    Rozhodčí řízení je ze zákona neveřejné, takže nálezy na webu soudu nenajdete. Ale mezi archivem soudních rozhodnutí na http://www.nic.cz/page/314/pravidla-a-postupy/ jsou uvedeny dva (kde byl CZ.NIC jednou ze stran nebo byl soudem obeslán) v anonymizované podobě. Doménových sporů samozřejmě RS rozhoduje o něco víc (viz zmiňovaná statistika sporů), ale žalobní návrhy jsou si dost podobné.

  3. Ladislav Vojtíšek říká:

    Dobrý den, píšete, že „pokud držitel nevyjádří souhlas s Pravidly, pak registrace domény není možná“. Opravdu je technicky nemožné zaregistrovat doménu bez souhlasu s rozhodčí doložkou, nebo jde pouze o samoúčelný lobbying ve prospěch Rozhodšího soudu? Nějak se mi tady vytrácí „dobrovolnost“ souhlasu s rozhodčí doložkou. Předpokládám, že technicky je možné doménu registrovat i bez něj, takže nedat žadateli na vybranou je podobné školnímu příkladu „chcete-li kilo vepřové kýty, musíte si k ní kopupit 25 deka bůčku“. Pokud žadatel nezpochybní souhlas s (zejména technickými) pravidly jako takový, ale namítne, že souhlas s rozhodčí doložkou nebyl učiněn dobrovolně, taky mu registraci domény zrušíte?
    Pokud jde o odkazované stanovisko Rozhodčího soudu, toto se (záměrně?) otázce, zda právní úkon (resp. konkrétně jeho dílčí část) ze strany žadatele o registraci byl učiněn dobrovolně, vyhýbá.

  4. Zuzana Durajová říká:

    Dobrý den, pane Vojtíšku, registrační systém neumožní dokončit
    registraci (či obnovit platnost) domény, pokud nebyl vyjádřen souhlas s Pravidly. A je vyjádřením svobodné vůle žadatele, že se rozhodne
    registrovat doménu pod .cz za jemu předem známých podmínek. Svoji
    potřebu mít zaregistrovanou doménu může (nechce-li souhlasit s Pravidly)
    saturovat např. registrací domény v jiné TLD. Fakt je
    také ten, že námitka proti platnosti rozhodčí doložky (resp.
    pravomoci RS řešit zahájený spor) opřená o nedostatek dobrovolnosti souhlasu dosud vznesena nebyla. A počet sporů řešený RS sice mírně, ale roste.

Napsat komentář: Zuzana Durajová Zrušit odpověď na komentář

Všechny údaje jsou povinné. E-mail nebude zobrazen.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..